I ptáci mohou zobat stylově

Luhačovice – Krmítka, budky a další útočiště pro ptáky se s příchodem zimy objevují na každém rohu. V Luhačovicích jim ale dali umělecký rozměr – ptáci tam mohou zobat zrní v krmítcích z dílen předních českých výtvarníků nebo bydlet v budkách navržených malými školáky.

Inspirovat se při tvorbě krmítka třeba luhačovickou architekturou nebo vyrobit budku ve tvaru filmové kamery – i takové nápady měli ti, kdo se zapojili do projektu okrašlovacího spolku v Luhačovicích. Díky iniciativě zdobí městskou památkovou zónu netradiční budky a krmítka pro ptáky. „Na délce asi tři a půl kilometru je jich přes 80,“ upřesnila za spolek Blanka Petráková.

Ptačí budky - základní pravidla

Nejvhodnějším obdobím pro vyvěšování budek je podzim - budky stihnou do jara takzvaně „opršet“ a alespoň částečně splynout s okolím. Navíc druhy u nás zimující (např. sýkory či šoupálci) si vyhlížejí svou hnízdní dutinu už od podzimu a budky vyvěšené na jaře mohou ignorovat.

Budky má smysl vyvěšovat pouze v místech, kde chybí dostatek vhodných přirozených dutin, tj. kde jsou v převaze mladé a zdravé stromy. V lesích vyvěšujeme budky nejčastěji v liniích podél průseků, světlin či méně frekventovaných cest - ptáci budky na takových místech osídlují raději, než budky umístěné v hustém zapojeném porostu.

Pokud je hustota budek vyšší než kapacita prostředí, ptáci některé budky neobsadí. Zcela zbytečné je vyvěšování několika budek stejného typu na jeden strom, budky je tedy potřeba vyvěsit alespoň 15-20 metrů od sebe, nebo ještě raději na opačných koncích zahrady.

Zdroj: Ekologický institut Veronika


Do výroby se mohl zapojit každý, vedle krmítka od známého výtvarníka Františka Skály jsou k vidění i práce studentů uměleckých oborů nebo místních kutilů a žáků základních škol. „Řada budek jsou umělecké objekty, takové šperky na stromech, které zdobí tu trasu. Ale většina z nich funguje i po stránce ornitologické a opravdu slouží sému účelu, například do krmítka za mnou lidé pravidelně sypou zrní a  ptáci se v něm pak mohou občerstvovat,“ demonstrovala Petráková úspěch projektu na krmítku, které nápadně připomíná domy na lázeňské kolonádě.

Kdo si chce budky prohlédnout, může si v infocentru vyzvednout mapku a celou trasu projít.

  • Netradiční ptačí budky v Luhačovicích
    Netradiční ptačí budky v Luhačovicích autor: Zdeněk Němec , zdroj: ČTK
  • Netradiční ptačí budky v Luhačovicích
    Netradiční ptačí budky v Luhačovicích autor: Zdeněk Němec , zdroj: ČTK

Budky méně umělecké, zato v mnohem větším množství tvoří František Krause. Před třiceti lety vyrobil první budku, kterou umístil na zahradu, pak zkusil dát dalších deset do blízké aleje a dnes má na 500 hektarech v oboře Soutok celkem 1 700 ptačích budek. „Každý lesák, kterému nabídnete, že mu v lese usídlíte hmyzožravé ptactvo, to uvítá,“ vysvětlil Krause.

Sám budky nejen vyrábí a rozvěšuje, ale hlavně se o ně stará. Během let se z koníčku stalo téměř životní poslání. „Těch sedmnáct set budek zvládnu obejít a vyčistit zhruba za čtrnáct dní,“ vypočítal Krause, který z každé budky po hnízdění vyhazuje staré hnízdo, aby bylo útočiště připravené pro nového obyvatele. „Když ptákům pronajmete byt, ptáci tam bydlí zhruba dva, tři měsíce, vyvedou tam mláďata. To je něco jako byste v hotelu po třech měsících po odjezdu hostů nepřevlékli ložní prádlo,“ řekl Krause s humorem. 

Kromě výroby budek a péče o ně taky v zimě ptáky přikrmuje, jak ale sám říká, krmení není spásou pro všechny. „Zimní přikrmování je taková příležitostná náhražka, kterou nelze dělat velkoplošně. Tady v lese si ptáci musí poradit sami. Třeba když je dlouhá zima, tak jako byla ta letošní, která trvala až do dubna, zhruba 20 procent doupných ptáků nám uhynulo,“ uzavřel Krause. 

  • František Krause má ornitologii v lásce
    František Krause má ornitologii v lásce zdroj: ČT Brno
  • Podobných budek rozmístil Krause skoro dva tisíce
    Podobných budek rozmístil Krause skoro dva tisíce zdroj: ČT Brno

Koho čím krmit

Ptáci u krmítkadrobní pěvci: slunečnice, mák, ovesné vločky, kukuřice, směsi pro ptáky, lesknice, proso, jakákoli jiná semena, strouhanka - ptáci si sami vyberou, co jim chutná.

kosi, kvíčaly, brkoslav: jablka napichovaná na větvičky stromu nebo přímo na zemi, brambory vařené v nesolené vodě.

havrani: lze krmit některými odpadky z kuchyně, zejména odřezky z masa (syrovými i vařenými). Havrani jsou všežravci, takže kromě masa je lze krmit téměř čímkoli (jablka, tvrdý chleba apod.). 

Ptáky je nejlépe přikrmovat vysazením vhodných stromů a keřů, jejichž plody se ptáci živí, případně se v nich také ukrývají. Z našich dřevin je to: růže šípková, jalovec obecný, bez černý, dřín, třešeň ptačí, jeřáb (všechny druhy).

Zdroj: Ekologický institut Veronika


Krmení ptáků – čemu se vyhnout

FotoperličkaPtáci se v zimě často přikrmují lojovými koulemi, lze je přikrmovat i koulemi ze sádla, to ale musí být nesolené. Sůl je ve větším množství jed, pro ptáky velikosti čízka je smrtelná dávka jedno zrnko soli, kterou se posypávají rohlíky. Dále by se na krmítka i vodním ptákům nemělo dávat nic kořeněného, odpadky z kuchyně apod. To ale tak úplně neplatí pro havrany - mají velmi rádi odřezky masa a šlachy, i když byly třeba vařené v solené vodě. Stejně tak kachny a labutě - těm se navíc sůl ve vodě rozpustí a zředí.

Zdroj: Ekologický institut Veronika