Zlínská dvojčata oblékla po dvouleté rekonstrukci nový kabát

Zlín - Ve Zlíně se dnes slavnostně otevíra Baťův institut, který sídlí v budovách číslo 14 a 15 v bývalém továrním areálu. Do institutu se už na jaře přestěhovalo muzeum a galerie, v pondělí se návštěvníkům v nových prostorách otevře také Krajská knihovna Františka Bartoše. Náročný projekt rekonstrukce zchátralých baťovských budov spolykal zhruba 900 milionů korun, polovinu nákladů pokryly evropské dotace.

Po dvou letech usilovné práce je kompletní proměna tzv. zlínských dvojčat hotová. Do tovární budovy číslo 14 se už na jaře přestěhovaly Krajská galerie výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy, v létě stavbaři dokončili i rekonstrukci „patnáctky“. Do ní se přestěhovala Krajská knihovna Františka Bartoše. Zrekonstruované budovy budou dnes v podvečer slavnostně otevřeny. „Dnešní den je pro nás milníkem a doufám, že takový bude i pro čtenáře,“ věří ředitelka knihovny F. Bartoše Zdeňka Friedlová.

Program slavnostního otevření Baťova institutu

16:00

  • Zahájení prohlídek 15. budovy (sídlo Krajské knihovny Františka Bartoše)
  • Interaktivní program pro děti (knihovnická hra Vybalování knih a jejich řazení, skládání kostek s maskotem zlínské knihovny, atd.)
  • Hledání tváře Baťova institutu (malování na obličej)

18:00

  • Slavnostní otevření Baťova institutu
  • Prohlídky budovy 15 a mimořádně i expozic v budově 14 (Princip Baťa / Dnes fantazie, zítra skutečnost; Řády vidění, Prostor Zlín; František Bartoš: Pedagog, jazykovědec, etnograf)
  • Koncert Roland Hamaj Trio

20:30

  • Videomapping, při němž bude promítán obraz ze 14. budovy na 15.

(zdroj: Baťův institut)


Do nové knihovny sice mohou čtenáři poprvé zajít až v pondělí, v rámci slavnostního otevření ale dostanou příležitost, se na speciálních prohlídkách podívat, co všechno jim nabídne. „Díky přestěhování z historické budovy, která ale potřebám knihovny dávno nedostačovala, teď mají návštěvníci k dispozici více než dvojnásobný prostor. Do volného výběru se nám podařilo dostat 160 tisíc knih, což si myslím, že je velký bonus pro čtenáře. Už si nebudou muset tak často žádat o vydání ze skladu,“ popsala výhody moderního sídla ředitelka Zdeňka Friedlová.

Nově čtenáři nebudou muset při půjčování knih stát frontu u pultu knihovnic, ale mohou využít odbavovací automaty na každém patře. Zjednoduší se i vracení knih – díky automatu ve vstupní hale. „Zařízení na vracení knih bude fungovat i mimo otevírací dobu. Čtenáři, kteří ráno vystoupí na nádraží, se sem mohou před tím, než zamíří do školy nebo práce, zastavit a knihu vrátit,“ dodala Friedlová. Patnáctá budova poskytla také zázemí pro kavárnu a prostory pro vzdělávací a kulturní akce.

Malé náměstí před budovami chce vedení institutu využívat jako další centrum kulturního života. „Budou se tu konat koncerty, divadelní představení, filmové projekce, výstavy, performance, happeningy, ale i jarmarky, konference a podobně,“ vysvětlila ředitelka 14|15 Baťova institutu Lenka Struhárová-Jančaříková.

Rekonstrukce budov číslo 14 a 15 začala před dvěma lety a stála zhruba 900 milionů korun. Zlínská dvojčata byla ve velmi špatném stavu, přesto se je architekti po dohodě s investorem rozhodli zachovat. „Myslím si, že výsledek se velice blíží počáteční vizi, kterou jsme měli. Pro architekta je to vždy velkým úspěchem,“ řekl architekt a autor proměny dvojčat Juraj Sonlajtner. Obě tovární budovy vyrostly v letech 1946 až 1948 podle návrhu architekta Jiřího Voženílka. Duch budovy chtěli architekti zachovat.

Zlín se snaží továrnímu areálu vdechnout nový život od roku 2000, kdy obuvnický gigant s patnácti tisíci zaměstnanci definitivně zkrachoval. Částečně se to daří - důkazem toho je nejen Baťův institut, ale i další projekty.

Některé bývalé tovární budovy dodnes slouží svému původnímu účelu, sídlo v nich našly strojírenské firmy. Jiným se, podobně jako v případě „14“ a „15“, podařilo najít jiné využití. Třeba v 21. budově, tedy v Baťově mrakodrapu, je sídlo krajského úřadu, do 32. budovy se zase na začátku letošních prázdnin přestěhovala pošta. Majitelem „32“ je společnost Cream, která v ní chce po rekonstrukci otevřít kavárny, obchody, ale také hotelové pokoje a byty. Bydlet by v nich mohli třeba studenti zlínské univerzity.

Firma Cream plánuje vybudovat z dalších objektů, konkrétně budov 24, 25 a 26, projekt nazvaný Fabrika za asi dvě miliardy korun, který by měl sloužit komerčním aktivitám a univerzitě. Letos už společnost opravila budovu 105, ve které je umístěno depo České pošty. Nyní revitalizuje také objekt 21/2 sousedící se sídlem Zlínského kraje a nemocnicí Atlas, kde budou obchody a služby.

„Areál je chytře vymyšlený tak, že umí absorbovat všechny možné funkce - volnočasové, administrativní, ale taky je vhodný k bydlení,“ souhlasil architekt Juraj Sonlajtner. Vytvoření nového centra Zlína podle odborníků potrvá zhruba jednu generaci.

Baťovský areál

První továrny vyrostly u příjezdu do Zlína od Otrokovic už v roce 1906. Tehdy ale ještě neměly prvky typické pro baťovskou architekturu. Ta se poprvé objevila až s přestavbou areálu v roce 1924. Staré budovy byly postupně nahrazeny novými. Baťův mrakodrapRozmístění staveb bylo důmyslně promyšleno - jsou řazeny šachovnicově do větších souborů a vzájemně dopravně propojené.

Dominantou areálu se stal v roce 1938 tzv. Baťův mrakodrap, označovaný také jako Správní budova č. 21. Podle projektu architekta Vladimíra Karfíka ho nechal postavit Jan Antonín Baťa. Dnes v něm má sídlo Krajský úřad Zlínského kraje.