Dvě století hornictví v Moravskoslezském regionu. Blíží se konec?

Ostravsko, Karvinsko - Černé uhlí je pro Moravskoslezský region surovina, která před dvěma stovkami let zásadně určila jeho charakter. Jeho zosobněním byli a jsou horníci. Za totality to byli oblíbení hrdinové propagandy, v poslední době politici spíš přemýšlejí, jak je přeškolit na jiná povolání. Uhelná éra se na Ostravsku a Karvinsku zřejmě chýlí k závěru.

Důl Jindřich se nachází v samém centru Ostravy. Dnes tady developeři plánují byty a kanceláře, přitom ještě před 34 lety výtah z podzemí vyvážel muže s nezaměnitelnými linkami kolem očí.

Od 60. let minulého století drželo většinu mužů pod zemí hlavně to, že měli jistotu, že za těžkou práci dostanou dobře zaplaceno. Horničtí předáci byli často oslavováni a dávání za příklad. Stejně jako v době, kdy těžba uhlí na Ostravsku začala.

„Do  poloviny 19. století  byli horníci jakousi společenskou elitou, protože to bylo exkluzivní povolání. Přicházeli z revírů českých, z revírů haličských i slovenských,“ uvedl historik Aleš Zářický.

Památníky na povrchu připomínají, jak moc riskují horníci pod zemí. Při důlních neštěstích jich zahynuly stovky, jen za posledních pět let přišlo o tátu dvacet dva rodin. 

Zdeňka právě čekala syna, když přišla o muže. Sama pracovala na šachtě až do důchodu. Teď si nedovede představit, že by dolování v regionu skončilo.
„Karviná, Havířov, to budou města duchů, jestli přijdou o práci. Už teď je tam tolik prázdných bytů,“ uvedla Zdeňka Bínová.

Sirotkům pomáhá sdružení Svatá Barbora, ročně třemi miliony korun. Polovinu peněz dávají sami horníci.
„V letošním roce pomáháme osmdesáti sirotkům a budeme pomáhat dál. I těm, kteří jsou nejmladší, mají tři roky, tak ty určitě dovedeme až na vysokou školu,“ uvedl Vladislav Sobol, předseda občanského sdružení Svatá Barbora.

Jestli příběh černého uhlí píše svou poslední ostravsko-karvinskou kapitolu, to ukáží už nejbližší týdny a měsíce.