Řád německých rytířů bere Bouzov ztečí

Praha – Řád německých rytířů zažádal v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků. Mezi budovami pak chce zpátky třeba hrady Bouzov a Sovinec nebo lázně Karlova Studánka. Vikář Velmistra řádu Metoděj Hofman pro ČT také řekl, že němečtí rytíři žádají rovněž o některé archiválie z muzeí. Úmysl požádat o nemovitosti a pozemky avizoval řád začátkem listopadu. Státní pozemkový úřad potvrdil přijetí výzvy řádu, nyní ji prozkoumá a posoudí v takzvaném správním řízení. Starosta Bouzova žádost očekával, znepokojil ho ale zájem řeholníků o 13,5 tisíce hektarů pozemků, mezi kterými by mohly být i obecní lesy, jejichž vlastníkem se Bouzov stal nedávno díky soudní výhře ve sporu se státními Lesy České republiky.

„Zaprvé neproběhla konfiskace podle dekretů prezidenta Beneše a zároveň byl veškerý majetek převzat státem až po 25. únoru 1948 většinou podivuhodnými vyhláškami z let 1949 až 1953,“ řekl České televizi k nárokům vikář Velmistra řádu Metoděj Hofman s tím, že taková tvrzení řád má čím doložit. Podle jeho slov i verdikt pražského městského soudu hovoří o tom, že nikdy nebyla prokázána konfiskace řádového majetku na základě Benešových dekretů.

Mediální zástupce řádu Mikoláš Černý k žádosti uvedl, že v případě vydání požadovaného majetku bude sloužit k dalšímu rozvoji činnosti řádu na českém území, především ve sféře vzdělávání, charity a sociální oblasti, stejně jako v duchovní správě. Řád rovněž požádal o Velmistrovský dům v Opavě, kostel v Karlově Studánce, bývalý chudobinec v Bruntále, část konventu v Opavě a zámek Bruntál. V případě lázní Karlova Studánka žádá řád podle Černého o „celý areál vyjma několika málo nemovitostí“.

Karlova Studánka
Zdroj: ČTK
Autor: Odehnalová Martina

Řád ale také žádá o věci movité, jde podle slov Metoděje Hofmana především o archivní dokumenty, které se během let staly součástí jednotlivých muzejních sbírek. „Jde o archiválie, které se dnes nacházejí třeba v Zemském archivu v Opavě nebo v Olomouci,“ upřesnil velmistrův vikář.

Metoděj Hofman, vikář Velmistra řádu: „Čekáme, až si žádosti prostudují jednotlivé subjekty a zareagují na ně.“


Otázka Benešových dekretů

Československý stát konfiskoval řádový majetek na základě Benešových dekretů, rytíři ovšem disponují i rozsudkem Nejvyššího správního soudu, který 2. února 1948 rozhodl, že se na ně Benešovy dekrety nevztahují. Navrácení svého majetku se coby duchovní rytířský řád domáhají v rámci církevních restitucí.

Narovnání majetkových poměrů mezi státem a církvemi se sice vztahuje pouze na majetek zabavený mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990, v příslušném zákoně ovšem existuje i paragraf o vydání majetku těm církvím, které utrpěly újmu v důsledku „odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení procesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci“.

Starostu Bouzova nepřekvapila žádost o hrad, ale o pozemky

„Nepřekvapilo nás to (žádost řádu). Spor o hrad probíhá dlouhá léta a možná to teď zakončí církevní restituce. Představitelé řádu nás pokaždé ujišťovali, že budou ctít historii, která říká, že přestavěný hrad Bouzov sloužil veřejnosti jako muzeum. Aktivity, které na hradě probíhají nyní, by tam měly zůstat i nadále,“ uvedl starosta Bouzova Zdeněk Foltýn. Netrpělivě ale očekává detaily o žádosti řádu na vydání 13 500 hektarů pozemků. „Po devíti letech se nám totiž ve sporu s Lesy ČR podařilo vysoudit zhruba 1 700 hektarů lesa v okolí Bouzova, které jsme předloni převzali a hospodaříme v nich. Tyto lesy kdysi patřily řádu, který je při pozemkové reformě v roce 1933 prodal státu. Takže by se v žádosti neměly objevit,“ uvedl Foltýn.

