Před 145 lety se narodil architekt Jurkovič. Jeho stavby mají osobitý styl

Brno – Přesně před 145 lety se ve slovenské obci Turá Lúka narodil Dušan Samo Jurkovič. Stavby osobitého architekta dodnes poutají pozornost lidí třeba v Luhačovicích nebo v Brně. Právě v jihomoravské metropoli bude na domě, ve kterém Jurkovič v letech 1899 až 1903 žil, odhalena skleněná pamětní deska.

Jurkovičova tvorba je hodně ovlivněna lidovou architekturou, kterou kombinoval se secesními prvky a vytvořil si tak vlastní specifický styl. Absolvent Státní uměleckoprůmyslové školy ve Vídni nejprve pracoval ve slovenském Martinu s lidovými tesaři, pak odešel do Vsetína, kde u stavitele Michala Urbánka studoval valašské lidové stavby. Spolu se svým učitelem navrhoval valašskou dědinu a další folklórní stavby pro národopisnou výstavu v Praze v roce 1895. Díky této práci získal zakázku na vytvoření souboru výletních ubytoven Pustevny na Radhošti.

Na sklonku století se přestěhoval do Brna a začal pracovat jako samostatný architekt. Navrhl zařízení malého internátu dívčí školy Vesna, svého bytu i dalších dvou bytů. V roce 1905 vznikla jeho nejvýznamnější brněnská stavba – vila v městské části Žabovřesky. Dům kombinuje lidovou tvorbu s vídeňskou modernou. Jurkovičova vila nedávno prošla rozsáhlou rekonstrukcí.

Jurkovič se podílel také na stavbě dělnické kolonie v Novém Lískovci a projektoval lázeňské domy v Luhačovicích. Z těch ale vznikl jen zlomek, většina jich zůstala jen na plánech z roku 1903. Nikdy nepostavené domy lidem poprvé ukázala výstava Vize velkých Luhačovic v Muzeu luhačovického Zálesí v Luhačovicích.

Dušan Samo JurkovičSkleněná pamětní deska Dušana Jurkoviče bude na domě v Kounicově ulici odhalena ve středu 28. srpna ve 14 hodin. Na této adrese si slovenský architekt v letech 1899 – 1903 pronajal svůj první brněnský byt. Skleněnou desku vytvořil umělecký sklář Valér Kováč, na návrhu se podílel Zdeněk Müller. Vytvoření desky podnítil Ženský vzdělávací spolek Vesna ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně a brněnským magistrátem.


Významnou stavbou je i Slovenský dům ve Skalici, který Jurkovič navrhl v roce 1905. Secesní stavbu zdobí mozaiková fasáda podle návrhu Mikoláše Alše. Dekorace v divadelním sále vytvořil malíř ze Slovácka Jožka Úprka.

Za 1. světové války se podílel na vzniku několika vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Po vzniku Československa se usadil v Bratislavě, kde vedl Památkový úřad. Byl nejen významným architektem, ale podílel se také výrazně na kulturním životě na Moravě a později na Slovensku, byl také významným propagátorem vzájemné česko-slovenské spolupráce, podílel se na koncepci ochrany národních kulturních památek i ochrany přírody. V roce 1947 se stal jako první československý architekt národním umělcem. Dušan Jurkovič zemřel 21. prosince 1947 v Bratislavě.

Česká televize natočila v roce 2006 o architektovi a jeho tvorbě dokument nazvaný jednoduše Dušan Samo Jurkovič.