Pacientům s roztroušenou sklerózou by mohla pomoct léčba využívající kmenové buňky

Brno – Českým pacientům s roztroušenou sklerózou svitla naděje na nový typ léčby. Metodu, která pomáhá díky použití kmenových buněk, lékaři v Česku zatím neznají. To se ale může za několik let změnit – odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně se zapojili do mezinárodního výzkumu. Metodu přijel brněnským lékařům představit lékař Nasser Aghdami z Íránu.

Klinika v íránském Teheránu, kde lékař Nasser Aghdami působí, patří mezi nejlepší pracoviště na světě. Na vývoji nové progresivní metody spolupracovali i s odborníky z amerických pracovišť. Teď tým navazuje spolupráci i s brněnskými vědci. Ti tak mohou po celou dobu výzkumu koukat kolegům pod prsty a v budoucnu úspěšnou metodu převzít a využívat také.

„Prakticky je to velice jednoduché. Po vyhodnocení všech kritérií vezmeme pacientovi krev z kostní dřeně. Ta pak putuje do laboratoře, kde ji kultivujeme, což trvá dva až čtyři týdny. Když máme dost kmenových buněk, tak je zkontrolujeme, jestli třeba neobsahují nějakou infekci. Pak kmenové buňky injekčně vpravíme do těla pacienta,“ vysvětlil Nasser Aghdami princip využití kmenových buněk při léčbě roztroušené sklerózy.

Ani nová metoda ale pacienty s roztroušenou sklerózou vyléčit nedokáže. Alespoň prozatím. „Terapie dokáže kontrolovat imunitní systém po dlouhou dobu bez toho, aby se nemoc zhoršovala. Možná, pokud se metoda zkombinuje s dalšími postupy, by v budoucnu mohlo dojít k regeneraci nebo léčbě nemoci. Náš výzkum je ale jen o kontrole a udržení kvality života,“ upřesnil Aghdami.

Roztroušená skleróza není smrtelná, zhoršuje ale kvalitu života

V Česku roztroušenou sklerózou trpí 12 až 14 tisíc pacientů. Luboš Dvořáček z Valtic se s nemocí pere už čtrnáct let. Prvotní příznaky - zhoršující se vidění. Oční lékaři ale žádný problém neodhalili, nemoc rozpoznali až neurologové.

Navzdory léčbě se jeho stav zhoršuje po každém novém náporu nemoci, tedy tzv. ataku. „Zrak se mi zhoršil natolik, že jsem musel přestat i pracovat. V administrativě se těžko pracuje bez očí. Teď vidím jako když člověka oslní blesk fotoaparátu. Každý bod mi obklopuje světlo, takže ho pořádně nevidím. Abych rozpoznal, jaké máte knoflíky, tak bych musel přijít hodně blízko,“ popsal 34letý pacient, jak nemoc ovlivnila jeho život.

Průběh nemoci se u jednotlivých pacientů liší. U někoho léky postup nemoci úplně utlumí, u jiných to ale zvrátit nedokážou. „Tato nemoc není smrtelná, ale v drtivé většině zhoršuje kvalitu života nemocného. Nicméně data z poslední doby nám ukazují, že zhruba o sedm až čtrnáct let může být délka života zkrácena vzhledem ke komplikacím, které toto postižení přináší,“ dodal lékař Pavel Štourač z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Roztroušená skleróza

Roztroušená skleróza (RS) je neurologické, autoimunitní onemocnění, které postihuje centrální nervový systém, a to bílou hmotu mozku. Výzkum se zabývá příčinami této nemoci, které nejsou doposud zcela jasné. Projevuje se vznikem mnohočetných zánětlivých ložisek, které ničí ochranný obal některých nervových vláken tzv. myelin. Je to tuková tkáň, která chrání a vyživuje nervová vlákna a pomáhá urychlit přenos vzruchů z centrálního nervového systému do různých částí těla. Postupně dochází k nedostatečné nebo úplné neschopnosti přenosu vzruchu z CNS nervovým vláknem. Pro RS je typické, že postihuje oblasti zodpovědné za pohyb a koordinaci.

Pro roztroušenou sklerózu neexistuje žádná známá kauzální léčba. Dostupné léky se zaměřují především na zmírnění obtíží, předcházení nových atak, zpomalení progrese onemocnění a zabránění invalidity.

Nemoc postihuje zejména mladé dospělé (od 20 do 40 let) a její výskyt je častější u žen (přibližně v poměru 2:1). Její výskyt se pohybuje v rozmezí od 2 do 150 pacientů na 100 000 obyvatel.

(zdroje: Roztroušená-skleróza.info, Wikipedie)