Aktivní uhlík a nanotechnologie čistí odpadní vody. Hormony ale odfiltrovat neumí

Brno – Odpadní vody znečišťují řeky obrovským množstvím toxických látek. Už loni to prokázal výzkum týmu vědců z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) na Masarykově univerzitě v Brně. Teď objevili nové metody, jak vodu lépe čistit s pomocí aktivního uhlíku a filtrů z nanostříbra. Zatímco v laboratorních podmínkách nové metody fungují, přímo v čističkách takový úspěch nemají.

Brněnští vědci hledají způsoby, jak škodlivé látky úplně odstranit z řek i zdrojů pitné vody. Budoucnost podle nich mají i nanotechnologie – především nanoželezo, nanotitan a nanostříbro. Modifikované nanočástice se vědcům podařilo umístit na síta a z nich vyrábět filtry.

V laboratořích odborníci vodu úspěšně vyčistili, metodu si proto chtěli ověřit v reálném prostředí. To se jim podařilo ve spolupráci s německými čističkami. „Vodu jsme dočistili tak, aby byla pitná. Ukázalo se však, že čištění není dokonalé. Stále nám protékají estrogeny, tedy ženské pohlavní hormony,“ řekl vedoucí výzkumu Luděk Bláha.

Estrogeny jsou součástí antikoncepcí a svůj účinek si zachovávají i ve vodě. „Hormony stejně jako na lidi působí i na ryby. Samičkám se potom nevytváří vajíčka a samci se naopak feminizují. Nedochází k rozmnožování a celé populace ryb jsou devastovány,“ popsal Bláha. Množství antikoncepce třeba v brněnské Svratce by podle něj dokázalo citlivější druhy ryb úplně vyhubit.

Ve vodě jsou vedle hormonů přítomna antibiotika a další léčiva

Hormony ale nejsou jedinými látkami, které znečišťují vodu. Nebezpečné látky se do vody navzdory čističkám dostávají především z kosmetiky, léčiv a čisticích prostředků. Vodu znečišťují třeba obyčejná domácí čistidla. Ta jsou plná saponátů a dalších mikropolutantů, které ovlivňují jejich kvalitu i vůni. Mikropolutanty mají podobně jako antibiotika antibakteriální účinky. Zabíjejí ve vodě všechny bakterie, avšak včetně těch prospěšných, které vodu čistí. Kvůli přítomnosti antibiotik se pak ve vodě vytváří druhy velmi odolných bakterií.

Z dalších léčiv se často ve vodě objevuje ibuprofen, který má podle vědců špatný vliv na ryby a bezobratlé. Devět z deseti vzorků vody ve výzkumu brněnských vědců navíc obsahovalo zbytky kofeinu nebo umělých sladidel. Všechny vzorky pak obsahovaly látky z repelentů.

Ve velkých řekách a nádržích se toxické látky hromadí

Pozornost vědců se kromě odpadních vod obrací hlavně na velké nádrže a zdroje pitné vody pro velká města. Brněnské Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí se od letošního roku také podílí na evropském výzkumu velkých toků. Právě tam se toxické látky kumulují a třeba v Rumunsku na Dunaji představují velký problém. Vedle antibiotik či antikoncepce jsou to i psychofarmaka a dokonce i drogy. Všechny tyto látky totiž člověk z těla vylučuje přirozenou cestou a v odpadních vodách se pak dostávají právě do řek.

Podle vědců potrvá ještě desítky let, než se podaří množství chemikálií v životním prostředí regulovat. Na problematiku vody a její čistoty a ochrany upozorňuje například Světový den vody s datem 22. března. Nevládní organizace upozorňují také na to, že na světě trpí víc než miliarda lidí nedostatkem pitné vody.

Co mohou toxické látky způsobit

  • Poškození imunitního systému – u lidí jsou častější alergie, u zvířat pak nedostatečnost imunitních reakcí (tzv. imunosuprese)
  • Poškození rozmnožování (prokázané u ryb i savců)
  • Poruchy chování a učení (např. u chorob ADHD dle aktuálních studií existuje souvislost s chemickou kontaminací)
  • Antimikrobiální rezistence, tedy odolnost mikrobů vůči antibiotikům kvůli jejich nadužívání (léčba pomocí antibiotik je kvůli tomu stále méně účinná)

Viníci znečištění odpadních vod

  • Běžné vylučování člověka
  • Chov hospodářských zvířat
  • Neodborná likvidace léčiv v domácnostech
  • Ošetřování rostlin pomocí antibiotik
  • Čisticí prostředky