Neslyšící otevřeli novou kavárnu. Hosty naučí objednat si ve znakovém jazyce

Brno – Nová Kavárna u Žambocha neboli Moravská kavárna neslyšících zahájila svůj provoz v Brně v Králově Poli. Podnik chce dát neslyšícím práci a zároveň je sblížit se slyšícími. Není přitom sám, kdo různě hendikepovaným lidem pomáhá.

V nové kavárně pracují výhradně zaměstnanci se sluchovým postižením – jeden provozní a čtyři číšníci. Rádi ale uvítají kohokoli – ať už slyší, nebo ne. Hosté kavárny si mohou u stolu objednat přes tablet, v němž najdou kompletní nabídku. Z ní si vyberou a zadají, co si přejí. Objednávku si pak prohlédnou číšníci – ti ji připraví a hostům přinesou.

Neslyšící se ale nechtějí izolovat, rádi by s hosty navázali kontakt. V kavárně se proto bude vyučovat znakový jazyk. Hosté se přímo od neslyšících číšníků naučí, jak se znakují různé druhy nápojů a jak si mohou objednat.

Cílem kavárny je totiž posílit kontakt neslyšících se slyšícími. Projekt podpořily i evropské fondy. Díky nim mohla brněnská Unie neslyšících kavárnu otevřít a vybavit moderním zařízením. Kavárna chce také zapojit neslyšící do běžného pracovního procesu. Jinde by práci našli jen stěží.

Zatímco Práh funguje, Anděl musel zavřit

Zatímco v Praze už podobné podniky fungují, v Brně existují pouze tréninkové kavárny. V Café Práh obsluhují lidé s duševními nemocemi, je nekuřácká a má pořád plno. „Když jsme v roce 2005 začínali, tolik lidí sem nechodilo. Poslední dva roky ale máme úžasného kulturního produkčního, který chystá pravidelné akce. Díky tomu se sem lidé naučili chodit. Mají tu klid,“ řekla Blanka Veškrnová, ředitelka Sdružení Práh, které kavárnu provozuje. Duševně nemocní tam sbírají cenné zkušenosti. „Čtyřicet procent lidí, kteří od nás odchází, se bez problému uplatní na trhu práce,“ uvedla Veškrnová. Tréninkové kavárny takto zvyšují šance nemocných najít si normální práci.

Podobně jako Café Práh, zaměstnávala Kavárna Anděl lidi s mentálním postižením, kteří tak získávali pracovní zkušenosti. Kvůli ekonomickým problémům ale přestala před třemi týdny fungovat. Hostů chodilo málo. „V posledních letech jsme byli v mínusu, jen loni jsme měli ztrátu přes 120 tisíc. Museli jsme zavřít,“ řekl Petr Horehleď z Diecézní charity Brno. Prostory kavárny teď slouží pouze jejím interním potřebám. Na pokraji zavření byla i zlínská kavárna Slunečnice, dnes je ale místním fenoménem. Aby tréninkové kavárny obstály, musí hostům většinou nabídnout něco navíc.