Zeman se ptá: Dělal si Bakala rezervy?

Praha - Uzavření Dolu Paskov by mohla oddálit podpora ze strany státu. Vláda o dalším osudu dolu jedná. Český prezident Miloš Zeman přitom dnes v Bruselu vyzval, aby podnikatel Zdeněk Bakala řekl, jestli si v době, kdy mu Důl Paskov a další podniky vynášely, dělal rezervy na horší časy. Zeman si přitom myslí, že pokud tak Bakala neučinil, lze s úspěchem pochybovat o jeho podnikatelských schopnostech.

Těžební gigant New World Resources (NWR) se rozhodl uzavřít Důl Paskov na Frýdecko-Místecku už 31. prosince 2014. NWR vlastní důl prostřednictvím společnosti OKD. NWR zase patří firmě BXR, v níž má podíl i podnikatel Bakala. Mluvčí OKD přitom připustil, že pokud by se stát podílel na sociální těžbě, mohl by důl fungovat až do roku 2018.

K situaci se vyjádřil v Bruselu i prezident Zeman. „Já sám se domnívám, že skutečně schopný podnikatel v době, kdy Důl Paskov a další jeho podniky vytváří zisky, si nechává něco na horší časy a vytváří si tedy takzvaný rezervní fond,“ prohlásil. Záleží prý nyní na Bakalovi, zda sdělí, zda si takový fond vytvořil, či ne. „Pokud si ho nevytvořil, tak lze s úspěchem pochybovat o jeho podnikatelských schopnostech,“ myslí si prezident.

V Dole Paskov pracuje zhruba 3 000 lidí, přičemž 2 500 je vlastních zaměstnanců OKD a 500 pracuje pro dodavatelské firmy. Pokud by se skutečně důl uzavřel už příští rok, zůstalo by tady jen několik set pracovníků. Ti by do roku 2015 zajišťovali technicky útlum dolu. 

Pokud by stát provoz dolu dotoval, mohl by být v provozu o čtyři roky déle. Premiér v demisi Jiří Rusnok ovšem v úterý řekl, že od kabinetu nelze čekat, že bude zadlužené průmyslové podniky zachraňovat.

Ján Fabián, generální ředitel OKD 

„Miliardy by měly směřovat na to, aby Důl Paskov získal dlouhodobější životnost a mohlo se těžit do roku 2018. Vychází to z předpokladů každoroční ztráty, u Dolu Paskov je to číslo na úrovni zhruba čtyř až šesti miliard.“

Ministr financí v demisi Jan Fischer přitom nebyl o pomoci jednoznačně rozhodnutý: „Na jakoukoliv pomoc musíme být velice opatrní už kvůli (Evropské) komisi, abychom se nedostali do režimu nedovolené podpory. Je to privátní podnik atd. Samozřejmě budeme s vedením OKD i jeho vlastníky jednat.“

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cienciala už v úterý prohlásil, že podpora ze strany státu, která by oddálila zavření Dolu Paskov, je jedním z možných řešení. Zatím však nechtěl předjímat, jak se kabinet rozhodne. Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák  (ČSSD) však proaktivní přístup současné vlády oceňuje. 

ČSSD: Vedení OKD se zachovalo arogantně

ČSSD přitom označuje prosbu o státní pomoc jako arogantní chování. „Včerejší večerní oznámení vedení OKD o tom, že uzavření Dolu Paskov je vlastně hotová věc, učiněné těsně po bouřlivé hornické demonstraci v Ostravě, se vyznačuje neuvěřitelnou arogancí. Pokud se horníci v rámci demonstrace dožadovali vážně míněného dialogu o budoucnosti jejich pracovních míst, nemohla být odpověď ze strany vedení firmy zformulována hůře,“ uvedl předseda strany Bohuslav Sobotka.

Podle něj není možné donekonečna opakovat stále stejný příběh, kdy zisky jsou soukromé a ztráty ponese stát, zaměstnanci, občané, prostě kdokoliv se namane. „Proto je dobře, když se horníci snaží akcionářům připomenout jejich někdejší zisky a jejich odpovědnost k firmě, která jim je umožnila,“ dodal a připomněl tak úterní protestní akci havířů.

Co na pomoc Paskovu říkají ostatní politici?

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek současně vyzval podnikatele Zdeňka Bakalu, aby zveřejnil, zda je většinovým vlastníkem OKD. Pokud nezmění své chování, neměl by se prý do Česka vracet. Bakalův mluvčí pak uvedl, že podnikatel vlastní necelou třetinu akcií černouhelné firmy.

Dotování těžby nepodporuje ani ODS, protože může podle pravidel EU trvat stejně maximálně do roku 2018, může být ve výši rozdílů nákladů a výnosů, což je 1,5 miliardy ročně, a musí klesat. „Raději bych ty peníze uvolnil na nějaké rekvalifikační programy k začleňování těch lidí do práce u jiných zaměstnavatelů. Uvolnil bych je na dopravní infrastrukturu a vědecko-výzkumné projekty v našem kraji. To je mnohem smysluplnější, protože tyto projekty vytvoří nová pracovní místa a nebudou pouze dotovat ztrátovou těžbu,“ míní bývalý ministr dopravy a poslanec za ODS Zbyněk Stanjura.

Podle místopředsedy TOP 09 Pavola Lukši by se mělo pomoct především těm, kteří přijdou o místo. Naopak je proti poskytování peněz vlastníkům firmy, „byl by to nebezpečný precedens“.

„Horníci se stali rukojmími majitelů společnosti, kteří vládě současné i budoucí vzkázali: Pokud těžbu podpoříte, skončí těžba až za pět let, pokud ne, do konce příštího roku podepíšeme 2 500 výpovědí. Jinými slovy: Když napumpujete mnohamilionové dotace do našich zisků, naše zaměstnance stejně vyhodíme, jen o něco déle,“ prohlásila například kandidátka KSČM do sněmovny za Moravskoslezský kraj Kateřina Konečná.

Akcie NWR zažívají rally

Naopak finanční trhy zprávu NWR o tom, že chce Paskov v roce 2014 definitivně zavřít, uvítaly. Podle serveru Patria Online uzavřely akcie NWR včerejší obchodování na pražském burzovním parketu na 34 korunách, a dnes v úvodu už předváděly i 15procentní rally nad 39 korun za kus. 

„Zpráva je mírně pozitivní, Důl Paskov patří k nejnákladnějším dolům na světě a při ceně 92 eur za tunu koksovatelného uhlí prodělává 1,5 miliardy korun za rok. Náklady na uzavření dolu by mohly činit jednu až 1,5 miliardy korun,“ vysvětlil analytik Patria Direct Tomáš Sýkora. 

Burza
Zdroj: René Volfík/ČTK
Vydáno pod