Beseda v Boskovicích přiblížila historii rodu Mensdorff – Pouilly

Na pietní shromáždění k dvoustému výročí napoleonských válek navázala v pátek 13. 9. v Boskovicích přednáška v Sala Terreně tamního zámku. Tématem byla „Historie slavné šlechtické rodiny Mensdorff – Pouilly“. Příchozí vítala klavírní skladba Bohuslava Martinů v podání studentky AMU v Praze Kristýny Sedlákové.

Besedu zahájila ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová. Představila interpretku u piana a hned předala slovo hraběti Hugo Mensdorffovi: „Ministerstvo kultury vyhlásilo tento rok Rokem francouzských rodů. Na Moravě se to týká naší rodiny Mensdorff-Pouilly.“

Z besedy v Boskovicích
Z besedy v Boskovicích
Více fotek
  • Z besedy v Boskovicích autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5075/507430.jpg
  • Z besedy v Boskovicích autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5075/507427.jpg
  • Z besedy v Boskovicích autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5075/507431.jpg

Pak se ujala slova Doc. Mgr. Radmila Švaříčková Slabáková, Ph.D. z Filosofické fakulty Palackého univerzity Olomouc: "Zabývám se rodem Mensdorff-Pouilly asi pět let. Téma jsem zpracovávala i v disertační práci. Tento rod je spojený s korunovanými hlavami poloviny Evropy. Počátky rodu se datují do první poloviny čtrnáctého století na území Lotrinska, Champagne a Ardenského pohoří. Předkové Hraběte Huga v patnáctém a šestnáctém století zastávali vysoké funkce u dvora lotrinských vévodů. V druhé polovině osmnáctého století byl život poklidný, šlo o rodinu drobné venkovské šlechty s lokálním významem. Vše změnila velká francouzská revoluce 1792 – 1815. Albert baron de Pouilly emigroval se ženou a osmi dětmi do rakouského Nizozemí, kde byla nedaleko vesnička Mensdorff. Dal se do služeb kontrarevoluce. Před revoluční armádou museli ustoupit do Německa. Krvavé bitvy přežili jen tři lidé z celé rodiny. Zemřeli též Albert a žena. Zůstal syn a dvě dcery. Ty se vrátily do Francie, Emanuel zůstal v rakouské armádě jako hrabě Mensdorff podle vesničky v Lucembursku a rod proslavil v bojích. Po zranění používal jen levou ruku. Bojoval proti Napoleonovi. V roce 1852 zemřel jako generál kavalerie."

Z besedy v Boskovicích
Z besedy v Boskovicích
Více fotek
  • Z besedy v Boskovicích autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5075/507432.jpg
  • Z besedy v Boskovicích autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5075/507435.jpg
  • Z besedy v Boskovicích autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5075/507433.jpg
  • Z besedy v Boskovicích autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5075/507436.jpg

Doc. Mgr. Radmila Švaříčková Slabáková, Ph.D. vyprávěla ještě mnohé zajímavé z dějin rodu, vše doprovázela obrazovou prezentací. Vysvětlila vazby na ruský dvůr, zmínila svatbu Sofie s plukovníkem Emanuelem Mensdorffem v roce 1800, společné cesty manželů za vojenskými povinnostmi, kariéru spisovatelky a malířky Sofie (1778 – 1835), bratra Sofie Leopolda, jenž získal ruku dědičky britského trůnu princezny Šarloty (zemřela 1817 při porodu). Připomenula sestru Leopolda Viktorii, jež se provdala za vévodu z Kentu. Narodila se opět Viktorie – královna Viktorie. Neteř Emanuela byla tedy britskou královnou. Navíc Leopold oženil synovce za následnici portugalského trůnu. Dalšího synovce oženil s královnou Viktorií – bratranec a sestřenice. Dva se synů Emanuela umírají na konci devatenáctého století, byli to pradědečkové žijícího Huga. Emanuel koupil ve třicátých letech devatenáctého století panství Preintenštein – Nečtiny nedaleko Plzně – první sídlo Mensdorffů u nás. Získal titul rakouského hraběte Mensdorff-Pouilly. Syn Emanuela Alfons Friedrich (1810 – 1894) se zhlédnul v Terezii Ditrichštejnové, vzali se a dostali do Boskovic. Narodily se dvě dcery Sofie a Viktorie, nebyl žádný dědic. Alfons se oženil podruhé s Marií hraběnkou Lambergovou, má s ní syny Alfonse a Emanuela. Emanuel měl se Sofií čtyři syny Alfons se dostal do Boskovic, nejmladší Artur ve věku 36 let si vzal osmnáctiletou cirkusovou krasojezdkyni Magdalenu, ta od něj brzy odešla, vzal si hraběnku. Alexander si vzal kněžnu Ditrichštejnovou z jiné větve a dostal se do Mikulova. Stal se ministrem zahraničních věcí Rakouska 1864 – 66 při válce s Pruskem.

Z besedy v Boskovicích
Z besedy v Boskovicích
Více fotek
  • Z besedy v Boskovicích autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5075/507425.jpg
  • Z besedy v Boskovicích autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5075/507426.jpg
  • Z besedy v Boskovicích autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5075/507428.jpg

Hrabě Hugo Mensdorf historii rodu doplnil. Vzpomenul dědečka Alfonse Vladimíra Emanuela, jeho bratra, otce Alfonse Karla, první světovou válku, ruskou revoluci, první republiku, Hitlera, komunismus. Rodina se v letech 1948 a 1968 musela rozprchnout do světa. Jeho rodiče měli osm dětí, tři nemocné v padesátých letech zemřely. Všichni jsou pochováni na boskovickém hřbitově. Hrabě Hugo je pátým a posledním narozeným na boskovickém zámku. Sloužil u PTP, v padesátých letech odešel do Prahy. Další tři děti matka rodila v brněnském sanatoriu.

V roce 1989 se rodině vrátil boskovický majetek. „Snažíme se o něj starat, abychom neudělali svému rodu ostudu,“ zakončil poutavé vyprávění hrabě Hugo Mensdorff.

Z besedy v Boskovicích
Z besedy v Boskovicích
Více fotek
  • Z besedy v Boskovicích autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5075/507441.jpg
  • Z besedy v Boskovicích autor: Luboš Sušil, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5075/507429.jpg

Kristýna Sedláková opět rozezněla struny klavíru, každý se pak mohl na cokoliv zeptat. Po autogramiádě se návštěvníci rozešli do tmy pozdního večera ke svým domovům.

Luboš Sušil, Boskovice