Ombudsman: Děti často končí v ústavech zbytečně

Brno – Ústavní péči o děti dnes podrobil kritice veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. Podle něj v kojeneckých ústavech nebo psychiatrických léčebnách často končí děti, které by tam vůbec být nemusely. Ombudsman zkoumal poměry v zařízeních více než rok, podle něj by měl být větší tlak na to, aby péče probíhala přímo v rodinách.

Co dnes řeší dětské psychiatrické kliniky, by v mnoha případech zvládla i rodina s pomocí dětského psychiatra, myslí si ombudsman Pavel Varvařovský. Psychiatrů pro děti, kteří by byli schopni poskytovat rodinám podporu a malým pacientům ambulantní péči, je ale nedostatek. Zatím co zdravotnická koncepce počítá se stovkou takovýchto odborníků, v Česku je jich jen 70. Počty dětských psychiatrických pacientů přitom rostou.

Pomáhají i různé poradny a pomocná centra, ani těch ale není dost. „Soustředíme se na výchovu a to je něco, co na psychiatrii podle mě hrubě schází. Snažíme se pracovat s rodinou, zapojit rodiče a řešit s nimi to, jakým výchovným způsobem s dítětem pracovat,“ poznamenal dětský psycholog ze Střediska výchovné péče Help Me Ondřej Mikauš.

V České republice jsou tři psychiatrické léčebny pro děti, a to v Lounech v Ústeckém kraji, ve Velké Bíteši na Žďársku a dále v Opařanech na Táborsku. Péči dětem, jež trápí například poruchy příjmu potravy, deprese nebo mají zásadní potíže s chováním, poskytují ještě psychiatrická oddělení asi deseti nemocnic.


„V některých regionech dětští psychiatři v ambulantní péči zcela chybí, jinde se na objednání čeká měsíce,“ uvedl v tiskové zprávě Varvařovský. Nedostatek odborníků vede podle ombudsmana k tomu, že děti často zbytečně končí v ústavu. „Vzhledem k tomu, že síť dětských psychiatrických nemocnic je navíc velmi řídká, zvlášť zranitelné děti jsou hospitalizovány daleko od domova a krom jejich izolace od rodiny to znemožňuje odborníkům pracovat s rodiči v zájmu dítěte,“ dodal ombudsman. Zařízení navíc podle ochránce nemají dostatek personálu, který by se mohl dětem individuálně věnovat. 

Akutní vyšetření u psychiatra vyžaduje dítě, které:

  • náhle halucinuje
  • je zmatené
  • je neklidné
  • je nadměrně dlouhodobě smutné
  • je depresivní
  • je najednou podivínské a nepřiměřené ve svém chování
  • nápadně „změní svoji povahu“.

Mezi akutní stavy nepatří dlouhodobě problémové chování dětí a adolescentů s krádežemi, kriminalitou a agresí k okolí nebo nerespektování autorit či doma těžko zvladatelné děti.

Zdroj: Asociace dětské a dorostové psychiatrie


Jiné děti zase v ústavech končí proto, že neexistuje služba, která by se o ně postarala. „Například dítě s poruchami autistického spektra, bez mentálního postižení, které s přestávkami žije trvale v léčebně, protože pro něj není zřízena vhodná sociální služba. Rodiče dokonce uvažovali o podání návrhu na nařízení ústavní výchovy. Je nepřípustné, aby dítě bylo takto segregováno, ačkoli by s dostupnou sociální službou mohlo žít v komunitě,“ upozornil ombudsman. 

Péči o ohrožené děti a podmínkám v ústavech se ombudsman věnoval po dva roky, kdy navštěvoval zařízení od kojeneckých ústavů, přes dětské domovy až po zmíněné psychiatrické nemocnice. Výstupem jeho cest jsou doporučení pro ministerstva a úřady, které by měly situaci zlepšit. Recept je podle Varvařovského následující – více dětských psychiatrů a síť odborníků, kteří by se starali o problémové děti přímo v jejich rodinách.

Počty pacientů u vybraných diagnóz

                                     celkem     0-14 let %      15 až 19 let %     20 let a více %

 

poruchy vyvol. alkoholem    26 280         0,1                   1,8                   98,1

schizofrenie                      46 893         0,2                    2                     97,9

afektivní poruchy             107 273         0,3                   1,8                    97,9

neurotické poru               224 435          2,1                    4                    93,9

poruchy příjmu potravy        3 461          8,5                  29,7                  61,8

poruchy osobnost             27 416           0,3                   5,5                  94,2

sexuální poruchy a úchylky   4 865           1,7                   7,7                  90,6

mentální retardace            20 566           11,5                 10,9                 77,5

vývojové poruchy             29 118             74                    26                    0

neurčená duševní porucha    1 646             5,6                   9,5                 84,9

Zdroj: ČTK