Podzimní dilema zahrádkářů: listí pálit nebo kompostovat?

Brno – Podzim znamená pro zahrádkáře i správce veřejné zeleně každoroční úkol, vypořádat se s hromadami spadaného listí. Podle zákona je možné listí pálit, ale jen zcela suché, a v některých čtvrtích jen ve dny, které jsou k tomu určené. Druhou možností je kompostování.

Zahrádkářská kolonie Brno-Vinohrady je jednou z nejčastějších lokalit, kam hasiči vyjíždí kvůli lidem, kteří pálí listí. „Pálení listí není činnost zakázaná, nicméně doporučujeme toto ohlásit na hasičský záchranný sbor. A je samozřejmě nutné respektovat vyhlášku obce, která určuje, ve které dny lze pálení provádět,“ apeloval mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Pokud chce zahrádkář listí spálit, nesmí být mokré, což může být na podzim problém. „My listí buď pálíme, a když ho nespálíme, dávám to do pytlů a odvezu autem. Nebo to dávám do hnojníku,“ řekla jedna z vinohradských zahrádkářek Libuše Červenková. Její kolega má jasno – kompost vítězí. „Je na zahrádce velice důležitý,“ upozornil zahrádkář Lubomír Skoumal. 

Nejvíc listí zkompostují v brněnské centrální kompostárně, kam se vozí například i listí z veřejných parků. „Kompostárna obhospodařuje širší spádovou oblast, než jen samotné město Brno. Vozí se sem odpad třeba z Ivančic, Modřic, Vyškovska,“ vyjmenovala mluvčí společnosti SITA Kateřina Kodadová. 

V centrální kompostárně každý podzim zpracují asi dva tisíce tun listí. Aby lépe tlelo, míchají ho s dalšími bioodpady. „Smícháme ho s ovocem, zeleninou, nebo trávou, rozdrtíme a dáváme do zakládek, kde už se tvoří samotný substrát,“ popsala Kodadová. Hromady tlejícího bioodpadu pracovníci firmy prohrabávají a provzdušňují. Za čtyři až šest měsíců pak z hmoty vznikne substrát, který prodávají – z neužitečného odpadu tak vzniká žádané hnojivo. 

Dění v kompostárně, stejně jako práce zahrádkáře, podléhá cyklu ročních období. „Na jaře a v létě zpracováváme převážně trávu, na podzim listí a ovoce a v zimě hlavně dřevo na štěpku,“ uzavřela Kodadová.