Stan, nebo stavba? Stavební úřad musí prověřit jurty

Brno – Nejen mongolští pastevci obývají jurty. Pomalu jich přibývá i u nás. Libor Macek jen za letošní rok postavil už devět jurt. Dvě z nich stojí na okraji Brna na místě, kde se nesmí nic stavět. Úředníci proto řeší neobvyklý problém: je jurta ještě stan, nebo už stavba? 

Český stavební zákon na jurty nemyslí. Záleží potom na rozhodnutí každého, jak si ho vyloží. Úředníci v Novém Lískovci v Brně mají za to, že dvě jurty, které stojí v zahrádkářské kolonii, jsou nepovolenými stavbami. Stavební úřad zatím ale řízení nezahájil.

„Úředníci se tu byli podívat a jurty prohlásili za černé stavby. Přitom kousek odsud, kilometr a půl za kopcem, stojí také jurta a ta souhlas dostala. Považují ji za stavební přístřešek,“ řekl Libor Macek, který jurty staví už tři roky.

Stavební úřad musí posoudit, zda jurty splňují definici stavby podle zákona. Problémem ale může být jejich umístění – stojí sice na soukromém pozemku, avšak na místě, kde se podle platného územního plánu nesmí žádná nová stavba objevit. Proti rozhodnutí stavebního úřadu se obyvatelé jurt budou moct odvolat, zatím jim tedy nehrozí, že by jurty museli odstranit.

Jurty jsou obytné, mohly by proto být chápány jako stavby

Radní i architekti se ale shodují v tom, že jurta pravděpodobně stavbou je – vytápí se a je určena k obývání. „Aby stavba nemusela mít stavební povolení, musí se vejít do pětadvaceti metrů plochy a do výšky pěti metrů. Nesmí ani obsahovat pobytové místnosti,“ řekl architekt Petr Hrůša. Nesmí mít ani vytápění nebo hygienické zařízení. To vše přitom jurty mají – v zimě se jurta dá příjemně vytopit. „Jurty jsou mi sympatické, ale to, že se staví jinak, neznamená, že to není stavba. Bylo by vždy lepší se domluvit se stavebním úřadem,“ doporučil Hrůša.

Jurty by přitom mohly být zajímavou alternativou v bydlení. Umožňují lidem dostupné komfortní bydlení, ale zároveň blízkost přírody. „Jurta s plochou 35 metrů čtverečných, tedy s poloměrem sedm metrů, vyjde zhruba na dvě stě tisíc,“ řekl Libor Macek. Stavění jurt je jeho koníčkem. Když byl před třemi lety v Mongolsku, naučil se od místních jurtu stavět a jednu si i přivezl. S přítelkyní v ní začali bydlet a známým se netradiční bydlení líbilo. Macek se do Mongolska vrátil a dovezl další jurty. Celkem jich už po celé republice postavil na dvě desítky.

Jurta: ekologická alternativa bydlení

„Klienti jsou různí – od mladých párů a léčitelů, přes lesní školky až po milionáře, kteří chtějí doplněk na zahradu. Zájem pořád je, objednávky už mám dopředu,“ přiznal Macek. Vše přitom musí dovážet. „Třeba nepromokavá bavlněná plachta u nás ani nejde vyrobit, protože má velmi vysokou gramáž. Izolace je z ovčí vlny, konstrukce je ze dřeva modřínu tahurského a drží ji pohromadě provazy z koňských žíní,“ popsal Macek.

Jurta je nepromokavá, v zimě je v ní teplo. Mongolští pastevci ji také pravidelně přemísťují, když se během roku čtyřikrát stěhují. Jurta jde snadno rozložit a znovu sestavit. Lidé je vyhledávají proto, že nechtějí bydlet v těsném paneláku nebo drahém bytě. Nepřijdou přitom ani o výdobytky civilizace – Libor Macek a jeho přítelkyně mají v jurtě kromě topení a vody také vysokorychlostní internet.