Zastupitelé o osudu zadlužené zlínské nemocnice nerozhodli

Zlín - Zadluženost zlínské nemocnice Tomáše Bati je enormní. Krajští zastupitelé se proto mimořádně sešli, aby rozhodli, jak zařízení pomoci, k žádnému konkrétnímu výsledku ale nedospěli. Nemocnice dluží přes jednu miliardu korun, zastupitelé přesto tvrdí, že se finanční problémy na péči o pacienty neprojeví. Podobně výrazné dluhy trápí také brněnskou Fakultní nemocnici u sv. Anny.

Zlínský kraj chce baťovské nemocnici ušetřit peníze například společným nákupem léků – ty by se mohly kupovat centrálně pro všechny čtyři nemocnice kraje. Zastupitelé si od toho slibují úsporu 12 až 18 procent nákladů, tedy ročně asi 150 milionů korun. Vedení kraje bude také hledat peníze, které do nemocnice vloží. „Buď si kraj vezme půjčku od banky, nebo najde peníze z jiných odborů,“ uvedl hejtmanův náměstek Lubomír Nečas (SPOZ). 

Krajská nemocnice T. Bati patří mezi desítku největších nemocnic v republice. Pracuje v ní 2190 zaměstnanců. Péči o pacienty zajišťuje 294 lékařů a lékařek, ostatní zdravotnický personál tvoří 1473 osob, zbytek z celkového počtu zaměstnanců jsou pomocné profese. Ročně nemocnice hospitalizuje přes 40 tisíc pacientů. K dispozici je 1084 lůžek, z toho je 938 pro akutní péči a 146 pro následnou péči.

Zdroj: KNTB


Zlínské hejtmanství v červnu navýšilo základní kapitál nemocnice o 30 milionů korun, dalších 15 milionů šlo do nemocnice ve Vsetíně. Kvalitu zdravotní péče ve zlínské Baťově nemocnici podle Nečase její ekonomické problémy nesníží. „Je možné, že na konci roku se omezí některé operační výkony, které pojišťovny již nenasmlouvaly, například operace kyčelních kloubů,“ připustil Nečas. 

V nemocnici se zatím radikální propouštění neočekává. „Je možné, že k nějakému snížení počtu zaměstnanců dojde, v posledních letech se totiž počet zaměstnanců zvýšil, aniž by se zvýšil počet výkonů,“ upřesnil Nečas. 

Má to řešení, říká ředitel Pavel Calábek

Ředitel nemocnice Pavel Calábek nastoupil do funkce letos v červnu. Finanční problémy přiznává, i kvůli nim byl do funkce dosazen místo předchozího ředitele. Podle něj se nemocnice snaží už teď své závazky snižovat – jedná s dodavateli o splátkových kalendářích, vyjednává s pojišťovnami o úhradách za výkony nebo třeba zavádí nákup materiálu a služeb prostřednictvím elektronických aukcí. „Je to celorepublikový problém, protože letošní úhradová vyhláška i navýšení DPH je v případě Baťovy nemocnice znamená mínus 85 milionů korun jenom pro tento rok. Takže to má zásadní dopad na všechny nemocnice,“ vysvětlil ředitel. I přesto je optimista, podle něj krach a prodej nemocnice rozhodně nehrozí. „Samozřejmě ta situace nejde otočit za dva až tři měsíce, ale má to řešení,“ věří ředitel. 


Na dnešním mimořádném zasedání vedení nemocnice představilo stabilizační plán, který navrhuje jak a kde ušetřit. Opoziční zastupitelé kritizovali současné vedení kraje, že situaci nechalo dojít tak daleko – podle nich hrozí, že se nemocnice ocitne mimo kontrolu samosprávy, bude nutné ji pronajmout či prodat. Terčem kritiky byl i fakt, že z dozorčích rad krajských nemocnic byli odvoláni zástupci opozice, a ti se teď nemohou dostat přímo k relevantním informacím. 

Podle Nečase ale není důvod k panice – i když vysoké dluhy nemocnice přiznává a tvrdí, že bude třeba razantně zasáhnout, zároveň uklidňuje, že kraj nemocnici padnout nenechá. Argumenty opozice jsou podle jeho slov součástí předvolební rétoriky.

