V malých obcích se dýchá hůř než ve městech

Jižní Morava – Topná sezóna spolu s inverzí je příčinou toho, že se na vesnicích v zimě často dýchá hůř než ve velkých městech. Pokud navíc lidé v kamnech spalují i to, co tam nepatří, koncentrace škodlivin vyletí prudce nahoru. Obce přitom mají jen malou možnost, jak si nechat kvalitu vzduchu změřit: mobilních stanic je málo a jejich provoz je drahý.

Hustý dým z komínů, nepříjemný zápach a špinavé filtry měřicích přístrojů. Tak vypadá zima v řadě malých obcí. Kritická je zvlášť doba, kdy je inverze. „V takových dnech bývají naměřeny vyšší koncentrace škodlivých látek na stanicích v obci než v centru Brna. Loni dokonce obec Lovčice zaznamenala právě v době inverze nejvyšší koncentraci v Jihomoravském kraji: více než sto mikrogramů na metr krychlový,“ uvedl vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Robert Skeřil.

Jak si s kvalitou vzduchu vedou místa v Brně?

Brno-Svatoplukova - limity překročeny 72x, maximální koncentrace 136,3 µg/m3

Brno-Zvonařka - limity překročeny 69x, maximální koncentrace 138,9 µg/m3

Brno-střed - limity překročeny 48x, maximální koncentrace 135,5 µg/m3

Brno-Lány - limity překročeny 41x, maximální koncentrace 117,5 µg/m3

Data za rok 2013, nejsou k dispozici všechna data, výsledky jsou předběžné a operativní. Zdroj: ČHMÚ


Největším zdrojem znečištění ve městech je doprava, na venkově jsou to hlavně lokální topeniště. Zatímco města trápí polétavý prach a zplodiny z aut víceméně celoročně, malé obce mají problémy hlavně v zimě.

Takzvané malé zdroje mohou v celoročním průměru za více než 30 procent prachového znečištění. Česká republika je přitom svojí mírou plynofikace domácností raritou: pokrytí dodávkami plynu je na 90 procentech území ČR. Jenže téměř čtvrtina přípojek pro ekologické vytápění plynem zůstává nevyužitá, do ovzduší tak stále uniká prach a zplodiny z kamen.


Problémy jsou o to větší, když někdo topí i tím, co do kamen nepatří: odpadem nebo plasty. „Problémem je, že se dým hned rozpadá, škodliviny klesají zde na místě a zůstávají v obci. Pokud se pálí pet lahve, obsažené aromatické látky zpravidla dělají saze. Když je dým černější, dá se předpokládat, že daný člověk nepálí jen palivo, ale i odpad,“ vysvětlil Skeřil.

Na problémové „topiče“ jsou ale sousedé i obce krátké. „Volám policii, ale je to kolotoč. Do bytu nemůžeme vstoupit. Zkouším takovým lidem domlouvat, ale to je všechno, co můžu udělat,“ postěžoval si starosta Újezdu u Brna Jan Hradil.

Štáb České televize vyzkoušel, jaký je rozdíl mezi zplodinami z pálení běžného dřeva, odpadků nebo plastů. Výsledný rozdíl je zřejmý na první pohled.


Jestli komíny na domech nekouří víc, než by měly, kontrolují ze zákona obce s rozšířenou působností. Ty taky mohou udělit domácnostem až padesátitisícovou pokutu. Posoudit, jaký kouř je už škodlivý, ale není jednoduché. Důležitá je jeho barva. Pokud se pálí plasty, bude kouř pravděpodobně černější. „Tmavost kouře může úřad zkontrolovat i z venku, nicméně pokud vlastník rodinného domu nepustí kontrolora dovnitř, aby se podíval na kotel, úředník nemůže zjistit, co se konkrétně pálilo,“ upozornil Libor Jarmič ze společnosti Frank Bold (dříve Ekologický právní servis). Pokud by kouřová pravidla porušily firmy, na které dohlíží Česká inspekce životního prostředí, mohou dostat až desetimilionovou pokutu.

Na venkově se imise téměř neměří

Jak moc je vzduch na venkově v zimním období znečištěný, to obce ani přesně neví. Stanice imisního monitoringu jsou soustředěné hlavně ve větších městech, například v Brně je jich celkem devět. V malých obcích v Jihomoravském kraji jsou jen tři další, jedna z nich právě ve zmíněných Lovčicích na Hodonínsku.

Škodlivé imise může zanalyzovat i odborná firma, na takové měření se však čeká dlouho a jeden den používání měřicího vozu přijde na 12 tisíc korun. „Je možnost objednat si mobilní měření od ČHMÚ, v republice máme dva mobilní vozy. Nicméně měření není zadarmo, v případě tohoto vozu při monitorování všech škodlivin vyjde cena nad deset tisíc korun,“ řekl Skeřil. 

Imise versus emise

Škodliviny, které se volně rozptylují v ovzduší, ovlivňují jeho kvalitu a tím i zdraví člověka, byly pro základní hodnocení a monitorování stavu ovzduší definovány jako imise. Neméně významným pojem jsou emise, které představují unikající látky přímo z bodového zdroje znečištění, imise tak v podstatě představují emise volně rozptýlené v ovzduší, které přichází do kontaktu s různými meteorologickými jevy.

Zdroj: Ecomost