Bystřice pod Hostýnem - Nárůst drobné kriminality, častější výtržnosti a fyzická napadení - tak se podle starousedlíků z Bystřice pod Hostýnem změnil život ve městě poté, co majitel proměnil nevyužívaný hotel Podhoran v ubytovnu pro sociálně slabé. O situaci okolo hotelu dnes znovu jednali i bystřičtí zastupitelé. O tom, zda město nemovitost nakonec přece jen nekoupí, dnes nejednali.
Zastupitelé Bystřice znovu jednali o hotelu Podhoran. Koupí ho?
Už více než rok obývá hotel Podhoran v centru Bystřice pod Hostýnem několik desítek sociálně slabých rodin, převážně romského původu. Počet drobných krádeží vzrostl za pár měsíců o 300 procent. V posledním roce policie kvůli výtržnostem a drobné kriminalitě k hotelu vyjížděla 350krát, tedy každý den. S každou další krádeží nebo útokem nových obyvatel roste ve městě napětí.
Hotel, který je zkolaudovaný na 96 lůžek, navíc praská ve švech. Podle odhadů místních je tam aktuálně ubytováno zhruba sto lidí.
Situací ve městě se dnes proto zabývali bystřičtí zastupitelé. Žádné překotné hlasování o koupi hotelu ale nevyvolali. Do budoucna se však nedá vyloučit, že o tom znovu začnou uvažovat.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková před časem obvinila majitele Podhoranu ze zneužívání systému vyplácení sociálních dávek. „Je to zářný případ byznysu s chudobou, kdy se zde snaží někdo využít chyby v českém dávkovém systému,“ uvedla Šimůnková.
Jak funguje byznys s chudobou?
Podnikatel nastěhuje do svojí nemovitosti, ve které jsou mnohdy nevyhovující podmínky, lidi v hmotné nouzi. Tito lidé mají ze zákona nárok na dvě dávky - na živobytí a na bydlení. Aby lidé tuto dávku nemohli použít na nic jiného než na zaplacení nájmu, umožňuje zákon peníze posílat přímo poskytovateli ubytování. Nájemné za jednu místnost v ubytovně tak může v přepočtu na metry čtvereční na některých místech odpovídat nájmu za luxusní byt v Praze.
Při průměrné výši dávky 3 000 korun na osobu a zhruba stovce ubytovaných se dá odhadnout, že majitel hotelu Podhoran měsíčně vydělá 300 tisíc korun. Pokud z částky odečteme náklady, majiteli stále zůstává zhruba 100 až 150 tisíc korun měsíčně. Takový zisk by mimo sezónu rozhodně neměl, ubytovat sociálně slabé rodiny se mu proto vyplatí.
Výnosný byznys proto láká stále více podnikatelů. Zatímco v roce 2011 stát vyplatil těm nejchudších doplatek na bydlení ve výši 0,9 miliard, loni už to bylo 1,7 miliardy. Letos úřady stejnou částku vyplatily za prvních osm měsíců.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce výdělečnou praxi co nejdříve zastavit. Úředníci z úřadů práce mají dojíždět až k žadatelům o dávky a zjistit, zda žijí v podmínkách, které odpovídají výši nájemného.
Ke změně vládu už před časem vyzvala i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Stát by podle ní měl nejen důsledněji kontrolovat poskytování sociálních dávek, ale také snížit doplatky na bydlení tak, aby už částka nelákala podnikatele k jejich zneužití.
Podnikatel nabízel hotel městu ke koupi. Když odmítlo, udělal z něj ubytovnu
Situace v Bystřici se vyhrotila před více než rokem, kdy se majitel rozhodl prázdného hotelu zbavit. K odkupu ho nabídl nejprve městu, tomu se ale požadovaná suma 23 milionů korun zdála příliš vysoká. Zastupitelé se nakonec dohodli, že jsou za nemovitost ochotní zaplatit o deset milionů méně. Na to majitel nepřistoupil a splnil svoje výhrůžky, že hotel promění v ubytovnu pro sociálně slabé. Vloni v létě se v Bystřici objevili první nájemníci. A s nimi přišly také první problémy.
Před sestěhováváním lidí do ubytoven a vytvářením podobných ghett odborníci už dlouho varují. Jsou to lidé mnohdy dlouhodobě sociálně vyloučení, žijí způsobem života, který neodpovídá normám vyznávaným majoritou, a v tu chvíli vzniká problém. Lidé jsou zvyklí na svůj klid a najednou ztrácí pocit bezpečnosti," upozornil odborník na extremismus Miroslav Mareš.
Gradující nespokojenost místních může zadělat na budoucí problém. „Zvláště pokud se toho chopí extremisté nebo někteří místní nespokojenci a zorganizují tam sérii demonstrací, která povede ke střetům,“ dodal Mareš.
Hovoří odborník na extremismus Miroslav Mareš (zdroj: ČT24)
Obchod se strachem
Už několik radnic v regionu čelilo hrozbě, že právě v jejich městě vznikne ubytovna. Často šlo o nevyužívané hotely. Někteří majitelé prázdných budov strach z ubytoven využívají, aby radnici dotlačili ke koupi neprodejné nemovitosti.
V Lipovci radnice jednala o koupi nevyužívaného hotelu Zlatá lípa. Městem se rozšířila spekulace, že by z něj měla vzniknout levná ubytovna, a strach obyvatel dohnal vedení radnice k jednání s majitelem.
Blanenská radnice koupila na konci září 2011 zchátralý hotel Dukla v centru města za 30,5 milionu korun. Město se do dražby zapojilo z obavy, aby v hotelu nevznikla ubytovna. Hned poté se objevil podobný problém, tentokrát s hotelem Hejč, který leží jen pár set metrů od Dukly. Ten ale není zkolaudovaný, majitel do něj tedy nesmí nikoho nastěhovat.
Prázdný areál bývalého strojírenského učiliště v Rousínově, který se už několik let marně snaží prodat jihomoravský krajský úřad, zase vystrašil tamní radnici. Vedení města zvažovalo odkup areálu, protože se mezi lidmi šířila fáma o možné ubytovně. Od nákupu ale nakonec radnice ustoupila a bývalé učiliště je dodnes prázdné.