Rytíři: Máme nový důkaz, předúnorový rozsudek platí

O majetek rytíře poprvé připravili nacisté, když řád rozpustili, po válce přešla rytířská panství pod státní správu a v roce 1946 ho Československo na základě dekretů prezidenta Beneše konfiskovalo - kvůli údajné kolaboraci rytířů s nacismem. Řád se ovšem začal o svůj majetek soudit, a úspěšně – třiadvacet dní před komunistickým převzetím moci tuzemská justice rozhodla o tom, že rytířský majetek byl do rukou státu převeden nezákonně a neodůvodněně.

Podle sekretáře řádu Roberta Ráce rytíři disponují i důkazem, že soudní verdikt nabyl právní moci: „Právníci našli dokument, že byl rozsudek v roce 1950 doručen ministerstvu zemědělství. Dosud všichni tvrdili, že doručen nebyl, a tudíž se řádu dekrety dotýkají.“ Opírat se může i o znalecký posudek právníka Viktora Knappa z roku 1993, podle kterého byla konfiskace prohlášena, ale nikdy k ní pravomocně nedošlo. Totéž stanovisko držel i tehdejší ministr zemědělství, lidovec Josef Lux.

Historické pochybnosti

Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd v Radiožurnálu prohlásil, že konfiskace řádového majetku na základě Benešových dekretů trpěla od začátku takovými právními vadami, že nemohla nastat, uvedl, že o právních nesrovnalostech kolem tohoto majetku se vědělo už dřív. „Ale víceméně se počítalo s tím, že právě majetek Řádu německých rytířů nebude zařazen do tohoto zákona o majetkovém narovnání s církvemi a případně se bude o něm jednat třeba v nějakém zvláštním zákonu na základě nějakých dalších právních dobrozdání, ale rozhodně ne v tuto chvíli,“ dodal. V tomto případě totiž podle něj skutečně není právně jasné, zda řád majetek vlastnil 25. února 1948.

Stručně o Řádu německých rytířů (dnes vystupuje pod názvem Německý řád):

  • Řád (celým názvem Řád bratří a sester německého Domu panny Marie v
    Jeruzalémě) vlastnil před 2. světovou válkou na severu Moravy rozsáhlé polnosti a lesy, vedle toho také hrady Sovinec a Bouzov, zámek v Bruntále nebo lázně Karlova Studánka. Provozovali řadu školských zařízení, nemocnice či domovy důchodců.
  • Majetek řád ztratil krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti zabaveny, někdy převedeny na nové vlastníky. Hrad Bouzov získal šéf SS Heinrich Himmler, na Sovinci internovali zajaté francouzské důstojníky.
  • Už po válce se představitelé řádu snažili o navrácení majetku, na který byla nejprve uvalena národní správa a nakonec jej stát zabavil, ale bez úspěchu. Tehdejší Nejvyšší správní soud sice v únoru 1948 rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu. Definitivní konec nadějí na navrácení majetku pak přinesl komunistický převrat.
  • O Bouzov, Sovinec i další nemovitosti se představitelé řádu, který po listopadu 1989 obnovil svou činnost, přihlásili již v polovině 90. let. V lednu 1998 dokonce pražský městský soud konstatoval, že soudy nikdy pravomocně nerozhodly o zrádcovství řádu, a konfiskace jeho majetku tudíž byla neplatná. Němečtí rytíři se tak o majetek soudili i nadále, verdikt ale podle informací řádu ještě nepadl.
  • V květnu 2006 situaci zkomplikoval verdikt olomouckého okresního soudu, podle něhož současný Německý řád, který žádal o Bouzov, není právním nástupcem původního řádu. Neúspěchem skončila o rok později i kasační stížnost řádu, podaná u Nejvyššího správního soudu (NSS), ve které se po skoro 60 letech domáhal doručení rozhodnutí o navrácení majetku z roku 1948. Tento verdikt NSS potvrdil i Ústavní soud.

Ilustrační foto