Básník Brikcius pokřtil své sebrané spisy

Brno - Patnáct knih v jedné, to jsou nové sebrané spisy básníka a spisovatele Eugena Brikcia. Filozof, který nebyl minulému režimu zrovna pohodlný, pokřtil svou knihu A tělo se stalo slovem v brněnském Divadle Husa na provázku. Eugen Brikcius žije ve Vídni, kam emigroval po roce 1980. Rád se ale vrací do své vlasti.

„Je to jedna knížka, která obsahuje patnáct předchozích dohromady, jsou to sebrané spisy Eugena Brikcia. Knížka se připravovala asi tři roky. Typografie koresponduje s jeho texty, takže se na téměř tisícovce stran postupně proměňuje,“ popsal rozsáhlé dílo kulturní reportér Petr Minařík.

Pražský filozof a básník Eugen Brikcius vystudoval dálkově Univerzitu Karlovu i vysokou školu v Londýně. Proslul především v 60. letech, kdy pořádal happeningy. O dekádu později se už profiloval jako svobodný umělec a výtvarník. Za minulého režimu strávil osm měsíců ve vězení za hanobení Sovětského svazu.

Mezi jeho čtenáře patří například bratr prvního polistopadového prezidenta Václava Havla - Ivan Havel, jenž o básníkovi tvrdí, že je „Eugenius“.

„Mám rád jeho básně a jeho vtip, používání jazykových hříček i vtipných souvislostí,“ okomentoval práci svého oblíbeného autora Ivan Havel, který se objevil i na brněnském křtu.

„Já jsem nikdy neskládal básně dívkám do deníčku, ale milostné básně mají v knize převahu. Moje happeningy byly totiž básně,“ popsal svou předrevoluční tvorbu Brikcius. Kromě češtiny píše i německy, anglicky nebo latinsky. I dnes pokračuje Brikcius ve své happeningové tvorbě. Na ulicích recituje své verše. V Brně se zastavil u černých hodin na náměstí Svobody. „Nikoliv náhodou jsme u hodin. Tyto verše jsou věčné. Už Platon tvrdil, že čas je pohnutý obraz věčnosti,“ uzavřel svou návštěvu Brna filozof a esejista Eugen Brikcius.

Eugen Brikcius

Spisovatel, básník, filozof a esejista Eugen Brikcius se narodil 30. srpna 1942. Po maturitě pracoval v mnoha profesích, vyzkoušel si například práci řidiče nebo pomocného dělníka. V 80. letech odešel do Vídně, kde žije se svou ženou a synem dodnes. Před revolucí pracoval v Rakousku jako úředník.