Na Prostějovsku vznikla první plantáž korkovníku u nás

Prostějov – První plantáž korkovníku amurského u nás začala růst u Běleckého Mlýna na Prostějovsku. Korek vypěstovaný na Hané by měl v budoucnu sloužit především jako izolační hmota ve stavebnictví a uplatnění by mohl najít také v interiérovém designu.

Tento projekt má za cíl ověřit možnosti pěstování korkovníku v Česku. Společně se do něj pustil místní podnikatel s Mendelovou univerzitou v Brně. Finanční hodnota projektu, na kterém se podílí Olomoucký kraj a Evropská unie, nebyla zveřejněna.

„Pro výsadbu jsme nachystali plochu o rozloze 1,5 hektaru, na kterou vysadíme téměř 2500 korkovníků," řekl Josef Venus, lesní správce společnosti Bělecký Mlýn.

Korek využívají především stavební firmy, většina ale pracuje s materiálem z dubu korkového, který se dováží ze Španělska a Portugalska. Korkovník, který je v Česku netradiční dřevina, by ale podle odborníků mohl být zajímavou alternativou, a to nejen z finančního pohledu.

Na Prostějovsku roste první plantáž korkovníku
Zdroj: ČTK
Autor: Luděk Peřina

„V rámci spolupráce s univerzitou budou testovány základní vlastnosti korku z korkovníku amurského, které jsou klíčové pro stanovení jeho dalšího využití. Budeme sledovat jeho růstové schopnosti v našich podmínkách se stanovením jeho technické využitelnosti v závislosti na věku. Je to běh na dlouhou trať, s prvními závěry počítáme za pět let," podotkl Venus.

Společnost Bělecký Mlýn má podobných ambicí více. Příští rok plánuje zkušebně vysadit také javor cukrový, ze kterého se vyrábí javorový sirup. Více než 80% světové produkce javorového sirupu v současnosti pochází z Kanady.

Na Prostějovsku roste první plantáž korkovníku
Zdroj: ČTK
Autor: Luděk Peřina

„Zkusíme inovativní přístup, zda surovinu na výrobu sirupu bude možné získávat i u nás a nedovážet hotový sirup z Kanady," doplnil Josef Venus. Sirup se získává zahuštěním mízy vytékající na jaře při poranění kmene stromu javoru cukrového. Sirup obsahuje cukry, minerální a organické látky, které mají příznivý vliv na lidský organismus.

První zmínky o možnostech produkčního využití korkovníku v ČR pochází z roku 1912. Výzkumy na toto téma byly provedeny v 60. letech, kdy se sovětským vědcům podařilo pěstovat korek i v chladnějších oblastech. Korek korkovníku měl tehdy částečně nahradit korek korkového dubu.

Na Prostějovsku roste první plantáž korkovníku
Zdroj: ČTK
Autor: Luděk Peřina

Porosty korkovníku, které původně měly charakter plantáží, byly zakládány ve směsi s habrem obecným, lípou srdčitou a střemchou, nebo jako čisté porosty. Jejich pozůstatky jsou nyní k vidění ve Šnepově na Nymbursku, v Jílovicích u Opočna a u Lanžhotu.

„Partnerství s univerzitou nám zajistí, že výsledky budou objektivně vyhodnoceny a pro nás to bude zpětná vazba, zda je dobré se do takového podniku vůbec pouštět," zhodnotil současnou situaci Josef Venus.