Důl Paskov motá hlavu havířům, odborům i vládě

Ostrava - Situace kolem Dolu Paskov se dál komplikuje. Odbory se obrací na vládu, od které očekávají pomoc – ta se však k problému nepostavila úplně tak, jak zástupci horníků doufali. Varianta, o které je zatím nejvíce slyšet, je možnost, aby služebně starší horníci mohli odejít do předčasného důchodu. Důl, ve kterém pracuje na 3 000 lidí, má být uzavřen do konce roku.

Odboráři mají příští týden v plánu jednat s vládou o tom, co se stane, až horníci přijdou o práci. Jednou z variant je podle horníků umožnit služebně starším zaměstnancům odejít do předčasného důchodu - tím by měl zajištěn příchod peněz a zároveň by nebylo ohroženo tolik pracovních míst ostatních horníků. O situaci kolem plánovaného uzavření Dolu Paskov dnes jednala Regionální odborová rada v Karviné. Odbory zatím neplánují další demonstrace. Schůzka vlastníků OKD a vlády je naplánována na 24. zaří.

„Někde je velký problém, o kterém nevíme. V roce 2007, kdy koksovatelné uhlí stálo 97 euro/tuna, tak v současnosti je vyšší cena. Dříve byly miliardové zisky a nyní v OKD hovoří o propadu deseti miliard. To je určitý nepoměr, který by se měl položit na stůl a měl by se rozebrat. Příčinou byly velké investice, velká zadluženost, vydání dluhopisů, vydání dividend vlastníkům a podobně,“ podotýká Jan Sábel z Odborového svazu hornictví.

Důl je ztrátový, ročně prodělá 1 až 1,5 miliardy.


Postoj vlády

  • Určitě prý nenastane situace, že by stát zaplatil dluhy vlastníka OKD, tedy společnosti NWR.
  • Nereálné je, že by stát odkoupil celý Důl Paskov.
  • Pravděpodobné je, že by šly peníze do celého Moravskoslezského kraje – například na podporu nezaměstnanosti.

Přímo na Dole Paskov by mělo už počátkem příštího roku působit mobilní poradenské středisko ostravského úřadu práce. Jeho pracovníci budou připraveni poradit každému zaměstnanci, jak má dále postupovat, ještě dřív, než dostane výpověď.

Situaci v Moravskoslezském kraji po plánovaném uzavření Dolu Paskov chce řešit i ministerstvo práce. Spolu se svazem průmyslu a dopravy nebo úřadem práce navrhlo několik opatření - mají pomoci lidem, kteří přijdou o místo. Ministerstvo chce podpořit zaměstnanost ve státních firmách, pořádat rekvalifikační kurzy nebo umožnit vznik takzvaných sdílených pracovních míst.

„Chceme využít roku k tomu, abychom změnili jejich kvalifikaci pomocí rekvalifikačních kurzů,“ potvrdil Roman Chlopčík, náměstek ministerstva práce a sociálních věcí pro trh práce. Ekonomičtí ministři se na dnešním jednání shodli na tom, že vláda má dost peněz na to, aby zvládla první vlnu propouštění na Ostravsku.

Video Události: Krize OKD a vládní pomoc
video

Události: Krize OKD a vládní pomoc

Podle propočtů Úřadu práce se útlum na Paskově dotkne až sedmi a půl tisíce lidí. Tolik pracovních míst v navázaných firmách totiž potřebuje současný provoz.


„Opravdu reálně hrozí sociální výbuch a také demonstrace, které budou podstatně ostřejší než ta hornická, a mohly by přerůst v nekontrolované akce občanů, kteří nemají co ztratit,“ upozorňuje Jaroslav Vlach místopředseda Regionální rady odborových svazů Moravskoslezského kraje.

Historie těžby v Ostravě

Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století, významné byly například Staré hlučínské kamenouhelné doly v Petřkovicích. Rozmach těžby a dalšího na uhlí závislého průmyslu přišel ve 30. letech 19. století. Těžba se od přelomu 18. a 19. století rozvíjela i na Karvinsku.

S průmyslovou revolucí přišel i rozvoj Ostravy jako města, daný přílivem nových obyvatel, většinou dělníků. Až do okupace v roce 1939 zůstaly severomoravské doly v soukromých rukou, za 2. světové války byla těžba podřízena německým potřebám. Po osvobození byly doly znárodněny. Prezidentský dekret z října 1945 se konkrétně dotkl čtyř těžebních společností (Báňská a hutní společnost, Vítkovické kamenouhelné doly, Severní dráha Ferdinandova a Kamenouhelné doly a koksovny Jana Wilczka), které provozovaly na tři desítky dolů. Znárodnění dalo základ dnešnímu podniku OKD (Ostravsko-karvinské doly), jenž zastřešil všechny moravskoslezské doly.

Během komunistické éry prošel podnik několika organizačními změnami a v roce 1989 se z něj stal státní podnik, ze kterého se od ledna 1991 stala akciová společnost ve vlastnictví státu. Část akcií byla prodána v kupónové privatizaci.

Koncem 90. let většinu firmy ovládli podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kteří na podzim 2004 koupili od vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) i zbylé akcie a OKD obratem prodali do rukou investiční skupiny RPG Industries, vedené Zdeňkem Bakalou. Bakala pak firmu prostřednictvím v Nizozemsku registrované firmy New World Resources (NWR) ovládá dodnes.

V roce 1990 fungovalo v ostravsko-karvinském revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly přes 100 tisíc lidí. Postupem času však došlo k uzavírání neefektivních provozů, které bylo doprovázené propouštěním. V současnosti společnost OKD zaměstnává asi 13 000 lidí, z toho asi pětinu v Dole Paskov. V roce 2012 OKD vytěžily 11,2 milionu tun uhlí.


Za posledních 23 let skončila těžba v dolech:

  • Jan Šverma (1992)
  • Heřmanice (1993)
  • Odra (poslední důl na území Ostravy - 1994)
  • Julius Fučík (1998)
  • Barbora (2002)
  • Zatím naposledy byl uzavřen Důl Dukla v Havířově, odkud poslední vozík s uhlím vyjel v lednu 2007