Pardubice/Praha - Nejvyšší volební potenciál v Pardubickém kraji má sociální demokracie. Podle průzkumu agentur STEM/MARK a Median pro Českou televizi by zde pro ČSSD zde mohlo hlasovat až 29,5 procenta voličů. Za sociálními demokraty následuje s odstupem TOP 09 (19,5 procenta), ANO, komunisté, ODS, lidovci, Úsvit přímé demokracie a zelení. Lídři těchto stran se účastní krajské volební debaty, kterou dnes vysílá ČT24. Hlavním tématem je školství.
Volební potenciál na Pardubicku - opět boduje ČSSD
Seznam osmi pozvaných hostů, lídrů stranických kandidátek, řazeno abecedně:
Úsvit – Augustin Karel Andrle Sylor (rok učitelem, propuštěn z politických důvodů, poté dělnické profese, od 1981 trenér – m.j. juniorské reprezentace – a ředitel plavecké školy)
SZ – Jiří Čáslavka (ekonomický expert strany, ekonom a etnolog, působí v Glopolis, dříve MZV – poradce Karla Schwarzenberga)
ČSSD – Ladislav Effenberk (starosta Holic, v 80. letech středoškolský učitel – PřF UP, 2000–2012 krajský zastupitel)
ODS – Radim Jirout (2010–2013 poslanec PČR, rozpočtový výbor, zároveň i nadále generální ředitel – Šumperská provozní vodohospodářská společnost)
KDU-ČSL – Jiří Junek (od 2004 ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě, původně několik let učitel)
ANO – Martin Kolovratník (donedávna ředitel ČRo Pardubice, předtím rozhlasový redaktor nebo pracovník tiskových a PR oddělení, vystudovaný dopravní inženýr)
KSČM – Květa Matušovská (2010–2013 poslankyně PČR – kroužkováním – hospodářský a dopravní výbor, původně i dopravní inženýrka, od 2006 ŽL na hostinskou činnost, je jí 29 let)
TOP 09 – Jaroslav Zedník (od 2002 starosta České Třebové, původně dělnické profese, pak VŠST Liberec, vodák – několikanásobný mistr České republiky)
Hlavní témata: Kapacita v mateřských a základních školách, problémy kolem státních maturit či testování 5. a 9. tříd, nejasný osud vysokoškolské reformy, nedostatek peněz ve školství i otázka platů učitelů v Česku. Více o školské problematice najdete zde.
Od roku 2008 k lednu roku 2013 ubyly v Pardubickém kraji čtyři tisíce studentů. Vedení Pardubického kraje proto začalo uvažovat o slučování středních školy a učilišť. Hejtmanství by tím ušetřilo i za pronájem budov. Některé školy ale vyjádřily se slučováním nesouhlas, a to zejména kvůli obavám, že poklesne kvalita výuky.
Málo peněz ve školství se odráží i na platech učitelů, které jsou dlouhodobě na velmi nízké úrovni, což přispívá i k nízké atraktivitě profese. Kvalita učitelů přitom výrazně ovlivňuje úroveň vzdělanosti, a tím i budoucí růst kvality života v zemi. Exministr školství Josef Dobeš proto v roce 2010 prosadil zvýšení nástupního platu učitelů z 15 tisíc na 20 tisíc korun. Podle zprávy OECD Česká republika v roce 2010 vynaložila na vzdělávání v průměru jen 4,7 procenta HDP, což je méně než například Island, Dánsko, Polsko, Portugalsko nebo Itálie.
Česká televize pozvala do volební debaty ČT lídry stranických kandidátek na základě průzkumu agentury STEM/MARK a Median, která pracovala s reprezentativním vzorkem dospělé populace Pardubického kraje. Ve výzkumu odpovídalo 1 026 respondentů. Celkový počet respondentů, kteří vstoupili do výpočtu volebního potenciálu stran, je 788. Výzkum probíhal v období 19. až 25. září 2013.
- VELIKOST STATISTICKÉ CHYBY: Statistická chyba zisku volebního potenciálu uvedených stran se pohybuje v rozmezí od ± 1,5 % u strany s nejnižším zobrazovaným potenciálem až po ± 3,5 % u strany s nejvyšším potenciálem.
Výsledkem průzkumu je odhad aktuálního volebního potenciálu, nejedná se o odhad či predikci výsledků voleb.
DEFINICE VOLEBNÍHO POTENCIÁLU:
Aktuální volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Součet volebních potenciálů stran je více než 100 %. Respondent, který se rozhoduje (například) mezi dvěma stranami a vážně zvažuje jejich volbu, je jejich potenciální volič a vstupuje tak do volebního potenciálu obou stran. Volební potenciál je nutno chápat pro každou stranu odděleně.