Koalice se zavázala, že zelenou naftu pro zemědělce zachová

Jižní Morava - Tzv. zelená nafta má zemědělcům pomoci konkurovat ostatním výrobcům v rámci Evropské unie. Stát hospodařícím agrárníkům doposud vracel 40 procent ze spotřební daně na pohonné hmoty. Podle původních plánů měla daňová úleva skončit v letošním roce. Koaliční partneři budoucí vlády se ale shodují, že zelenou naftu je potřeba zachovat.

Už ministr zemědělství v demisi Miroslav Toman (SPOZ) se na konci loňského roku nechal slyšet, že zelená nafta je pro konkurenceschopnost tuzemských zemědělců nezbytná. Rusnokova vláda ale nestihla zastavit postupné rušení daňové výhody. „Tato vláda může připravit pro nový parlament některá opatření tak, abychom se pokusili zelenou naftu zachránit,“ uvedl před časem ministr v demisi.

Ministerstvo zemědělství si nechalo vypracovat i analýzu dopadů, které by zrušení vratky mělo. Při zavedení tzv. zelené nafty vracel stát zemědělcům nejprve 60 procent spotřební daně, postupně úleva klesla jen na 40 procent. Nově vznikající vláda se v rámci koaliční smlouvy zavázala, že zelenou naftu zachová kvůli potravinové soběstačnosti.

Post ministra zemědělství bude v budoucnu zastávat pravděpodobně Marian Jurečka (KDU-ČSL), situaci okolo zelené nafty ale prozatím nechtěl komentovat. Návrh na zachování této daňové úlevy bude muset projednat nová vláda.

„Zemědělství by nemělo být zaměřeno pouze na pěstování obilovin a kukuřice, ale i na živočišnou výrobu a technické plodiny, jako jsou ovoce a sady. Jen tak můžeme zlepšit postavení našich zemědělců v rámci Evropy,“ dodal koncem loňského roku Miroslav Toman.


„Jestliže to má konkurenční farmář v Německu, Polsku či na Slovensku a náš to mít nebude, tak to je velká konkurenční nevýhoda,“ tvrdil nedávno šéf Agrární komory Jaroslava Veleba. V rámci celkového srovnání ministerstva zemědělství tuzemští farmáři za těmi evropskými nezaostávají. Problémem je ale zastaralé technické vybavení.

Například v Letovicích na Blanensku utratí zemědělské družstvo za naftu 11 milionů korun ročně. Dva miliony jim doposud stát vracel. Podle farmářů je přitom každá finanční pomoc důležitá a dva miliony korun jsou pro ně významná částka. „Zemědělská prvovýroba není tak ekonomicky výhodná. Zaměstnáváme okolo stovky pracovníků, může ale dojít k tomu, že budeme muset živočišnou výrobu omezit,“ upozornil ředitel letovické agrární společnosti Vladimír Dražil.

Zemědělské práce začínají už v březnu. Největší spotřebu nafty ale farmáři evidují až při žních. Zda se i letos podaří zelenou naftu zachovat, to by proto mělo být jasné do poloviny roku, po červenci totiž zemědělci očekávají výrazný nákup pohonných hmot.

Spotřební daň je navíc podle pěstitelů určitým poplatkem za opotřebování silnic automobilovou dopravou. Zemědělská technika přitom nejvíce nafty spotřebuje při jízdě po poli. „Je to za naftu, která se našimi stroji spotřebuje na pozemcích při sklizni,“ argumentoval Dražil.

„Stávající situace znervózňuje zemědělce,“ uvedl předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček. Pěstitelé zatím nemají informace o výkupních cenách mléka nebo obilovin. Netuší proto, jestli by se jim podařilo ztrátu daňové úlevy vykrýt z jiných zdrojů.

Tuzemští zemědělci se budou muset letos poprat také s převodem pozemků. Některá půda, kterou doposud obhospodařovali, se totiž v rámci restitucí vrátí církvi.