Obecní zpravodaje: Lidé čtou raději z papíru, chybí ale nadšenci

Karlín, Milotice – Lokálním obecním zpravodajským listům se na jižní Moravě daří. Nebrání jim v tom ani internet, v malých obcích lidé stále nejraději čtou přímo z papíru. Lužický zpravodaj například ocenili na soutěži, v Miloticích zase pořádají zpravodajské semináře a v Karlíně si dokonce chtějí založit vlastní list.

Starostku Karlína Darju Krpalovou napadlo založit místní zpravodaj hned na začátku jejího volebního období. „Obecní zpravodaj je vizitkou obce. Komunikuje s občany, vyzývá je, aby se zapojili do veřejného života. Obec se tak může rozvíjet a plnit jejich přání. Informace jsou pro lidi lepší na papíře, můžou se k nim kdykoli vrátit a zalistovat. Zpravodaj je zároveň i kronikou obce,“ řekla starostka Darja Krpalová (nez.).

I když chce v Karlíně obecní zpravodaj založit, zatím se jí to nepodařilo. Nenašel se totiž nadšenec, který by zpravodaj připravoval zadarmo. „Chybí člověk se zápalem pro věc. Do zpravodaje ani nemá kdo přispívat. Úvodní slovo starostky by nebyl problém, ale nemáme tu žádné spolky ani školu,“ uvedla Krpalová. Právě ty jinde do zpravodajů dodávají množství článků.

Jak vést obecní zpravodaj poradí na semináři

Sama už zkusila začít psát, kromě starostování ale má i civilní práci, a tak nestíhá. „Brzy jsem také nevěděla, jak pokračovat. Novinařinu jsem nestudovala, jsem z úplně jiného oboru, člověk tak neví, jak by měl zpravodaj vypadat,“ řekla. Proto byla ráda, že ji pozvali do Milotic na seminář. „Tam jsem se dozvěděla, co by měl zpravodaj obsahovat, odešla jsem se spoustou dobrých nápadů. Uvažuju o tom, že bych to zkusila sama, jako starostka mám informací nejvíc,“ dodala Krpalová.

Seminář pro lokální novináře v Miloticích zorganizovala Renáta Holešínská. „Semináře pořádám už několik let, myšlenka na zpravodajský seminář mě ale napadla teprve nedávno. Viděla jsem, že v malých obcích je plno lidí, kteří nemají dost peněz a obecní zpravodaj je pro ně jediným dostupným zdrojem informací,“ řekla Renáta Holešínská, majitelka malé agentury. O seminář byl podle ní zájem. „Oslovila jsem všechny obce v okolí, přijelo asi dvacet lidí,“ uvedla spokojeně Holešínská.

Zpravodaj by měl být pestrý 

Inspirovat se můžou i u Lužického zpravodaje, který se dokonce pyšní stříbrným diplomem. Obecní zpravodaje z celé republiky totiž mají vlastní soutěž – právě na ní Lužický zpravodaj zazářil. Soutěž obecních zpravodajů vyhlašuje katedra politologie z olomoucké Univerzity Palackého, organizátoři do sedmičlenné poroty přizvali i profesionální novináře. U obecních zpravodajů pak hodnotili obsahovou pestrost, přehlednost a další kritéria. Lužický zpravodaj uspěl právě díky pestrosti – přispívají do něj kromě členů redakce i místní spolky a organizace.

V Ostrovánkách vychází obecní zpravodaj už 11 let. Nejmenší obec na Hodonínsku má stejně jako Karlín jen dvě stovky obyvatel, i přesto tam zpravodaj vychází čtyřikrát do roka – v nákladu sta kusů. Pracuje na něm skupina pěti lidí. Kromě jubileí a pozvánek sledují i kulturní a sportovní dění v obci. Obyvatelé vesnic si místní plátek chválí. „Je to dobrý nápad. Lidé se nemusí vždy dozvědět, co všechno se děje, takto budou více informovaní,“ řekl jeden ze starousedlíků. 

Odborníci ale upozorňují, že obecní zpravodaje nelze automaticky pokládat za běžné noviny. „Za hlavní problém považuji to, že zákon legitimizuje radniční periodika a dělá z nich noviny tak, jak je chápeme obecně. Předpokládáme, že jsou vyvážená, objektivní, nezávislá na svém vydavateli – to ale tahle média nikdy nebudou. Chápu je jako PR radnice, jako propagační nebo informační tiskoviny,“ uvedla socioložka médií Lenka Waschková Císařová z Masarykovy univerzity.