Do Zlatých Hor se sjely tisíce poutníků ze tří zemí, živo bylo i na Svatém Kopečku

Zlaté Hory/Olomouc – Směrem k poutnímu místu Panny Marie Pomocné dnes zamířilo přibližně 5000 věřících. Lidé se tu sešli na Pouti národů, která zdůrazňuje propojení Čechů, Němců a Poláků s historickými kořeny tohoto místa. Na Svatém Kopečku u Olomouce se současně sešli Romové z celé České republiky i ze Slovenska, aby se zúčastnili tradiční Romské pouti.

Akce má v severním cípu Olomouckého kraje dlouholetou tradici, letos se konala poosmnácté. „Smyslem pouti je sblížení a posílení vzájemného přátelství mezi Čechy, Němci a Poláky. Na tomto území, v Sudetech, patříme opravdu všichni k sobě," řekl duchovní správce poutního místa Gustav Heřman Rakowski.

Na pouť přijeli i lidé z dalekých míst, řada z nich ze zahraničí. Tradičně nejpočetnější zahraniční skupinu poutníků tvořili Poláci, slyšet však byli i Němci. „Bylo to moc příjemné, lidé byli nadšení," popsal atmosféru pouti Rakowski.

Romská pouť na Svatém Kopečku
Zdroj: ČTK
Autor: Luděk Peřina

Věřící se od pouti nenechali odradit ani přes neutuchající déšť.

Věřící dříve vycházeli společně od zlatohorského areálu Bohemy po 3,5 kilometru dlouhé křížové cestě vedoucí lesem. Letos program začal až na poutním místě. Součástí byla společná modlitba a po ní mše, kterou tradičně sloužili zástupci církve ze všech tří zemí. Letos ji vedl kardinál Dominik Duka, nechyběli ani ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz či opolský biskup Andrzej Czaja. Podle Rakowskiho na pouť přišlo asi 150 kněží.

Romská pouť na Svatém Kopečku
Zdroj: ČTK
Autor: Luděk Peřina

Historie poutního místa, kam před druhou světovou válkou přicházelo ročně na 100.000 věřících, začala v roce 1647. Tehdy tu podle legendy byla z vyšší moci před švédskými vojsky zachráněna matka a její právě narozené dítě. Od té doby lidé z blízkého i dalekého okolí vzývali na tomto místě Pannu Marii jako pomocnici a ochránkyni nenarozeného života. Nejprve se lidé klaněli obrazu pověšenému na stromě, poté vznikl poutní obraz a v polovině 18. století tu byl vystavěn kostel. O sto let později komunistická moc poutní místo zavřela. Obraz putoval po okolních farnostech, podařilo se ho tak zachránit pro lepší časy.

Romská pouť na Svatém Kopečku
Zdroj: ČTK
Autor: Luděk Peřina

Kostel Panny Marie Pomocné musel být ale vybudován znovu. V roce 1973 ten původní dal komunistický režim srovnat se zemí. Nový kostel vznikl péčí sdružení pro obnovu tohoto místa a byl postaven za 25 milionů korun z darů věřících. Novodobá historie poutí ve Zlatých Horách se píše od roku 1995, kdy byl nový chrám vysvěcen.

Lidé se sešli i na Svatém Kopečku

Romové z celé České republiky i ze Slovenska se dnes sešli na Svatém Kopečku u Olomouce, aby se zúčastnili tradiční Romské pouti. Akce pořádaná olomouckou charitou se konala již 15. rokem, na pouť letos vyrazilo asi 400 lidí. Účast byla nižší než obvykle, podobně jako loni totiž poutníkům nepřálo deštivé počasí, řekl organizátor Petr Macek.

Romská pouť na Svatém Kopečku
Zdroj: ČTK
Autor: Luděk Peřina

Návštěvnost Romské pouti také podle něj negativně ovlivnil dnešní pochod pravicových extremistů v Přerově a také souběžně konaná romská svatba v Olomouci. Na Svatý Kopeček přesto dorazili lidé převážně z Moravy, například z Brna či Ostravy, a také například i z východního Slovenska.

„Je to jediná romská pouť v České republice. Lidé se tu mají možnost potkat a načerpat duchovní energii i zážitky. Řada poutníků jezdí opakovaně a potkává své vzdálené známé jen jednou za rok právě na Svatém Kopečku," přiblížil Macek, jenž vede Středisko Khamoro pro etnické menšiny Charity Olomouc, které je pořadatelem poutě.

Romská pouť na Svatém Kopečku
Zdroj: ČTK
Autor: Luděk Peřina

Pouť začala dopoledne průvodem alejí z blízkých Samotišek. V bazilice Navštívení Panny Marie sloužil mši kněz František Lízna, který se Romům věnuje dlouhodobě. Na odpoledne pořadatelé připravili v ambitech za bazilikou vystoupení několika hudebních skupin a tanečních souborů i aktivity pro děti. Zájemci mohli využít také možnost individuálního žehnání rodinám.