Tuberkulóza hrozí, vakcína chybí. Čeká se na epidemii?

Praha - Před třemi lety u nás skončilo plošné očkování proti tuberkulóze, které všem novorozencům nařizoval zákon. Česká republika se tak přidala k systému, který je běžný v západoevropských zemích: očkování nepřikazovat zákonem, ale nechat na rodičích, ať se svobodně rozhodnou, jak své dítě budou chránit. Teoreticky to je chvályhodná myšlenka, jenže praktické provedení zkolabovalo. Když chce někdo nechat očkovat své dítě, bude mít zřejmě smůlu. Pro dobrovolné zájemce naše zdravotnictví vakcínu nemá. V Reportérech ČT mapoval David Macháček.

V Česku se před několika měsíci zhroutil dosavadní systém ochrany dětí proti tuberkulóze. Poprvé v poválečné historii nemají rodiče možnost nechat své dítě očkovat. Přestala se k nám dovážet z Dánska potřebná vakcína, označovaná jako BCG.

Jak zásadní a nečekaná změna to je, ukazuje krátký pohled do historie. Mezi světovými válkami umíraly na tuberkulózu v Československu ročně tisíce lidí. Po druhé světové válce už nebyla úmrtí tak častá, ale počet nemocných byl stále vysoký – ročně okolo 19 tisíc nových pacientů. Jakmile se ale v padesátých letech začalo s účinnou léčbou a také preventivním plošným očkováním, začal výskyt tuberkulózy prudce klesat. Nikdy se ji ale nepodařilo vymýtit.

Vakcíny se přes zájem nedočkal

„Když jsem pátral po tom, co se vlastně stalo, tak jsem se dozvěděl, že ten program byl zrušen, ta očkovací látka tady není, protože nemá žádnou registraci,“ přibližuje případ svého syna Pavel Vaňátko, který chtěl Alejandra nechat očkovat krátce po narození. Jenže lékaři ho kvůli novým očkovacím pravidlům odmítli a syn se vzápětí nakazil.

Vakcína BCG proti tuberkulóze
Zdroj: ČT24

Až do listopadu 2010 bylo plošné očkování ze zákona povinné. V prosinci 2010 ale povinný režim skončil a stát od té doby zajišťuje očkování pouze pro děti z takzvaných rizikových skupin, tedy rodin, ve kterých někdo na tuberkulózu onemocněl nebo které pobývaly v zemích s velkým výskytem TBC. Do této skupiny patří přibližně každý dvacátý novorozenec. Ostatní děti mohli od prosince roku 2010 nechat rodiče očkovat dobrovolně. Jenže teď mají dobrovolní zájemci smůlu, vakcína pro ně v současné době není.

„Tato vakcína byla v České republice registrována, ale v roce 2012 držitel rozhodnutí požádal o zrušení registrace,“ uvedla Lucie Šustková, mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Vakcínu pro celou Evropu vyrábí dánská firma SSI. „Protože se mají očkovat pouze děti ve vybrané skupině, znamená to, že není možné registraci dále udržovat,“ stojí v prohlášení ředitele SSI Nilse Pedersena.

„Tento případ je specifický tím, že se jedná víceméně o výhradního výrobce v Evropské unii a není možné se bez něj obejít. Jeho pozice je velmi silná a jeho odmítnutí je velký problém,“ řekl Martin Mátl, ředitel odboru farmacie ministerstva zdravotnictví.

Je TBC nevymýtitelná?

Ukončení registrace v praxi znamená, že od té chvíle nesmějí lékaři v České republice daný přípravek používat, i když je prověřený a odzkoušený. Ministerstvo zdravotnictví povolilo jednorázovou výjimku – takzvaný specifický léčebný program. Jenže dvanáct tisíc dávek stačí pouze pro děti z rizikových skupin. Pro ostatní vakcína není.

Česká republika už situaci, kdy se očkují pouze rizikové děti, jednou zažila. Bylo to na přelomu 80. a 90. let. Výskyt TBC mezi dětmi klesal, a tak lékaři zkusili experiment – ve Středočeském, Východočeském a Jihočeském kraji se děti až na rizikové výjimky přestaly plošně očkovat. Výsledek? Výskyt TBC u dětí znovu začal stoupat.

Jiří Homolka, přednosta I. plicní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy:

„Když se v pátém ročníku mediků zeptám, kolik je každoročně zjištěno nových případů tuberkulózy, tak mi řeknou padesát. A není to pravda. Třeba v roce 2012 bylo zjištěno v České republice 611 nových případů tuberkulózy. To je docela velké množství. Takže tuberkulóza existuje, bude existovat ještě dlouho. Světová zdravotnická organizace si přeje do roku 2050 tuberkulózu vymýtit, ale myslím si, že se jí to nepodaří.“


„Přišli jsme na to náhodou, protože jsme trvali na tom, že chceme syna očkovat, že všechno uhradíme a stejně jsme to nemohli, nestihli, protože mezitím než vlastně jsme se mohli k tomu dostat, tak přijela na návštěvu maminka, která měla tuberkulózu,“ přiblížil Vaňátko a dodal: „Moje maminka je důchodce, který téměř nevychází z domu. V jaké rizikové skupině ona je? V žádné, proboha. A ona má tuberkulózu, tak jí může mít kdekdo.“

Zdražení na trojnásobek

Pro děti z rizikových skupin se omezené množství vakcín podařilo jednorázově sehnat ve Francii. Ale i tady dánská firma SSI uzavření obchodu bránila. Nákup přes francouzského prostředníka navíc zvedl cenu vakcíny na trojnásobek. Z třiceti na zhruba sto korun. Roční prodloužení registrace přitom není drahé. Za BCG vakcínu by dánský výrobce zaplatil necelých 800 eur (20 tisíc korun). SSI ale o obnovení dodávek neuvažuje.

„Budeme se snažit nalézt řešení, které by vakcínu zajistilo, i když už teď víme, že to nemusí být jednoduché a že úspěch zaručen není,“ říká Mátl z ministerstva zdravotnictví.

Zdravotní stav osmiměsíčního Alejandra v budoucnu už tak není v rukou rodičů, ale lékařů. „Musí brát teďka půl roku tabletky, které se jmenují Nidrazid, které mu můžou poškodit játra, můžou mu poškodit ledviny, může se stát prostě spousta špatných věcí a já se teď třesu půl roku o to, jestli bude v pořádku,“ strachuje se Vaňátko a dodává: „Věřím, že se z toho dostane, ale strašně mě rozčiluje to, že jsem ho do toho dostal, i když jsem se snažil pro něj udělat to nejlepší.“