Turecký temperament Fazıla Saye nadchnul Janáčkovo divadlo

Brno – Turecký skladatel a klavírista Fazıl Say přijel do Brna ukázal své umění. Doprovázeli ho tři další hudebníci. Kromě starobylých osmanských nástrojů předvedli i svůj turecký temperament.

Filharmonie Brno včera v české premiéře zahrála Sayovu Istanbulskou symfonii. Fazıl Say v ní kombinuje klasické obsazení velkého orchestru a tradiční turecké nástroje. Istanbulská symfonie vypráví o momentech z historie města, o jeho místech – Say zvukomalebně ztvárnil pád Cařihradu nebo mešitu sultána Ahmeda.

„V symfonii se mísí různé vlivy: turecký, balkánský i cikánský. V Turecku máme devítiosminový rytmus,“ přiblížil svou hudbu Say. „Naše nástroje nejsou temperované, kdežto evropské jsou. O to mi jde – spojit dva rozdílné světy zvuku. V symfonii hrají spolu,“ vysvětlil Say.

Brněnský orchestr zahrál Sayovu hudbu výborně

Kromě Istanbulské symfonie zahrál Say také Mozartův koncert pro klavír. Publikum si získal svou virtuozitou, to jej odměnilo ovacemi ve stoje. Fazıl Say ocenil brněnský orchestr, jeho symfonii podle jeho slov zahráli velmi dobře. „Porozuměli mé hudbě i díky dirigentovi Aleksandaru Markovićovi. Pochází ze Srbska a hudbu má v krvi. Už na zkouškách zněl orchestr skvěle,“ pochválil brněnské těleso Say.

Say skládá hudbu už od svých pěti let. Napsal asi padesátku děl, jednu symfonii dokonce věnoval známému istanbulskému fotbalovému klubu Fenerbahçe k jeho stému výročí. „Skládání neodmyslitelně patří do mého života. Líbí se mi střet evropské a turecké hudby. I Mozart byl ovlivněn tureckou hudbou, dokládá to předehra Únosu ze Serailu nebo Turecký pochod,“ řekl skladatel.

Orchestr doplnily starobylé nástroje

Fazıl Say si přivezl i tři kolegy, kteří ovládají hru na orientální nástroje – flétnu ney, strunný nástroj kanun nebo osmanské bubny. „Začala jsem hrát už jako malá. Rodina objevila můj talent, maminka si myslela, že zvládnu hrát na všechny nástroje. I na ney, který je ale pro ženy náročný. Hraju na něj od jedenácti let,“ řekla flétnistka Burcu Karadağ.

„Ney se vyrábí ze speciálního bambusového dřeva. Na středním východě existují podobné nástroje, tenhle má ale osmanský původ, má jinak tvarovaný zobec. Pro naši kulturu má ney velký význam, vnímáme ho jako symbol lidského těla,“ popsala starobylou flétnu Burcu Karadağ.

Klasické filharmonické nástroje doplnily i bubny podobné tympánům. „Tyto bubny mají dlouhou historii, pocházejí z osmanské říše. Výjimečné jsou tím, že se na nich dají hrát různé tóny – pomocí popruhů, které napínají kůži. Tradiční turecká hudba by se bez nich neobešla,“ řekl bubeník Tansu Karpınar. Vystoupení doplnil i zvuk podobný cimbálu. „Je to starý osmanský nástroj - kanun. Dodnes se na něj hraje velmi často,“ uvedl Hakan Güngör, který umí rozezvučit jeho struny.

Say se brněnskému publiku předvede ještě příští rok v březnu. „Fazıl Say vystoupí v Besedním domě se svým recitálem a posluchači ho budou moct ocenit i jako skladatele – filharmonie zahraje jeho koncert pro trubku. Opět půjde o českou premiéru,“ řekla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.