Aby staré továrny nebyly smutné, míří do nich tento víkend návštěvníci

Lobeč - Tento víkend patří památkám, letošní Dny architektonického dědictví se ale rozhodly zvláště vyzdvihnout jednu skupinu památek spíše opomíjených, a to staré továrny, pivovary, mlýny, sklárny nebo třeba doly. Význam průmyslového dědictví připomíná platforma Industriální stopy, v rámci její iniciativy se o víkendu otevřel třeba pivovar Lobeč, který před zkázou zachránila skupina architektů. Ke svému původnímu účelu se na chvíli vrátily i pokusné štoly ve Štramberku, zblízka si lidé mohli prohlédnout i starou čistírnu odpadních vod v pražské Bubenči.

Renesanční pivovar v Lobči byl založen v polovině šestnáctého století, ale pivo přestal vařit v období protektorátu a od té doby chátral, dokud ho neobjevila skupina architektonických nadšenců. „Vypadalo to, že pivovar už nikdo nezachrání, jeho stav se zhoršoval a zhoršoval,“ vzpomíná na pro tuto památku smutné časy starosta Lobče Jaromír Šimonek.

„My jsme ten zchátralý zdevastovaný areál objevili v roce 2007 v podstatě náhodou na výletě a rozhodli jsme se ho zachránit,“ popsal zásadní okamžik v životě svém i příběhu pivovaru jeho současný majitel Pavel Prouza. Skupina architektů se od té doby snaží areál oživit jako kulturně turistické centrum. Vadí jim hlavně to, že zatímco barokních kostelů a jiných památek si naše společnost tradičně váží, industriální architektury si všímá až v posledních letech.

Video Industriální architektura
video

Industriální architektura

Dětem přiblíží průmyslové dědictví knížka O smutné továrně

Rozšířit povědomí o historické i umělecké hodnotě starých industriálních objektů má i dětská knížka O smutné továrně, která právě vychází v nakladatelství Meander. „Dětská knížka o smutné továrně Radovana Lipuse a Davida Vávry se mi moc líbí, protože se snaží něžně upozornit na to, co my tady děláme prakticky, a to je na cennost průmyslové architektury, na to, že si jí společnost doposud příliš nevšímala a o řadu továren a krásných staveb jsme přišli,“ řekl majitel pivovaru v Lobči Pavel Prouza.

  • „Jsou to stopy v měnící se krajině, stovky většinou už opuštěných výrobních objektů, ale jsou přesvědčivými svědky příběhů z minulosti,“ píše se v doslovu knížky.

Knížka určená malým čtenářům tak upozornila na vážné téma, kterým se v posledních letech už nezabývají jen odborníci - památkáři a architekti, ale i široká veřejnost. Díky tomu dnes mnoho starých průmyslových objektů získává své nové využití - od kulturních center až po bydlení - a na scénu tak přichází otázka další: nejen zachránit, ale také nezničit. „Abychom při rekonstrukci nezničili ty hodnoty, kvůli kterým objekt zachováváme,“ upozornil Libor Lukeš z výzkumného centra průmyslového dědictví při fakultě architektury ČVUT.

Právě u technických památek je podle něj totiž zásadní pamatovat na to, aby byla zachována nejen forma, ale také obsah a smysl objektu, tedy většinou výrobní proces, který se tu odehrával. „Stopa nebo obraz výrobního procesu by měla být zachována i při novém využití,“ shrnul Lukeš.

  • „Musíme se tím využitím zabývat hlouběji, nemůžeme to brát jen jako působivý obraz, i když to často působivé je,“ vysvětlil architekt.

Lukeš upozornil i na to, že v případě památek zdaleka neplatí pravidlo čím dráže, tím lépe a většinou funguje spíš přirozená proměna než developerský projekt. „Nejlepší změny se dějí zespoda, ne jako jednorázová drahá akce,“ shrnul Lukeš.

Ve štramberských štolách zněly v sobotu výbuchy

V rámci Dnů evropského dědictví mohli lidé navštívit řadu památek a jiných zajímavých míst - například pokusné štoly ve Štramberku u Kopřivnice. Staré důlní štoly se dnes znovu otřásají explozemi. V rámci dne otevřených dveří je dnes návštěvníkům ukazují pracovníci ostravské Zkušební laboratoře. Do vzduchu přitom vedle klasických třaskavin létají i netradiční materiály, například cukr, mouka nebo hliníkový prach.