Lídři stran z Moravskoslezského kraje před kamerou: Hlavní téma je nazaměstnanost

Nezaměstnanost je jedním ze stěžejních předvolebních témat. V Česku nemá práci víc než 560 tisíc lidí. Mezi nejhůře postižené kraje patří právě Moravskoslezský kraj, kde se sejdou lídři tamních kandidátních listin. Diskutovat přijdou zástupci osmi stran, které mají v kraji nejsilnější volební potenciál: ČSSD, ANO 2011, KSČM, KDU-ČSL, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, SPOZ, ODS a TOP 09. Přímý přenos volební debaty sledujte dnes od 20.00 hodin na ČT24.

Seznam osmi pozvaných hostů, lídrů stranických kandidátek, řazeno abecedně:

Úsvit – Karel Fiedler (živnostník, stavbyvedoucí a konstruktér, organizátor občanských aktivit)

ANO – Josef Hájek (projektový manažer v OKD, v současné době neplacené volno)

TOP 09 – Pavol Lukša (starosta obce Čeladná, místopředseda TOP 09, námětek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a životní prostředí, 2005-2006 místopředseda KDU-ČSL)

KSČM – Miroslav Opálka, (bývalý poslanec, zastupitel města Opava, člen správní rady VZP, politolog)

SPOZ – Martin Pecina (místopředseda vlády a ministr vnitra, do roku 2013 generální ředitel Vítkovice Power Engineering, bývalý poslanec, strojní inženýr)

ODS – Zbyněk Stanjura (bývalý poslanec, bývalý předseda poslaneckého klubu ODS, od prosince 2012 ministr dopravy, 8 let primátorem Opavy)

KDU-ČSL – Tomáš Podivínský (ministr životního prostředí, do roku 2003 velvyslanectví ve Vídni, do roku 2009 generální konzul v Německu)

ČSSD – Lubomír Zaorálek (bývalý místopředseda Poslanecké sněmovny)

Hlavní témata: Dlouhodobě nezaměstnaní, ztracená generace, šance pro handicapované, veřejně prospěšné práce, rekvalifikační kurzy.

Práci nemá téměř 560 tisíc lidí a jejich počet roste. Problémem se stává dlouhodobá nezaměstnanost mladých lidí. Zatímco před vypuknutím krize v roce 2007 byl bez práce jen každý desátý mladý Čech, dnes je to už každý pátý. Odborníci proto varují před takzvanou ztracenou generací.

Diplom ze střední nebo vysoké školy již nemusí být zárukou toho, že člověk najde uplatnění. Nejhůř jsou na tom právě vysokoškoláci: zaměstnání hledá třetina z nich. Zaměstnavatelé často vyžadují praxi, kterou absolventi univerzit ve většině případů nemají. Protože je ale nikdo nezaměstná, nemají praxi kde získat. Problémem je ale i oborová nevyváženost mezi zaměřením škol a požadavky zaměstnavatelů, obecně mají studenti zájem spíše o humanitní obory, zatímco firmy poptávají techniky. 

Přibývá také nezaměstnaných ve věku nad 50 let. Jejich úspěšnost při hledání práce není příliš vysoká, existují i obory, ve kterých nemají téměř žádnou šanci. Lépe si starší ročníky hledají uplatnění na pozicích, kde jde především o schopnosti a praxi, naopak na obchodních pozicích zaměstnavatelé preferují dravější mladší zaměstnance. Argumentem proti zaměstnávání starších lidí bývá obava z jejich nižšího pracovního tempa a menší schopnosti přizpůsobení a učení se.

Tradičně znevýhodněnou skupinou na trhu práce jsou zdravotně postižení. V současnosti hledá práci zhruba 62 tisíc postižených lidí, nejhorší vyhlídky mají přitom podle odborníků osoby s vadou sluchu.

Nejhůře jsou nezaměstnaností postiženy tradičně průmyslové regiony: Ústecký a Moravskoslezský kraj. I přes veškerou snahu o oproštění se z vlivu těžkého průmyslu se se svým dědictvím Ostravsko i Ústecko potýká dodnes. 

Česká televize pozvala do volební debaty lídry stranických kandidátek na základě průzkumu agentury STEM/MARK a Median, který pracoval s reprezentativním vzorkem dospělé populace Moravskoslezského kraje. Ve výzkumu odpovídalo 1 027 respondentů. Celkový počet respondentů, kteří vstoupili do výpočtu volebního potenciálu stran, je 771. Výzkum probíhal v období od 7. října do 13. října 2013.

  • VELIKOST STATISTICKÉ CHYBY: Statistická chyba zisku volebního potenciálu uvedených stran se pohybuje v rozmezí od ± 1,5 % u strany s nejnižším zobrazovaným potenciálem až po ± 3,5 % u strany s nejvyšším potenciálem.

Výsledkem průzkumu je odhad aktuálního volebního potenciálu, nejedná se o odhad či predikci výsledků voleb.

DEFINICE VOLEBNÍHO POTENCIÁLU:

Aktuální volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Součet volebních potenciálů stran je více než 100 %. Respondent, který se rozhoduje (například) mezi dvěma stranami a vážně zvažuje jejich volbu, je jejich potenciální volič a vstupuje tak do volebního potenciálu obou stran. Volební potenciál je nutno chápat pro každou stranu odděleně.