Po šesti letech provizoria dostali archeologové novou budovu

Mikulčice – U nejrozsáhlejšího naleziště z doby Velké Moravy se dnes otevřelo nové vědecké centrum. Archeologové tak mohli po šesti letech opustit nevyhovující provizorní prostory. Předchozí budovu jim totiž před lety zničil požár. 

Moderní budova Archeologické základny Akademie věd stála téměř 90 milionů. Vědcům ale poskytne vše, co potřebují – přednáškový sál, kanceláře a depozitáře pro exponáty. „Otevření nové budovy má velký význam pro celou moravskou archeologii. Po několika letech v provizorních podmínkách máme odpovídající zázemí, které nám umožní navázat na tradici od roku 1954, zúročit všechny poznatky a vykopávky, a rozvinout konečně výzkum na interdisciplinární mezinárodní úrovni,“ řekl archeolog Lumír Poláček.

V posledních šesti letech totiž museli pracovat v nevyhovujících provizorních podmínkách v základně poskládané z dřevěných stavebních buněk. V létě v ní bylo extrémní horko, v zimě do ní zatékalo, a dokonce museli podpírat stropy.  Původní středisko totiž v roce 2007 vyhořelo. Zemřel tehdy jeden člověk, archeologové také přišli o desítky let práce – shořely jejich dokumenty i některé exponáty. Samotného naleziště, na kterém pracovali od 50. let, se ale požár nedotkl.

Archeologické nálezy
Zdroj: ČTK
Autor: Václav Šálek

Archeologové tak konečně budou mít důstojné sídlo. „Zázemí v nové budově nám poskytuje vše, co potřebujeme pro moderní výzkum,“ dodal Poláček. Nová základna je pro archeology důležitá i proto, že se už čtyři roky snaží areál hradiště u Mikulčic nechat zapsat na seznam světového dědictví UNESCO.

Návrh podali už před čtyřmi lety, ale těsně před jednáním ho stáhli, aby zlepšili vědeckou argumentaci a měli tak příště větší šanci. Pokud komise návrh zamítne, památka se znovu o zápis snažit nemůže. Vědci doufali, že se areál mezi památky světového významu dostane právě letos, k příležitosti 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů. Na zapsání ale areál stále čeká.

Jeho šance jsou přesto dobré – archeologové se totiž spojili s kolegy na slovenské straně hranice a zapsat chtějí kromě velkomoravského hradiště na Valech také kostel svaté Markéty Antiochijské s přilehlým sídlištěm v Kopčanech. Přeshraniční projekty totiž mají šance větší.

Valy u Mikulčic byly zřejmě největším mocenským centrem Velké Moravy a ve své době i celé střední Evropy. Právě zde ležel možná Veligrad, velkomoravské hlavní město, jehož přesnou polohu vědci dodnes neznají. Archeologové tu našli základy 11 kostelů, jednoho paláce a také zbytky zástavby rozrůstajícího se města.

Archeologické nálezy
Zdroj: ČTK
Autor: Václav Šálek