Simona Stašová: Filip Renč má velikánské kouzlo

První program České televize zařadil na následující tři nedělní večery opakování filmového triptychu o šedé kriminalitě podle scénářů Josefa Klímy Vetřelci a lovci se Simonou Stašovou v hlavní roli. Představitelka sestry Věry Podlipné se velmi upřímně rozpovídala nejen o svém vztahu k Filipu Renčovi a Juraji Kukurovi – dvou osudových mužích, bez nichž by trilogie nevznikla.

Triptych Vetřelci a lovci nebyl vaším prvním projektem s Filipem Renčem. Nedávno jste s ním dokončila natáčení filmu Sebemilenec a opět jste si spolupráci moc pochvalovala. Umíte nějak popsat, proč se vám spolu tak skvěle pracuje?

Filip je moje krevní skupina. Je to kluk posedlý svým povoláním, tedy kamerou, režií, placem a vším, co s filmováním souvisí. Moc si na place rozumíme a to neznamená, že se nehádáme, naopak. S Filipem je to jak v ringu, krásný férový boj, který má pravidla a oba je dodržujeme. Proto se máme rádi. Filip je strašně náročný ke všem hercům i ke všem technikům a nejvíc k sobě. To znamená, že po nás hercích chce maximum a nedá pokoj, dokud z nás nevydoluje, co v nás je. Vzdá to až v okamžiku, kdy už cítí, že tam nic víc není. Filipovi zahraji, snad jako jedinému z režisérů, i tu nejmenší roli. Víte proč? Protože bezpečně vím, že to od něj není flanc, ale že mě fakt potřebuje.

Filip je známý svým kladným vztahem k ženám a ženy svým kladným vztahem k Filipovi. Vnímáte jej i po této mužské stránce, nebo na to na place vůbec není čas?

Ach Bože, to je teda otázka! Mám vám odpovědět tak jak to cítím? Tak teda jo. Kdybych byla o patnáct let mladší, než jsem, tak bych byla strašně ráda u něj na té druhé koleji, hned po té lásce ke kameře, a věděla bych, že i když je ta kamera na prvním místě v jeho srdci, tak stejně by na mě zbylo neuvěřitelné množství lásky, kterou on v sobě skrývá. Ano, on má pro nás ženy velikánské kouzlo. A protože mě sem Pán Bůh poslal o těch patnáct roků dřív, tak pro Filipa Renče „jen“ strašně ráda hraji. Pro ty jeho oči a pro tu radost z vydařeného záběru. On umí nádherně pochválit. Ale už dost o něm.

Ve Vetřelcích je vaším hereckým partnerem další velký fešák Juraj Kukura – i s ním vás prý pojí skvělý vztah – vznikl až na tomto natáčení?

S Jurajem jsme se potkali poprvé ráno na snídani v hotelu v den natáčení. Byli jsme v té rozlehlé snídaňové restauraci jen my dva. Juraj seděl ve vzdáleném rohu restaurace, já vešla a sedla si na opačný konec, nejvzdálenější od něj. Měla jsem z něj takovou trému, že jsem se ani nemohla najíst, tak jsem měla sevřený žaludek. V tom vešel Filip Renč a nahlas na celou tu obrovskou restauraci zahalekal a chechtal se u toho: „Tak já si obsadím dvě hlavní role a oni se sebe bojí!“ V tom chytil moji ruku a dovlekl mě k Jurajovi: „A teď si dejte pusu!“ Tím to začalo a tak nějak už jsme se od sebe nehnuli. Pro mě to byla sympatie herecká i lidská na první pohled. S Jurajem nás určitě ještě něco čeká. Mám dokonce v plánu i divadlo, ale on to ještě neví. 

Filip Renč, Juraj Kukura a Simona Stašová
Filip Renč, Juraj Kukura a Simona Stašová
Více fotek
  • Filip Renč, Juraj Kukura a Simona Stašová autor: Jef Kratochvil, zdroj: ČT Brno http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5066/506510.jpg
  • Simona Stašová s režisérem Renčem autor: Jef Kratochvil, zdroj: ČT Brno http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5066/506509.jpg
  • Juraj Kukura a Simona Stašová autor: Jef Kratochvil, zdroj: ČT Brno http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5066/506513.jpg
  • Simona Stašová a Juraj Kukura autor: Jef Kratochvil, zdroj: ČT Brno http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5066/506514.jpg

V prvním z filmů se stáváte obětí „vetřelců“. Stalo se vám někdy, že jste se stala obětí ať už prokazatelného nebo neprokazatelného trestného činu ve skutečnosti?

Zaplať Pán Bůh, ne. Nemusím mít v životě všechno a pro herectví si opravdu umím ledacos představit. Tato zkušenost doufám mine mě i mou rodinu a mé přátele. Nicméně Josef Klíma byl svědkem tak zajímavých příběhů a osudů, vždycky z těch situací dokáže vytáhnout tu červenou nit nevšedního a dráždivého vyprávění, že pokud rozepíše další díly Vetřelců a lovců, tak myslím, že do toho půjdeme všichni.

Který ze třech příběhů vás nejvíce zasáhl a proč?

Všechny jsou zajímavé, pokaždé jiné. Mě jako herečku nejvíc zasáhl příběh první „Zrozen bez porodu“, protože je celý o mé postavě Věře Podlipné. Tam jsme si s Jurajem a s Filipem na place užili a vyřádili se. Celé to natáčení je v mém srdci, a to už mi nikdo nevezme. 

Překvapilo vás, když jste za film Zrozen bez porodu byla nominovaná na cenu za nejlepší herečku na festivalu v Monte Carlu a že to byla jedna ze čtyř nominací spojená s tímto filmem?

To bylo něco fantastického! Po tom nádherném natáčení, po tom pocitu dobře vykonané práce, po tom setkání s Jurajem, po tom bezvadném kamarádském štábu a profesionalitě v té naší milované brněnské televizi, přijde najednou telefonát od produkční Dariny Levové, že Juraj, Filip a já a dokonce celý film jsme nominovaní ve čtyřech kategoriích v Monte Carlu! Bomba! Užili jsme si všichni tři včetně mé osobní maskérky Evičky Hruškové a mé osobní fotografky Lenky Hatašové tak nádherné tři dny v Monte Carlu, že se to nedá ani vypovědět. Vůbec jsme nespali, to by byla škoda. Takže na závěrečný ceremoniál na červený koberec jsme připluli na perutích radosti a to že zůstalo „jen“ u nominace nám nemohlo vzít ten fantastický zážitek. Já bych klidně každý rok brala jen ty nominace a ty ceny by si klidně mohli odvážet ti druzí, ale chtěla bych tam s tou naší partou alespoň ještě jednou!