Vnuk Jana Antonína Bati přijel do Zlína

Zlín - Dědicové Jana Antonína Bati přijeli do Zlína, aby se podívali na místa, kde jejich předci vybudovali obuvnické impérium.  Část programu ale nakonec museli kvůli nemoci Baťova vnuka Johna Nashe zrušit. Rodina žádá Česku republiku o finanční náhradu 56 milionů korun za majetek, který J. A. Baťovi zabavil stát v roce 1947 na základě Benešových dekretů. Nově rodina požádala o finanční náhradu také Slovensko.

Dnešní návštěva vnuka J. A. Bati Johna Nashe a jeho manželky Jany Nashové byla spíše neformální. „Jsme právě ve Zlíně na návštěvě. Manžel mé sestřenice Marie tady ještě nikdy nebyl. Chtěli jsme mu ukázat Zlín a Uherské Hradiště, kde se narodil můj dědeček. Jednoduše si projdeme město. Zdržíme se do zítřka,“ řekl Nash. Skupinka navštívila třeba i nově otevřený Baťův institut, který vznikl v budovách 14 a 15 v továrním areálu firmy Baťa.

O náhradu škody za zabavený majetek se rodina soudí už od roku 2007, kdy česká justice očistila Baťovo jméno. Odmítla verdikt z roku 1947, v němž československý Národní soud odsoudil J. A. Baťu za zradu a kolaboraci s nacisty a na základě Benešových dekretů rozhodl o znárodnění rodinného majetku. Pět potomků Jana Antonína Bati se od té doby domáhá náhrady škody za 56 milionů korun. 

Jan Antonín BaťaJan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu ho po druhé světové válce označil v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil.


Na Slovensku jde o majetek za 25 miliard korun

Někteří členové americké větve rodiny včetně Johna Nashe a jeho manželky před několika dny navštívili také Slovensko. Rodina tam stejně jako před lety v České republice požádala o odškodné za majetek zabavený po válce. Hodnota slovenského majetku se odhaduje na 25 miliard korun.

Svou žádost o náhradu opírají o to, že stát prý nesplnil povinnost vyplývající z příslušného Benešova dekretu a nestanovil odškodné za zabavený majetek, uvedl právník Robert Cholenský, který rodinu zastupuje. „Přímo v Benešových dekretech bylo napsáno, že tento majetek bude znárodněn za náhradu, a podle nich ta náhrada nebyla nikdy vyplacena. Odmítají spekulace, že by plánovali prolomení dekretů. Požádali slovenské ministerstvo financí, aby stanovilo náhradu podle samotného Benešova dekretu a aby ji vyplatilo, nebo s nimi alespoň začalo jednat, k čemuž zatím nedošlo,“ komentoval Cholenský.

V případě získání odškodného hodlají Baťovi takto získanou částku investovat na Slovensku. Investice by patrně směřovaly do odvětví informačních technologií, ve kterém vnuk J. A. Bati John Nash v současnosti podniká. 

Příbuzní se rozhodli žádat o vyplacení náhrady za znárodněný majetek na základě verdiktu bratislavského okresního soudu. Ten letos v dubnu Janu Antonínu Baťovi zrušil trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku, který mu československý soud v roce 1947 uložil za kolaboraci s nacisty.

Ekonomové naděje rodiny na získání odškodného mírní, protože Jan Anatonín Baťa se na sklonku roku 1945 nepřihlásil jako majitel 40 procent akcií společnosti. Při pozdějším zestátnění už mu tak podle některých právních výkladů na Slovensku nic nepatřilo. „Soud si bude muset zjistit, jaké jsou doklady k převodům a osudům jednotlivých akciových balíků. Já jako historik mohu jen zopakovat, že se jich dá dohledat jen 60 procent,“ řekl České televizi historik Univerzity Tomáše Bati Zdeněk Pokluda.