Fakultní nemocnice dala 70 milionů na modernizaci léčby lidí po mrtvici

Olomouc - Olomoucká fakultní nemocnice zásadním způsobem zmodernizovala vybavení pro péči o pacienty s cévními mozkovými příhodami. S výrazným přispěním evropských peněz investovala více než sedmdesát milionů do přístrojů, které zlepší vyhlídky lidí po mozkových příhodách.

Fakultní nemocnice koupila například nové monitory životních funkcí, plicní ventilátory, ultrazvukové přístroje, operační mikroskopy i speciální přístroje, pomocí kterých se léčí ucpané cévy. Díky stavebním úpravám také přibylo specializovaných lůžek intenzivní péče z původních pěti na třináct. „Máme výkonnější a přesnější přístroje, které nám pomohou k lepším výsledkům v léčbě,“ potvrdil předseda Neurologické kliniky fakultní nemocnice Petr Kaňovský.

Ředitel nemocnice Roman Havlík dodal, že vybavení je srovnatelné se špičkovými západoevropskými speciálními pracovišti. „Nebylo by to nic platné, kdybychom neměli kvalitní odborníky, kteří vše maximálně využijí pro dobro pacientů,“ zdůraznil.

Olomoucká fakultní nemocnice je součástí deseti center v republice, které se na mozkové příhody specializují. Neurologie spolupracuje s neurochirurgickou a radiologickou klinikou, rehabilitací a urgentním příjmem. Heliport, na kterém přistávají vrtulníky s pecienty, je přímo na střeše chirurgického komplexu. „Na heliport navazuje urgentní příjem a celý diagnostický komplex,“ uvedl vedoucí lékař Daniel Šaňák.

V Olomouckém kraji funguje takový systém, že jakmile zdravotnická záchranná služba dorazí k pacientovi a zjistí, že by mohl být postižený cévní mozkovou příhodou, ihned volá lékařům fakultní nemocnice a konzultuje s nimi další postup. Než je dopraven do nemocnice, je připraven tým odborníků.

„Pokud potvrdíme diagnózu, přistoupíme k léčbě trombolýzou, kdy se krevní sraženina rozpouští pomocí léku podaného do žíly a v některých vhodných případech pomocí katetru až přesně do místa krevní sraženiny,“ vysvětloval Šaňák.

Cévní mozkové příhody jsou ve vyspělých zemích hned po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinou úmrtí a nemocnosti. Na mrtvici nebo její následky zemře až třicet procent lidí, které toto onemocnění postihne. „Čím dál častěji jsou mezi pacienty lidé v produktivním věku, a to i třicetiletí. Souvisí to se špatným životním stylem, rizikovým faktorem je kouření a stres," upozornil Šaňák.