Pravé frgály už jedině z Valašska. Koláč získal zeměpisnou známku

Velké Karlovice - Evropská unie udělila valašské specialitě ochrannou známku pro potraviny. Certifikát na tradiční frgál získalo sdružení Valašské lidové tradice, do kterého se zatím přihlásilo čtrnáct regionálních pekařů, kteří se chtějí podílet na výrobě původního frgálu. Provozovnu ale musí mít výhradně na Valašsku.

Označení „valašský frgál“ budou moci nově užívat jen pekaři, kteří oblíbené pečivo vyrábí skutečně na omezeném území východní Moravy. „Území vzniklo průsečíkem tří historických map Valašska,“ uvedl jednatel sdružení Valašské lidové tradice Pavel Vašut. Ačkoliv sídlo pekárenské společnosti může být i jinde, výrobní provozovna musí sídlit na Valašsku.

„Do konce roku by měl proběhnou zápis u Evropské komise, poté by se měl objevit v databázi Úřadu průmyslového vlastnictví,“ uvedla hospodářka sdružení Alena Pištěláková. Pekaři budou muset dodržovat také jednotnou recepturu při výrobě těsta i náplně. Důležitý je i vzájemný poměr obou složek tradičního valašského koláče.

Prozatimních čtrnáct členů sdružení není konečné číslo, do organizace se může zapojit každý pekař, který se chce podílet na propagaci oblíbeného pečiva.


„Správný valašský frgál musí být jednodruhový - to znamená hruškový, tvarohový nebo makový, dle specifikace, kterou jsme podali v rámci žádosti o udělení ochranného zeměpisného označení. Má správnou hmotnost 650 až 750 gramů a průměr má 30 až 32 centimetrů,“ popsal předepsané parametry frgálu Vašut.

Valašský frgál má nyní podobné postavení jako pardubický perník nebo štramberské uši, které jsou už zeměpisně chráněné. O zápis u Evropské komise usilují pekaři z Valašska už pět let. Žádost do Bruselu podala v roce 2008 pekařka Jana Kasalová z Velkých Karlovic, která se pečení tradičního koláče věnovala celý život.

Letos ale zemřela a její pekárna skončila. Původní obavy, že kvůli jejímu skonu zanikne i samotná šance získat ochrannou známku, se díky založení sdružení Valašské lidové tradice ukázaly jako zbytečné. Pravý valašský frgál teď už upečou jen na Valašsku.

Evropská unie rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení, chráněné označení původu a tradiční zaručenou specialitu. První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení. Na unijních seznamech výrobků s chráněným označením figuruje zhruba tisíc různých produktů, z nichž více než tři desítky jsou z České republiky.


Frgál

Výroba valašských frgálůFrgál je druh sladkého pečiva tradičně vyráběný na Valašsku, v Čechách je známější pod označením koláč nebo pecák. Na rozdíl od koláčů frgál má obvykle průměr 30 až 32 cm, je vyroben z kynutého těsta a je posypán sladkou drobenkou. Náplně frgálů jsou takřka výhradně sladké, mezi nejpopulárnějí patří makový frgál, tvarohový frgál, povidlový frgál a hruškový frgál. Existují také méně obvyklé náplně jako například jahodové a meruňkové frgály. Označení frgál se původně používalo pro zmetky, tedy nepovedené kusy koláčů. Dříve se pekly také slané druhy frgálů s náplní z kysaného zelí nebo řepy, ty už se v současnosti příliš nevyskytují.

Frgály se pekly pro slavnostní příležitosti, svatební hostiny a lidové slavnosti. První písemné zmínky o frgálech pocházejí z roku 1826, podle některých zdrojů ale tradiční valašské pečivo existovalo už na počátku 18. století. Jedná se o unikání pekařský výrobek, který nemá v okolních zemích obdoby. Mezi tradiční gastronomické perly Valašska patří slivovice a právě frgály.

Zdroj: Wikipedia