Havíři vyšli ze šachet do srdce Ostravy, zasahovala i policie

Ostrava – Zhruba dva a půl tisíce lidí se sešly v Ostravě, aby demonstrovaly svůj nesouhlas s úspornými plány společnosti OKD, významného zaměstnavatele v regionu. Velkou část protestujících tvořili horníci z ostravsko-karvinských, ale i dalších tuzemských šachet. Havíři se „po šichtě“ vydali z Bazalů na Prokešovo náměstí, kde kritizovali propouštění a až dvacetiprocentní krácení mezd. Došlo i na vniknutí do bývalého sídla těžařské firmy.

Přestože oficiální a poklidná část demonstrace skončila už před čtvrtou hodinou odpolední, několik desítek protestujících horníků poté vstoupilo do budovy bývalého ředitelství OKD v Ostravě nacházejícího se pár metrů od Prokešova náměstí. Chtěli tam umístit rakev se symboly NWR, vlastníka OKD, a transparenty. Následně je obklíčili policejní těžkooděnci a horníci budovu sami opustili.

Gabriela Holčáková, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje

„V závěru došlo k vyhrocení situace, přičemž k jejímu zklidnění přispěla jak komunikace odborářů, tak antikonfliktního týmu a současně přítomnost policistů speciální pořádkové jednotky. Situace byla stabilizována, k zákroku 'těžkooděnců' nedošlo.“


Pytlík: Stávku nemůžu vyloučit

„S účastí a průběhem (demonstrace) až na ten závěr jsme spokojeni. Přišlo mnohem více lidí, než jsme čekali. Zcela jasně dali najevo, co si myslí,“ prohlásil předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík, který nevylučuje ani stávku horníků. Na konci demonstrace měli havíři pouze položit rakev s „vlajkou“ NWR před bývalou budovu OKD, kde na ně měli zástupci firmy čekat. Rozvášněný dav se však následně přesunul dovnitř a někteří manažeři se jim raději vyhnuli.

Protestující, kteří vnikli do budovy, například viditelně poškodili zasklené dveře. Poškozena byla i kamera na budově a nejméně jedno okno rozbité. Dovnitř vlétlo několik lahví, jedna z nich rozbila skleněný stůl. Pytlík řekl, že nějakou ránu také schytal a že odbory škody uhradí. 

Před horníky předstoupil mluvčí firmy Marek Síbrt, na něhož se demonstranti osopili a v budově ho natlačili na turnikety, takže utekl. „Jeden nebo dva horníci na mě zařvali: Zdrhej,“ uvedl mluvčí. „Respektujeme právo odborů na to, aby vyjádřily svůj názor. I když si myslíme, že všechny možnosti (jednání) ještě nebyly vyčerpány,“ dodal.

Havíři během průvodu drželi nad hlavami transparenty s nápisy Bakalo, už jsme ti vydělali dost! či Zavřený důl už nikdo neotevře. Podnikatel Zdeněk Bakala je přes skupinu BXR a firmu NWR spolumajitelem OKD. Moravskoslezské horníky navíc přijeli podpořit zástupci Mostecké uhelné a odborových svazů.

PROHLÉDNĚTE SI CELOU AKCI OČIMA FOTOGRAFA ČT OSTRAVA MARTINA STRAKY ZDE.


Horníkům se nelíbí, že se společnost OKD rozhodla pro výrazné škrty a chce jim srazit výplaty až o dvacet procent. Navíc zvažuje uzavření nejvíc ztrátového dolu Paskov, kde však v současnosti pracuje více než 2 500 zaměstnanců a 500 lidí z dodavatelských firem. Navíc o řešení důsledků hrozícího masového propouštění z velkých podniků v Moravskoslezském kraji bude ve středu jednat vláda. Krize v hornictví je podle ní vůbec největší problém v celém regionu.

Video Komentář Jaromíra Pytlíka po skončení demonstrace
video

Komentář Jaromíra Pytlíka po skončení demonstrace

  • Protestní pochod hornických odborů nazvaný Za zachování pracovních míst a slušnou mzdu začal v 15:00 u stadionu Bazaly a průvod se odtud vydal k Prokešovu náměstí. Tam od 15:30 demonstrace pokračovala proslovy. Po půl hodině byl oficiální program ukončen. Právě na Prokešově náměstí ještě nedávno sídlilo vedení těžební společnosti OKD. Od září se ale přesunulo na Důl Darkov. 

HORNICKÉ PROTESTY V MINULOSTI

Horníci ovšem protestovali i v dalších státech bývalého socialistického bloku a zejména v Polsku nebo Rumunsku byla situace poměrně vyhrocená. V roce 2003 došlo ve Varšavě k jednomu z nejnásilnějších protestů od pádu komunismu. Zhruba deset tisíc lidí protestovalo proti záměrům vlády uzavřít některé doly – o práci kvůli tomu mělo přijít asi 14 tisíc lidí. Demonstranti napadli policisty řetězy a Molotovovými koktejly, policisté odpověděli slzným plynem a vodními děly. Během protestů bylo zraněno asi 20 demonstrantů a desítka policistů. Později zablokovali horníci na několik hodin i hlavní železniční a silniční tahy na jihu Polska, k protestu se připojilo asi 2 000 lidí.    

Ještě vyhrocenější byla situace v Rumunsku, kde nespokojení horníci opakovaně pochodovali na hlavní město Bukurešť. Při první „návštěvě“ v roce 1990 se horníci podíleli na potlačení demonstrací mládeže a opozice, když vyplenili sídla demokratických stran, médií a vysokých škol – tehdy přišli o život tři lidé. Také druhý pochod horníků v roce 1991 se neobešel bez obětí na životech – zemřelo šest lidí a protest vedl i k pádu vlády Petre Romana. Soud kvůli těmto incidentům poslal vůdce horníků Mirona Cozmu na 18 let do vězení. 

Nespokojení horníci pochodovali na hlavní město také v roce 1999. K protestu se připojilo asi deset tisíc lidí, kteří požadovali zvýšení mezd o 35 procent a upouštění od rušení dolů. Také tehdy požadovali horníci demisi vlády. Policie se je snažila pomocí zátarasů a kordonů zastavit - při srážkách utrpělo zranění přes 130 lidí. Pořádkové síly ovšem pochod zastavit nedokázaly, kvůli tomu rezignoval ministr vnitra Dejeu. Vláda se nakonec s odbory dohodla na kompromisu – více než dvoutýdenní protesty způsobily podle ministerstva vnitra škodu asi sto milionů dolarů. 

Ve stejném roce drželo přes 150 nezaměstnaných horníků třítýdenní hladovku a hrozili i kolektivní sebevraždou. Nechali se totiž zlákat vysokým odstupným a dobrovolně podali výpověď. Jenomže částka na odstupné se postupně vyčerpala a horníci neměli nárok na státní podporu. Nakonec došlo k dohodě – vláda se zavázala, že horníkům najde nová pracovní místa, kromě toho dostali okamžitou podporu ve výši asi 100 německých marek na hlavu a potraviny.