Jihomoravské věznice jsou rok od amnestie znovu plné

Brno – Rok po vyhlášení prezidentské amnestie jsou jihomoravské věznice téměř zcela naplněné. Oproti celorepublikovému průměru je v kraji ve věznicích o deset procent víc odsouzených, káznice mají naplněných téměř 90 procent kapacity. Řadu vězňů přitom znovu tvoří ti, kteří se díky amnestii dostali na svobodu.

„Ve věznici Kuřim bylo před amnestií 660 odsouzených, během amnestie jsme propustili 122 vězňů. V současné době je ve věznici Kuřim umístěno 476 odsouzených,“ řekl mluvčí kuřimské věznice Milan Novotný. Do naplnění kapacity tak věznici chybí pouze deset dalších vězňů.

V celé republice bylo ke 20. prosinci 2013 ve vězení 16 662 osob, z toho 2 304 ve vazbě, 36 v detenčních ústavech a zbytek ve výkonu trestu. Z celkových 20 874 volných míst je zaplněno necelých 80 procent.

Mezi vězni jsou i ti, kteří z káznice vyšli díky loňské amnestii. „Nemusí to být zrovna odsouzení, kteří byli propuštěni z kuřimské věznice, ale znovu za mřížemi už je u nás 26 vězňů propuštěných na amnestii,“ dodal Novotný. Recidivisté se za mříže vracejí nejčastěji za menší prohřešky. „Nejčastěji se jednalo o majetkovou trestnou činnost, v některých případech se dopouštěli i loupeží, výtržností v souvislosti s alkoholem a různými neshodami v rodinách, kam se vraceli,“ potvrdil policejní mluvčí Pavel Šváb.

Kuřimská věznice je téměř plná, říká mluvčí Milan Novotný
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Nová věznice je zatím zavřená

V roce 2012 získala vězeňská služba bývalý uprchlický tábor v Poštorné u Břeclavi. Zařízení během roku přestavěli na novou věznici, která měla ulevit ostatním přeplněným zařízením v zemi. Kapacita poštorenské káznice je stavěna na 180 odsouzených.

V lednu 2013 ale přišla amnestie, nová věznice tak zatím stále zeje prázdnotou. Po roce od prezidentské milosti už by bylo její otevření na místě – ostatní káznice v kraji mají téměř plno. Vězeňská služba chce ale zařízení v Poštorné otevřít až ve chvíli, kdy budou z většiny naplněné i ostatní věznice v republice. Zatím mají využité kapacity na 80 procent. „Pobočka v Poštorné je zatím zakonzervovaná. Předpokládáme, že bude výhledově otevřena, ale nepředpokládám, že by se tak stalo do dvou let,“ uvedl generální ředitel vězeňské služby Petr Dohnal.

Věznice v kraji

Na jihu Moravy je celkem pět věznic: ve Znojmě, Břeclavi, Kuřimi, Rapoticích a vazební věznice s detenčním ústavem v Brně

Ministerstvo spravedlnosti v souvislosti s úbytkem vězňů po amnestii zrušilo věznici Drahonice, kromě Poštorné zakonzervovalo i pobočky věznic ve Velkých Přílepech a Vyšních Lhotách a opustilo záměr vybudovat detenční ústav a věznici ve Vidnavě.

Práci dala amnestovaným například Charita

„Raději pracuji, než abych byl někde na úřadě,“ svěřil se před rokem amnestovaný vězeň z rapotické věznice Jaroslav Marta. Za neplacení výživného měl ve vězení strávit rok, díky prezidentské milosti se dostal na svobodu po třech měsících. Na doporučení svého známého si našel práci v brněnské Charitě, kde pomáhal stěhovat pytle s oblečením. Zaměstnání si našel jako první amnestovaný vězen na jihu Moravy. Z charitního centra odešel po půl roce. „Našel si lukrativnější místo, teď pracuje ve stavebnictví,“ vysvětlil vedoucí charitního střediska Filip Habrman.

Na podobné pozici jako Jaroslav Marta teď v Charitě pracuje Petr Rohlena. „Líbí se mi tady. Jsem rád, že mě přijali. Dali mi možnost se po návratu z vězení zapojit do nějaké činnosti,“ řekl amnestovaný muž, který si práci v charitním centru oblíbil natolik, že si tam po vypršení prospěšných prací požádal o normální zaměstnání.

Nečekaná milost pro tisíce vězňů

Rozsáhlou amnestii vyhlásil na Nový rok 2013 tehdejší prezident Václav Klaus u příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky. Šlo o jedinou amnestii, kterou za deset let ve funkci vyhlásil. Prezident prominul roční nepodmíněné tresty nebo jejich zbývající část. Vězňům, kteří nejpozději letos dosáhnou věku 75 let, prezident prominul až desetileté tresty. Na podmínku se ven dostali i ti, kteří měli strávit ve vězení dva roky. Rovněž byly odpuštěny tresty obecně prospěšných prací a domácího vězení. Amnestie také zastavila vyšetřování některých kauz, které se vlekly déle než osm let.

Amnestie se podle údajů ministerstva spravedlnosti dotkla 111 263 odsouzených a obviněných. Nepodmíněné tresty prominula 19 820 lidem, fakticky ale vyšlo z věznic jen kolem 6 500 lidí, protože řada odsouzených k výkonu trestu vůbec nenastoupila. Podmíněné tresty prominuly soudy na základě amnestie 81 133 odsouzeným. Obecně prospěšné práce nemuselo vykonat 9 660 lidí a domácí vězení bylo odpuštěno 385 pachatelům.

K 1. lednu 2013 si v českých věznicích odpykávalo tresty 22 638 osob. Na základě amnestie opustilo věznice 6 443 z nich, tedy 28,5 procenta všech vězňů.

Prezident si za kontroverzní amnestii vysloužil i kritiku. Část senátorů podala na Klause ústavní žalobu pro velezradu, první v dějinách ČR. Ústavní soud však řízení s hlavou státu zastavil s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby vypršel. Kritika se v souvislosti s amnestií snesla také na tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), jenž ji spolupodepsal. Nečas se hájil tím, že amnestie je výsostným právem prezidenta a předseda vlády svým podpisem pouze potvrzuje, že akt není v rozporu s právním pořádkem.

Rok od amnestie tématem UVR (zdroj: ČT24)
Vydáno pod