Halloween nebo dušičky? Češi kombinují obojí

Jižní Morava - Blížící se Památka zesnulých přivádí na hřbitovy tisíce lidí. Ti každý rok vzpomínají na ty, kteří je už předešli. Dnešní podoba svátku zemřelých je kombinací křesťanských, pohanských i anglosaských tradic. Češi si chtějí vydlabat dýni po vzoru Halloweenu, ale pak jdou ozdobit rodinný hrob.

Původní pohanské obřady svátku zemřelých zahrnovaly zádušní rituály, při kterých lidé na hroby pokládali obětiny jako jídlo a pití, které mělo smířit zemřelé. Keltové zase na počátku listopadu slavili svátek Samhain, který pro ně znamená začátek temné části roku. Souvisí s přechodem mezi životem a smrtí.

Staré národy věřily, že v noci z 31. října na 1. listopadu se na zem vracejí duše zemřelých. Aby duchové dobře dorazili do správných domovů, lidé jim svítili na cestu svícemi, lampiony nebo svítilnami z vydlabané řepy. Práve z ní se později stala tradiční vydlabávaná dýně.

Aby se lidé ochránili před zlými duchy, malovali si obličeje barvami. Dnes tato tradice přetrvává v anglosaských oslavách Halloweenu (z anglického All Hallows Eve - předvečer Všech svatých). Ten si oblíbily především děti, které coby strašidla a duchové obcházejí domy s otázkou Trick or tread? Majitelé domů si tak mohou vybrat, zda koledníkům dají sladkou úplatu, nebo jim strašidlo může v domě vyvést nějakou vylomeninu.

Vzpomínka na ty, na které nikdo nevzpomíná

Sedmapadesátiletý bezdomovec Jara je na ulici už 13 let. I jeho kamarádi a známí mezi lidmi bez domova z tohoto světa postupně odchází - někdo zemře klidně, jiný se stane obětí lidské agrese. Třeba pan Pavel, kterého před měsícem ubili v Denisových sadech.

Vzpomínka na zemřelé lidi bez domovaNa Pavla i další lidi bez domova se ve čtvrtek večer vzpomínalo v kostele sv. Michala v Brně. „Vzpomeňme na pana Petra, kterému se říkalo Číňan nebo Kuře, jeho přátelé říkají, že byl moc hodný a že pomáhal druhým. Vzpomeňme na takzvaného Večerníčka, který byl na ulici zavražděn a pana Honzu, který zemřel při autonehodě,“ znělo na mši, na které lidé vzpomínali na ty, na něž nevzpomíná nikdo. Každý, kdo uslyšel jméno svého známého, mohl jít k oltáři a zapálit za něj svíčku.

Účastníci piety za lidi bez domova ukončili vzpomínku v Denisových sadech, na místě, kde byl zavražděn pan Pavel. Pravděpodobnými pachateli je trojice mladíků. Podle policie zabíjeli pro zábavu. Na Pavlovu památku zaplály ve čtvrtek desítky svíček.


Přestože vydlabávání dýní se v Česku ujalo, tuzemské oslavy dušiček stále vycházejí z křesťanské tradice. Ta v 10. století vytlačila původní pohanské rituály, svátek zemřelých proto křesťané převzali. Vzpomínka na zemřelé patří spolu s Vánocemi k svátkům, které společně slaví věřící i nevěřící. Památku zesnulých, která připadá na 2. listopadu, tedy den po Všech svatých, slaví katolíci i členové husitské církve.

Kněží mají v této době možnost nosit černé roucho a na hřbitovech kropí hroby svěcenou vodou. Dušičky bývají tradičně spojeny s návštěvou hřbitovů, kde lidé zdobí a upravují hroby svých předků. Právě za výzdobu utratí rodina například z jihu Moravy v průměru pět set korun. Dušičkové dekorace jsou přitom stále náročnější a preciznější.

Každoročně strážníci bojují s krádežemi na hřbitovech. Z hrobů mizí nákladná výzdoba i další vybavení. Na brněnském Ústředním hřbitově proto pravidelně hlídkují městští policisté. Do služby v těchto dnech nasazují psovody a pro noční akce také jednotku se speciálním dalekohledem na noční vidění. Hlídky budou strážníci držet až do konce týdne.