Ostrava – Ostravská výtvarnice Marta Roszkopfová, která vytvořila desítky scénografií v divadlech v České republice, na Slovensku, v Polsku nebo Německu, vystavuje svou tvorbu v Ostravském muzeu.
Výstava v muzeu shrnuje 40 let divadelní tvorby Marty Roszkopfové
To, co kromě vzpomínek zůstane po divadelní inscenaci, zaplnilo prostory Ostravského muzea. Za desítkami maket, fotografií a návrhy kostýmů je čtyřicet let práce. „Pocit z výstavy ve mně probouzí rozjímání nad lidskými vztahy, které byly s mou prací propojené. Bez vztahů to nejde,“ říká scénografka a výtvarnice Marta Roszkopfová.
Foto z výstavy
Marta Roszkopfová začínala v roce 1974 v ostravském divadle Petra Bezruče. Zamířila do něj po studiích v Bratislavě a Varšavě, kde poslouchala, co si o divadle myslí velikáni Józef Szajna nebo Jerzy Grotowski. Jejím prvním úkolem byly scénografie pohádek. Později přišly dramatické texty a velké přátelství s režisérem Josefem Janíkem. Bezruči zůstali na dlouho její domovskou scénou. „Marta je pokorná k umění, pokorná k hercům, pokorná ke své práci a má neuvěřitelný profesní záběr. Až je to pro mě nepochopitelné. Když je člověku někdy úzko, Marta se zjeví jako anděl. Stačí, když se vám podívá do očí,“ vyznává herečka Alena Sasínová-Polarczyk.)
Reportáž Heleny Dohnalové (zdroj: ČT24)
Herci jí neřeknou jinak než Marta Rozskopf. Její příjmení nepřechylují, podle nich má charisma aristokratky. O profesi Marty Roszkopfové rozhodl její otec. Na Slovensku pracoval u Martinské divadelní služby. Jako malá poslouchala rádio, už tehdy ji fascinovaly dramatické texty. Proto s nimi tak ráda pracuje. A o divadle říká, že ji naučilo žít.
Marta Roszkopfová pracuje v malém ateliéru, který má v Ostravě nad svým bytem. Když byly dcery malé, utíkala do něj, aby měla klid na práci. Teď tráví hodně času ve vlaku. Křižuje v něm republiku od divadla k divadlu. Práce má totiž stále dost.