Hasiči vzpomínali na tragédii v Polsku roku 1971

Čechovice-Dědice – Deset českých hasičů si připomnělo zásah při obřím požáru rafinérie v polských Čechovicích-Dědicích. V roce 1971 při něm zemřelo 37 jejich polských kolegů. Připomenout jejich zmařené životy má kniha připravená pamětníky jednoho z největších požárů v dějinách Polska, který po tři dny zuřil jen několik desítek kilometrů od českých hranic.

26. června 1971 udeřil blesk do jedné z nádrží rafinérie v Čechovicích. Nádrž okamžitě vzplála. Podnikoví hasiči vyrazili na místo. Bohužel po jedné hodině ráno vyvřela hořící ropa z nádrže a další vybuchla. Na místě zůstalo 36 mrtvých, další zemřel po několika dnech. Poláci proto požádali o pomoc i české hasiče z Ostravska. Jela s nimi i radistka Ilona Nováčková. „Na to člověk nezapomene. Hlídala jsem kluky, ať jsou v pořádku, ať se nic nestane,“ vzpomíná paní Nováčková.

Konvoji třinácti cisteren Tatra 138 velel tehdejší šéf krajských hasičů Josef Štěpánek. Do boje s požárem vyrazili podnikoví hasiči třeba z Vítkovických železáren nebo z Nové huti. „Bylo tam spáleniště hasičské techniky, tak deset, dvacet shořelých aut,“ vzpomíná Josef Štěpánek. „Polští hasiči s výjimkou závodních sborů chemických továren nedisponovali takovými hasicími vozy, jaké byly třeba pro hašení takového požáru,“ dodává účastník záchranářské akce Zbigniew Pęzioł.

Největší starosti dělal hasičům vítr, který odnášel hasicí pěnu. Po třech dnech se nakonec podařilo požár zlikvidovat. Na onen letní večer, kdy většina obyvatel Čechovic-Dědic slavila svátek svatého Jana, nezapomněl ani pan Michal Kobiela. Čekal tehdy, jestli se jeho otec, který v rafinérii pracoval, vrátí domů živý. Naštěstí přežil a Michal Kobiela se rozhodl, že se na událost nesmí zapomenout.

Kniha o požáru v Čechovicích-Dědicích má připomenout především 37 obětí tragédie. „Při požáru zemřelo sedm mých sousedů. Mezi nimi také můj učitel. Chtěl jsem, aby se na to nezapomnělo. Tak jsem začal pátrat pro pamětnících,“ vysvětluje autor knihy Michal Kobiela.

Pan Kobiela dnes knihu symbolicky předal desíti Čechům, kteří tehdy neváhali s pomocí svým sousedům. Jednalo se o jednu z prvních přeshraničních spoluprací českých a polských hasičů. Kdysi neobvyklá pomoc je dnes běžná. Čeští nebo polští hasiči běžně zasahují na druhé straně hranice, podle toho, která jednotka má k inkriminovanému místu blíže.