Kraj navštívil ministr dopravy v demisi. Prioritou je obchvat Mikulova

Jižní Morava - Jižní Moravu navštívil ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák (nestr.). Zajímal se o neexistující zásady územního rozvoje, které loni zrušil Nejvyšší správní soud. Kraj i nadále usiluje o zapracování dopravních staveb do územních plánů jednotlivých obcí, těm se ale jednání krajských úředníků nelíbí. Nejisté sitace také využívají první spekulanti.

Ministr dopravy v demisi jednal dnes se zástupci jihomoravských obcí a kraje. Spolu s hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD) se pak vypravil do Mikulova, kde přislíbil, že novou stavební prioritou pro ministerstvo dopravy bude obchvat Mikulova, který se tak stane první etapou stále neexistující silnice R52 z Brna do Vídně. „Dlouho to vypadalo, že se nedá dělat nic. Zdravý rozum nám ale říká: pojďme to řešit po částech. Z celé trasy mezi Vídní a Brnem je nejkritičtějším místem město Mikulov,“ připustil Žák. Podle jeho slov obchvat vznikne už v parametrech budoucí silnice na Vídeň, která se na něj napojí ze severu a jihu.

Urychlení výstavby mikulovského obchvatu má nejen ulevit městu od nákladní dopravy, ale především prolomit psychologickou bariéru, která se okolo nekonečné přípravy vídeňské silnice během let vytvořila. Žák navíc uvedl, že doufá, že první část výstavby bude také signálem pro rakouské sousedy, že se stavební práce pohnuly i na tuzemské straně. První auta se po mikulovském obchvatu projedou nejdříve za tři roky.

Další silnicí, která zůstává v hledáčku ministerstva, je silnice R43, přezdívaná jihomoravská silnice smrti. Na dnešním jednání proto vystoupil i starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek (ODS), kterého se komunikace z Brna na Svitavy bezprostředně týká. Se zástupci Brna ministr dopravy v demisi jednal o dokončení městského obchvatu. Jednalo se také o možné výstavbě průplavu Dunaj – Odra – Labe. Co se týká otázek odsunu brněnského nádraží, přislíbil Žák, že se tímto tématem bude zabývat až na jiném zasedání.

Dopravní stavby blokuje neexistující územní plán kraje

Stop dopravním stavbám v kraji způsobilo zrušení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje Nejvyšším správním soudem. Vedení kraje bezprostředně poté podalo stížnost k Ústavnímu soudu, stále však pracuje i na novém zadání zásad. Od konce loňského roku navštěvoval Antonín Tesařík (KDU-ČSL), který je zodpovědný za územní plánování, některé obce, které se proti původnímu návrhu postavily. Šlo o čtrnáct obcí a třináct jednotlivců.

Nejčastěji se proti návrhu postavily obce, jež leží v blízkosti důležitých dopravních staveb, jako je například silnice R43 z Brna na Svitavy, jihovýchodní a jihozápadní oblast Brna a rychlostní komunikace R52 z Pohořelic na Mikulov. Nejvyšší správní soud dal obcím za pravdu, že původní návrh nebral v potaz možný vliv staveb například na životní prostředí. „Pokud zásady územního rozvoje budou dál zcela ignorovat skutečnost, že na jihu brněnské aglomerace jsou desetitisíce lidí vystaveny nadlimitním hodnotám hluku a prachu, může se stát ledacos. Ale nechci předjímat,“ naznačil v únoru letošního roku starosta Ostopovic Jan Symon (nez.).

Obcím se nelíbí přístup krajských úředníků

Přestože nové Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje ještě nebyly schváleny, podle představitelů některých obcí se přesto krajští úředníci snaží apelovat na obce a města, aby do svých územních plánů zapracovaly budoucí dopravní stavby. Jednou z takových lokalit je obec Nebovidy. „My jsme v prazvláštní situaci. Měl by být soulad mezi nadřazenou krajskou a nižší obecní dokumentací. V našich plánech ale trasy existují. Stavby máme zakresleny a je to paradox, že by nás někdo mohl napadnout, že máme v plánech neplatný údaj v dokumentaci,“ prozradil úskalí současného stavu starosta Nebovid Milan Mojžíš (ODS).

Obec Nebovidy, která má 620 obyvatel, plánovala výstavbu rodinných domů. Vesnice se tak mohla rozrůst až o dvě stovky nových usedlíků. Kvůli plánované výstavbě rychlostní silnice se ale zájemci do koupě pozemků nehrnou. Ochota vyjednávat je podle představitelů Nebovid ze strany kraje minimální. „Od posledního soudu veškerá komunikace vázne,“ smutně podotknul Mojžíš.

Do hry vstupují první spekulanti s pozemky

Nepřehledné situace ohledně dopravních staveb v kraji začínají využívat i první spekulanti s pozemky. Obcím i jednotlivcům nabízejí, že od nich odkoupí parcely, kde mají v budoucnu vyrůst důležité dopravní stavby. „V červnu přišel první dopis z Kroměříže a druhý přišel v červenci z Mladé Boleslavi. Chtěli odkoupit pozemky, kudy má do Rakouska vést dálnice,“ uvedl Milan Dejl z Ostopovic. Protože nabídku na výkup parcel nepřijal, na dopisy ani neodpověděl.

„Už jsem zjistil, že v té trase jsou pozemky státního fondu, které byly vydány. Nedokážu posoudit, jestli z nějakých spekulativních důvodů. Do budoucna to bude jenom problém s výkupem,“ připustil starosta Nebovid Mojžíš. Zástupci obcí přitom nekompromisně dodávají, že pokud s nimi kraj nebude hledat společnou řeč, neváhají se znovu obrátit na soud.