Nemocnice s nepříjemným „nej“ 

S miliardovým dluhem patří zlínská nemocnice mezi nejzadluženější zařízení v zemi. Už v červnu platila dodavatelům s prodlevou až deset měsíců. Podle vedení nemocnice je jednou z příčin problémů úhradová vyhláška. Kvůli ní je nemocnice dlouhodobě podfinancovaná. Vedení si už v minulosti stěžovalo na nerovné podmínky - i když poskytuje pacientům stejnou péči jako velké fakultní nemocnice v Brně nebo Ostravě, od pojišťoven dostává na provoz méně peněz. 

Senát dnes řešil zvýšení plateb za státní pojištěnce – peníze, které jsou pojišťovnám, by mohly díky tomu rychleji přitéct do nemocnic. Pokud opatření projde, zvýší se platby do zdravotnictví za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun za rok. Od ledna by tak stát zvýšil platby za děti, důchodce nebo nezaměstnané o 64 korun měsíčně z nynějších 723 korun. Státních pojištěnců je v současnosti něco přes šest milionů, tedy 58 procent ze všech pojištěnců.


Druhým problémem je podle některých zastupitelů nákladný rozvoj nemocnice v letech 2004 a 2005. Tehdy se otevřely nové obory - například invazivní kardiochirurgie - bez toho, aby měly nasmlouvané zdravotní pojišťovny. Část nákladů na léčbu pacientů proto nemocnice musela doplácet ze svého. Ztráty tak rychle narůstaly. 

Letošní úhradová vyhláška

Zdravotnický materiálS dluhy hospodařily krajské nemocnice už dříve. Letos se ale jejich situace nijak nelepší, naopak se zhoršila hlavně kvůli nové vyhlášce o úhradách, která nemocnicím od pojišťoven zaručuje za stejnou úroveň péče méně peněz. Většinou dostávají přibližně devadesát procent loňských úhrad.

Kromě toho se od začátku roku zvýšila daň z přidané hodnoty (DPH) a navíc byl zdravotnický materiál, jako jsou například obvazy, převeden do vyšší sazby DPH. To znamená, že při menších příjmech musí nemocnice za stejné zboží zaplatit více peněz.


Vloni měla zlínská nemocnice ztrátu 65 milionů, rok předtím 109 milionů, v roce 2010 to bylo dokonce 190 milionů korun. Obrovské dluhy zlínské nemocnice poprvé vyplavaly na povrch právě v roce 2010. Nemocnice byla na pokraji finančního kolapsu, kraj proto na konci roku do nemocnice vložil 45 milionů korun. O dva měsíce později krajští zastupitelé schválili také provozní úvěr pro nemocnici ve výši padesát milionů. Od té doby se hovoří o tom, že chod nemocnice bude nutné zefektivnit. 

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně
Zdroj: www.kntb.cz

Baťovská nemocnice v tom není sama 

Nemocnice T. Bati není jediná, která má výrazné dluhy. V červených číslech se nachází i brněnská Fakultní nemocnice u sv. Anny, která dluží stejně jako zlísnká nemocnice miliardu korun, a Fakultní nemocnice Brno, která je v mínusu asi půl miliardy.

Roman Kraus„V Česku jsou nemocnice, které jsou schopné platit ve lhůtě, ale jiné prostě platí později. Fakultní nemocnice Brno má splatnost kolem 150 dnů, Nemocnice u svaté Anny dokonce 350 dnů.“ 

Roman Kraus, ředitel FN Brno (srpen 2013)


Podle jejího ředitele Romana Krause je to důsledek restriktivní úhradové vyhlášky, kvůli které pojišťovny platí nemocnicím méně peněž, i novely obchodního zákoníku. Ten měl chránit živnostníky tím, že zavedl povinnost proplácet faktury za dodané zboží a služby do 30, maximálně 60 dnů. Nemocnice ale dostávají platby od pojišťoven podle úplně jiného systému, zařízením proto chybí peníze na placení závazků. 

Podle odhadů by mohly jen velké nemocnice dlužit na konci roku až 4 miliardy korun.