Příběh věcí na zámku Mníšku pod Brdy

Zámek v Mníšku pod Brdy je otevřen celoročně a zve návštěvníky do svých komnat každý den mimo pondělí i v listopadu a prosinci. K dispozici je bohatě zařízená expozice rozdělená do dvou půlhodinových okruhů.

 

V první návštěvnické trase zavítáte do honosných reprezentativních místností. Mezi ně patří velké jídelny, malá rodinná kaple, pánský i dámský salónek, knihovna nebo pracovna s loveckou věží. Jsou zařízeny převážně barokním a barokizujícím dobovým nábytkem, vyzdobeny mnoha portréty zámeckých majitelů. Na druhé návštěvnické trase nahlédnete do života rodiny posledních majitelů zámku, Kastů z Ebelsbergu. Jak měli zařízené své soukromé ložnice a komnaty? Historickým nábytkem, ale zároveň prakticky a moderně. Hraběnka Terezie se svým manželem baronem Theodorichem byli i přes svůj věk moderní a otevření lidé, kteří se neobávali technického pokroku a civilizačních vymožeností.

Roku 1878, 20 let po narození pana barona, si nechal slavný vynálezce T. A. Edison patentovat první zařízení, které bylo schopné zaznamenávat a reprodukovat zvuk. Jedná se o fonograf, který si mohou návštěvníci prohlédnout na druhém okruhu v baronově ložnici. Záznam se prováděl na kovový váleček později pokrytý vrstvou vosku. Byl to ve své době převratný vynález. Co mu ale zlomilo vaz a zapříčinilo, že byl vytěsněn gramofony? Nemožnost vyrábět kopie z jednou nahraného záznamu. A to v případě gramofonové desky šlo.

Ani na první návštěvnické trase, přestože představuje historické prostory, nechybí moderní vynálezy. Poslední místnost byla v době první třetiny minulého století, kdy pan baron bydlel na Mníšku, využívána jako pracovna pro správu velkostatku. V této kanceláři byl kromě per, kalamářů a účetních knih používán již i psací stroj. Jeho historie sahá dokonce o století a půl před vynález fonografu. První psací stroje uměly psát jen velká písmena a zajímavostí je také různé rozložení písmen na klávesnici, než se ustálila dnešní podoba. Jistě si každý, kdo píše na počítači, všiml, že ta česká se od anglické liší přehozením písmen Y a Z. Do Čech se totiž začaly psací stroje dovážet koncem 19. století z Německa, německy se také hovořilo a psalo. A protože v němčině, na rozdíl od angličtiny, se mnohem častěji používá Z místo Y, bylo toto písmeno umístěno výhodněji. Na zámku máme psací stroj americké značky. Jakou má klávesnici?

Marie Charvátová, Mníšek pod Brdy