Kulový blesk po brněnsku narazil na byrokracii

Brno – Tři rodiny se v Brně pokusily směnit mezi sebou obecní byty – starší manželé a žena v důchodu chtěli do menšího, mladá rodina zase sháněla větší bydlení. Byty ale leží na území tří městských částí a byrokratické formality nakonec celou směnu dostaly do patové situace.

Ve známé české komedii Kulový blesk se dvanáct rodin rozhodlo, že se zapojí do obří a komplikované výměny bytů. O podobnou akci se pokusili i manželé Vyjídáčkovi. Jsou už v důchodu, ale stále bydlí v příliš velkém bytě. „Děláme to kvůli financím. Na novém nájmu bychom ušetřili čtyři až pět tisíc korun měsíčně. Chtěli bychom z našeho bytu o výměře 120 metrů do polovičního – 68 metrů čtverečních,“ vysvětlil Miloslav Vyjídáček.

Manželé si o směnu zažádali letos v únoru, protože ale nemohli sami nikoho najít, zadali výměnu bytu realitní kanceláři. Ta jim nabídla trojitou směnu. „Vyjídáček ke Zmrzlé do Juliánova, ta k Poláčkovi na Lesnou a Poláček zpět na náš byt,“ popsal výměnu mezi třemi domácnostmi Vyjídáček. 

Dvě radnice směnu posvětily, zbýval jen souhlas Brna-severu. Zatímco rodiny už začaly vyhazovat nepotřebný nábytek a balit věci do krabic, rozběhlo se byrokratické kolečko – než stihla poslední radnice výměnu schválit, vypršela lhůta na povolení vydaném na Brně-střed. „Potom nám z Brna-severu napsali, že to zamítají, pokud to Brno-střed znovu neprojedná,“ stěžovala si Marie Vyjídáčková. Celé kolo žádostí by tak mohlo začít nanovo. 

Mluvčí radnice Brno-střed uklidňuje, že směna běží dál, bude ale třeba si obnovit žádost. „Dokud nepřijde vyjádření buď z naší, nebo z ostatních radnic, kde je jasně stanoveno, že se výměna zamítá, tak je věc v běhu. Obecně se dá říct, že u těchto větších akcí je třeba se připravit na to, že jsou různě stanovené lhůty, jednotlivé městské části mají různé postupy, že se jednotlivé lhůty nepotkají - zkrátka a dobře trvá to,“ komentoval situaci mluvčí Roman Burián. 

Nájemcům tedy nezbývá, než si zažádat znova. Ve snaze situaci zvrátit ještě donesli na podatelnu radnice dopisy zastupitelům. Zatím Vyjídáčkovi, stejně jako Hana Zmrzlá, do jejíhož bytu se měli stěhovat, pořád žijí mezi krabicemi. „Už nás to opravdu obtěžuje. Vidíte sami, že jsme všichni sbalení. Počítali jsme, že se to do dvou až tří měsíců vyřeší a vidíte – je půlka září a jsme tam, kde jsme byli,“ uzavřela Zmrzlá.

Manželé Vyjídáčkovi chtěli do menšího bytu
Manželé Vyjídáčkovi chtěli do menšího bytu

Trh s nemovitostmi rozhýbala deregulace 

Zájem o malé byty stoupl už v roce 2011, kdy bylo jasné, že dojde k deregulaci nájemného. Realitní kanceláře byly zahlceny žádostmi o směnu většího bytu za menší. Tíživá je situace hlavně pro sociálně slabší lidi – například seniory, jejichž jediným příjmem je důchod. Do velkých potíží se dostávají i manželé-senioři, pokud jeden z dvojice zemře. Pokud se jim nepodaří byt směnit a nově platí za nájemné přes sto korun za metr čtvereční měsíčně, může se stát, že většina jejich důchodu padne právě na platbu nájemného. 

Malých bytů ale není zdaleka tolik, aby bylo možné všechny požadované výměny uskutečnit. Bydlení v Brně je navíc oproti jiným okresním městům relativně drahé – nájem se tu může vyšplhat téměř na dvojnásobek toho, co platí třeba lidé ve Znojmě. 

Ceny nájemného podle cenové mapy

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejňuje na svém webu tzv. cenovou mapu nájemného, kde se každý může podívat, jaké jsou obvyklé výměry a komerční ceny nájmu v bytech v dané lokalitě. 

                         standardní byt (plocha)         cena za m2

Brno-město                 80 m2                         115 - 134 Kč/m2 

Břeclav                       65 m2                          81 – 89 Kč/m2

Blansko                      65 m2                          85 – 94 Kč/m2

Vyškov                       65 m2                          84 - 92 Kč/m2

Znojmo                       65 m2                          74 - 81 Kč/m2

Hodonín                      65 m2                          74 – 82 Kč/m2 

Zdroj: MMR


Seniorům často z důchodu moc nezbude 

Podle statistik Ministerstva pro místní rozvoj, respektive Českého statistického úřadu, spolkly náklady na bydlení v roce 2011 přes 17 procent příjmu průměrné domácnosti. „Podle šetření ČSÚ jsou ovšem tyto podíly nejvyšší pro domácnosti jednotlivců, a to zejména jednotlivců starších 65 let,“ varuje zpráva Vybrané údaje o bydlení v roce 2012, kterou ministerstvo vydalo. 

Ilustrační foto
Ilustrační foto

Nejnákladnější ze všech možností bydlení – tedy třeba vlastní byt, nájem či hypotéka - je právě nájem. Podle statistik utratí lidé za nájemné asi čtvrtinu svých příjmů. I z těchto údajů ale vychází senioři podstatně hůře. „Hodnota pro domácnosti důchodců-nájemců v roce 2011 dosáhla podle statistiky rodinných účtů 33,5 procenta,“ píše se ve zprávě. Podíl výdajů na bydlení roste s velikostí obcí a měst s výraznějším vlivem nájemného, dodávek vody i tepla. 

Mezinárodně srovnatelné údaje o podílu výdajů domácností na bydlení ukazují, že Česko se drží nad evropským průměrem, který je 23,6 procent. Lidé v Česku utratí za bydlení ještě o tři procenta více. Vyšší podíl ze států Unie vykazují pouze Dánsko (29,1 %), Finsko a Švédsko (26,9 %).