Rekreace okolo přehrad: nepovolené stavby i zákaz koupání

Jižní Morava/Vysočina - Rezavé maringotky, chatky bez pevných základů a plechové boudy, to je okolí obce Šakvic nedaleko novomlýnské nádrže. Obec se snaží s majiteli černých staveb a neukázněnými rekreanty domluvit, pokud ale své domky nezvelebí, nechá je odstranit. Opačný problém řeší na Žďársku, kde naopak žádné rekreanty nemají - v přehradě Vír se nesmí koupat, ani rybařit.

Okolí nádrže Nové Mlýny hyzdí už řadu let černé stavby, především pak nepovolené rekreační objekty. „Jsou jich tu desítky a některé vypadají hrozně,“ uvedla starostka obce Šakvice Drahomíra Dirgasová (KDU-ČSL). Nyní, když se obec stala Vesnicí roku Jihomoravského kraje, usiluje o to, aby se stavby buď zlegalizovaly, nebo zlikvidovaly.

Z obecních pozemků se Šakvice snaží nepovolené stavby odstranit už několik let. Nejprve měly bez náhrady zmizet kvůli výstavbě fotovoltaické elektrárny, později byla důvodem výstavba rekreačního areálu s hotelem. K žádné akci ale nedošlo. Část černých staveb navíc sídlí na pozemcích, které patří soukromým vlastníkům, a ti nemají potřebu obytné vozy či rezavé maringotky odstranit. „Jedná se vesměs o stavby, které nemají pevný základ. Jsou to různé přívěsy a plechové boudy. Jejich odstranění proto nebude nijak nákladné,“ odhadl místostarosta Šakvic František Kolář (KSČM).

Obec se snaží vyjít rekreantům vstříc, pokud svůj domek zrekonstruují podle nového regulačního plánu, dodatečně jej povolí. Šakvice se navíc zavázaly, že když budou majitelé spolupracovat, vybudují novou cyklostezku, která by fungovala zároveň jako obslužná silnice, aby místní získali lepší přístupovou cestu ke svým chatkám.

I nedaleká obec Přítluky bojuje s desítkami nepovolených staveb. Pojízdné domy obestavěné dřevem slouží často navíc jako trvalá bydliště. V roce 2009 byly ze sedmi desítek staveb u obce Přítluky povoleny pouze dvě. Vedení Přítluk je navíc nespokojené, že obyvatelé černých staveb neplatí poplatky za odpad a vodu čerpají na obecním hřbitově.

Povodí Moravy zpřísnilo rekreaci na přehradě Vír

Opačný problém s ne-rekreanty mají okolo přehrady Vír na Žďársku. Místo nepovolených chatek řeší zákaz koupání a rybolovu. Obce dokonce chtějí zažalovat Povodí Moravy. Vadí jim, že na přehradě platí striktní zákaz rekreace, čímž přichází o příjmy z turistiky. Finanční kompenzaci si proto vyžádalo několik obcí z mikroregionu Bystřicko.

„Vstoupila v platnost nová ochranná pásma, kde je rekreace zakázána,“ vysvětlil starosta obce Vír Ladislav Stalmach (nez.). Důvodem je fakt, že přehrada zásobuje pitnou vodou půl milionu lidí. Návštěvníci se tu proto nesmí koupat, ani rybařit. Chytání ryb je povoleno pouze v malém pstruhovém revíru na řece Svratce.

Přehrada Vír na Žďársku
Přehrada Vír na Žďársku

Zatímco starostové doufali v uvolnění náročných podmínek pro rekreaci, Povodí Moravy naopak pravidla zpřísnilo. „Došlo vlastně k úplnému uzavření celé vodní plochy do vzdmutí,“ vysvětlil starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska (ČSSD). Poslední šťastlivec se v přehradě vykoupal v roce 1986.

„Je nutná ochrana jak samotné nádrže, tak jejího bezprostředního okolí, které z vodárenského odběru patří mezi nejzranitelnější,“ argumentovala mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. Například Vranovská přehrada také funguje jako zdroj pitné vody, rekreace tu přesto povolená je.

„Pokusíme se nějak vyčíslit, o kolik vlastně přicházíme,“ slíbil Pačiska. Tuto částku pak jako újmu chtějí obce vysoudit od správce povodí. Žalobu přitom hodlají podat ještě letos. „Ochrana životního prostředí nemůže být vyhodnocena jako újma. Povodí Moravy tedy nepředpokládá, že by mělo hradit jakési finanční náhrady proto, že chrání životní prostředí, v tomto případě zdroj vody,“ uzavřela Tomíčková.