Nezvyklé teplo plete přírodu

Olomouc – V Olomouci rozkvetly první švestky a objevily se i fialky. V botanické zahradě kvetou rostliny, které běžně nasazují na květ o dva až tři měsíce později. Teploměr s obavami sledují zemědělci. Strach mají hlavně o úrodu řepky olejky, která je na Hané jednou z nejdůležitějších plodin.

Začátek ledna v Olomouci provázejí rozkvetlé švestky v parku v centru města a kvetoucí fialky. V botanické zahradě už kvete minimálně pět druhů rostlin, například petrklíče nebo sněženky. „Současná zima je podobná zimě v jižní části západní Evropy,“ uvádí vedoucí Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci David Cigánek.

Některým rostlinám ale vlhko a teploty nad nulou spíše škodí. „Máme rostliny z vysokých hor, které jsou zvyklé na to, že napřed zamrzne, tím pádem nastane na kořeni sucho, pak napadne sníh a udělá se izolační vrstva, která zabrání výkyvům počasí na povrchu,“ vysvětluje zahradník Vladimír Všetička.


Vysokých teplot se hrozí i zemědělci. Pokud by stouply ještě zhruba o dva stupně, začne růst ozimná pšenice. Jenomže pak by ji mohly zničit mrazy. Největší strach mají zemědělci na Hané o řepku olejku. Ta je totiž doslova napitá vodou, a pokud nezačne sněžit, ale rovnou přijdou mrazy, pletiva v rostlinkách popraskají. „Je to živná půda pro infekce a houbové choroby. Na jaře, i když rostlina vypadá dobře, tak je těmi houbovými chorobami napadená a uhyne. Výnos je pak nenávratně pryč,“ vysvětluje předseda Agrární komory v Olomouci Miloš Porč.

O tom, že něco není v pořádku, svědčí i krtince, kterých jsou plná pole. Teploty nad nulou nahrávají také hrabošům. Mráz jejich počet každoročně redukuje, tuto zimu se jim ale zatím daří spíše přemnožovat.