Betonové monstrum za miliardu stále obestřeno tajemstvím

Praha – Hotel, depozitář, jízdárna nebo protiatomový kryt? To vše může být záhadná a monstrózní budova v Ptyči u Berounky, jen pár desítek metrů od chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Stavba za více než miliardu je projektovaná tak, aby vydržela veškeré myslitelné živelní pohromy a katastrofy – od výbuchu bomby, přes apokalyptickou potopu až po pád letadla. Betonový komplex si nechala postavit bývalá manželka Pavla Tykače Daniela Kuchtová, která z něj původně chtěla udělat školicí středisko pro náboženské hnutí Avenna. Jelikož se však jeho zakladatelky rozešly ve zlém, investorka hledá pro areál nové využití. Jak ukazuje reportáž Anety Snopové z Reportérů ČT, ani její nejnovější plány nepřestávají vyvolávat údiv.

Ve středočeské Ptyči natáčela reportérka ČT Aneta Snopová poprvé letos v květnu. Už tehdy ji zaujala gigantická stavba, která se měla oficiálně stát školicím centrem Maják pro náboženské hnutí Avenna. Miliardový projekt financuje firma Stébla s.r.o., kterou vlastní Daniela Kuchtová, bývalá manželka jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače.

Náboženské hnutí Avenna založily léčitelky Katarína Kuňová a Hana Přádová, které s médii nekomunikují. O skutečném záměru stavby dlouho mlčela i sama Daniela Kuchtová. Ta po určitý čas působila jako lektorka tohoto hnutí. Přestože se nyní k účelu stavby exkluzivně pro Českou televizi vyjádřila, na informace je stále velmi skoupá. Rozhovor na kameru totiž odmítla a poslala pouze nahrávku se vzkazem.

„V minulosti mě pojily s lidmi kolem Kataríny Kuňové přátelské vztahy, dokonce mně osobně pomohla jejich alternativní medicína vyřešit zdravotní problém. Ale jak už to tak v životě bývá, naše cesty se rozešly,“ svěřila se Kuchtová. „Aby byla stavba ekonomicky smysluplná, doplnila jsem později projekt o unikátní depozitář pro náročnou klientelu, které nestačí běžné komerční bezpečností schránky. Projekt je financován standardním způsobem, jde o kombinaci vlastních zdrojů, půjček a investorských vkladů,“ vysvětlila podnikatelka.


Zvětšit mapu

V médiích se spekulovalo i o tom, že za projektem stojí bývalý manžel Kuchtové, miliardář Pavel Tykač. To však oba odmítají. Prostřednictvím svého mluvčího Jana Chudomela se Tykač od aktivit své bývalé ženy distancoval: „Pavel Tykač nemá a nikdy neměl s developerským projektem v Ptyči nic společného,“ uvedl Chudomel.

Lokomotiva postavená na špičku

Proč Daniela Kuchtová stavěla pro náboženské hnutí školicí středisko, které připomíná spíše nedobytný bunkr, se už zřejmě nedozvíme. Nad novým vysvětlením, že se má jednat o podzemní depozitář pro zámožné klienty, doplněný na povrchu hotelem, luxusními byty a jízdárnou, nicméně kroutí odborníci hlavou.

„Ve stěnách mají tolik armatury, že bych to srovnal pomalu s jadernou elektrárnou. Takhle bych si dovedl představit, že je vyztužená stěna, která má odolat obrovskému tlaku,“ říká Pavel Maňas z Fakulty vojenských technologií brněnské Univerzity obrany.

Maximalistické dispozice potvrzuje i stavbyvedoucí Karel Forejt, podle kterého mají stropy unést tlak devadesát tun na metr čtvereční. „Představme si to jako lokomotivu postavenou na špičku,“ popisuje Forejt. Co všechno se nachází uvnitř betonového komplexu, ale není možné zjistit. Štáb ČT nebyl do podzemních částí budovy vpuštěn, záběry v reportáži dodali spolupracovníci Daniely Kuchtové. Bylo tedy jenom na nich, co se rozhodli ukázat a co i nadále zůstalo skryto.

Chybí komunikace a heliport, říká odborník

Jak si konkrétně Daniela Kuchtová fungování luxusního depozitáře představuje? Podle slov jejího mluvčího Ondřeje Drábka by si měli bohatí klienti v podzemí ukládat například zlato (jedna podzemní kóje prý pojme až sedmdesát tun). „V podstatě tam nejsou žádná omezení. Můžete tam mít schovanou třeba sbírku automobilů, sochy, datová centra. Musím říct, že naši budoucí klienti budou mít asi větší fantazii než my,“ přepokládá Drábek.

„Depozitář je schopen odolat pádu letadla, dvaceti metrům vodního sloupce, proudící vodě do rychlosti dvě stě kilometrů za hodinu, větru o síle třináctého stupně Beaufortovy stupnice, což je orkán, a požáru, který by namáhal konstrukci po dobu až osmi hodin teplotou osmi set stupňů Celsia, což je jedna sedmina teploty slunce,“ popsal vedoucí stavby Karel Forejt.


Standardní depozitář by ale měl podle Pavla Maňase splňovat úplně jiná kritéria než areál v Ptyči. „Z vizualizací je vidět, že k té stavbě nevede žádná dostatečně dimenzovaná komunikace, kde bych bez problému mohl projet pancéřovaným vozem nejlépe přímo až do trezoru. Postrádám tam například heliport, který by v takovém případě měl být standardní záležitostí,“ uvažuje Maňas a dodává: „Velmi obtížně si dovedu představit, že by tam jezdila VIP klientela a cenné obrazy si vozila na zadním sedadle svého Ferrari.“

Mluvčí Drábek však upřesnil, že heliport by narušoval záměr vytvořit kolem areálu klidovou zónu. Tvrdí, že komplex se nachází v dobré lokaci mezi Prahou a Plzní, což dostačuje.

Záběry z interiéru zřejmě nechtěně odhalily ještě jednu záhadu. Dveře trezoru se nejspíš zamykají zevnitř. To je podle Pavla Maňase dost zvláštní řešení stejně jako neobvykle velký počet únikových východů, který by pro trezor mohl představovat bezpečnostní riziko.