Volební potenciál: V Praze se postavila do čela TOP 09

Praha – Pořadí stran s nejvyšším volebním potenciálem se v Praze poprvé mění. Dosud všude dominovala ČSSD, v metropoli ale vede TOP 09, která by ve volbách mohla získat 31 procent hlasů. Následuje ČSSD s 26 procenty, třetí je ANO, o jehož volbě uvažuje 19 a půl procenta lidí. ODS by podle průzkumu agentur STEM/MARK a Median pro Českou televizi mohla oslovit 17 procent voličů, komunisté 10,5 procenta a Strana zelených 8,5 procenta. Na dalších místech následují tři strany se shodným osmiprocentním ziskem - Piráti, KDU-ČSL a SPOZ. Do volební debaty se proto dostalo devět lídrů kandidátek. Hlavním tématem diskuse, kterou v přímém přenosu vysílá ČT24, je státní správa. Více k tématu můžete zjistit zde.

Seznam devíti pozvaných hostů, lídrů stranických kandidátek, řazeno abecedně:

ANO - Andrej Babiš (podnikatel, majitel a ředitel agrochemického holdingu Agrofert)

Piráti - Ivan Bartoš (funkční architekt v mezinárodní telekomunikační společnosti)

KDU-ČSL - Daniel Herman (bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, publicista a manažer)

SZ - Ondřej Liška (bývalý poslanec a ministr školství)

ODS - Miroslava Němcová (bývalá poslankyně a předsedkyně Poslanecké sněmovny, předtím podnikatelka v oboru knihkupectví)

KSČM - Marta Semelová (členka Zastupitelstva hlavního města Prahy, bývalá poslankyně, dříve učitelka)

TOP 09 - Karel Schwarzenberg (bývalý ministr zahraničních věcí, poslanec i senátor, dříve kancléř prezidenta republiky)

ČSSD - Jaroslav Zavadil (předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, dříve elektrotechnik)

SPOZ - Zdeněk Žák (ministr dopravy, bývalý vrchní rada Drážní inspekce a předseda Dozorčí rady Českých drah)

Hlavní témata: Zeštíhlení státní správy, slučování ministerstev, elektronizace státní správy, datové schránky, zákon o státní službě.

Česká republika stále zůstává jedinou zemí v Evropské unii, která nemá zákon o státní službě, přestože se k jeho přijetí zavázala už při vstupu do unie. Zákon má státní úředníky ochránit před politickým tlakem a omezit korupci ve státní správě. Přitom už mohl dávno platit, v roce 2002 ho předložila ještě Zemanova vláda, úspěšně prošel parlamentem a vyšel i ve Sbírce zákonů. Jenže jeho účinnost politici neustále odsouvají – naposledy na rok 2018.

Kvůli úsporám se také už několik let hovoří o zeštíhlení státní správy. Nečasova vláda odsouhlasila záměr sloučit od roku 2014 ministerstvo průmyslu s ministerstvem dopravy – vzniklo by ministerstvo hospodářství. Úvahy o slučování se netýkaly jen ministerstev, ale i podřízených organizací. Vzniknout by mohl například jeden orgán pro dohled nad potravinami a zvažovalo se také sloučení Energetického regulačního úřadu a Státní energetické inspekce. Ve všech těchto případech šlo ale jen o úvahy a do praxe nebyl převeden zatím žádný.

Česká televize pozvala do volební debaty lídry stranických kandidátek na základě průzkumu agentury STEM/MARK a Median, který pracoval s reprezentativním vzorkem dospělé populace hlavního města. Ve výzkumu odpovídalo 1 042 respondentů. Celkový počet respondentů, kteří vstoupili do výpočtu volebního potenciálu stran, je 823. Výzkum probíhal v období od 3. října do 9. října 2013.

  • VELIKOST STATISTICKÉ CHYBY: Statistická chyba zisku volebního potenciálu uvedených stran se pohybuje v rozmezí od ± 1,5 % u strany s nejnižším zobrazovaným potenciálem až po ± 3,5 % u strany s nejvyšším potenciálem.

Výsledkem průzkumu je odhad aktuálního volebního potenciálu, nejedná se o odhad či predikci výsledků voleb.

DEFINICE VOLEBNÍHO POTENCIÁLU:

Aktuální volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Součet volebních potenciálů stran je více než 100 %. Respondent, který se rozhoduje (například) mezi dvěma stranami a vážně zvažuje jejich volbu, je jejich potenciální volič a vstupuje tak do volebního potenciálu obou stran. Volební potenciál je nutno chápat pro každou stranu odděleně.