Teplá zima nahrává silničářům a akvaparkům

Jižní Morava - Nezvykle teplé počasí kazí tržby provozovatelům sjezdovek nebo teplárnám. Naopak velký zájem evidují například kryté bazény. Místo na hory totiž lidé letos vyrážejí „k vodě“. Plno mají i kluziště, jejichž provoz se ale majitelům prodraží. Peníze naopak ušetří silničáři, kteří tuto sezónu evidují jen minimum výjezdů.

Udržet v provozu lyžařskou sjezdovku nebo lední kluziště je pro jejich provozovatele téměř nadlidský úkol. Chladící agregáty sice dokážou vyrábět led až do teploty deset stupňů nad nulou, led ale měkne. Rozpouštějící se kluziště si přesto na nezájem návštěvníků stěžovat nemohou. Lyžařské sjezdovky oproti tomu zejí prázdnotou, návštěvnost zachraňují jen školní lyžařské kurzy.

Například v Beskydech se dnes lyžovalo v areálu Razula ve Velkých Karlovicích. Většina center ale své brány už zavřela. Na Pustevnách například funguje lanovka, přesto sníh sjezdovku nepokrývá. Víkendové mezinárodní sochařské sympozium zaměřené na práci s ledem a sněhem v programu organizátorů zatím zůstává. Zítra se na Pustevnách začnou připravovat ledové bloky, které musí vydržet až do víkendu, kdy z nich umělci vytvoří ledové sochy. Otázkou zůstává, jak dlouho umělecká díla vydrží.

Z příjemných teplot mají radost naopak cyklisté nebo výletníci. Například brněnské zoo se díky počasí zvýšila návštěvnost. Za první týden do zoologické zahrady vyrazilo 1500 návštěvníků, což je třikrát tolik než v předchozích lednových týdnech. Místo lyžování chodí lidé spíše na procházky. Nebo do bazénu: provozovatelé akvaparků hlásí zvýšenou návštěvnost. „Návštěvnost je téměř dvojnásobná proti běžným dnům. V lednu máme denně návštěvnost průměrně 800 lidí, což je na akvapark naší velikosti slušné číslo,“ potvrdil manažer kuřimského wellness Jan Sojka.

Na mírné zimě „vydělávají“ i jihomoravští silničáři. Letos dostali na údržbu silnic o 40 milionů korun méně, tuto sezónu ale vyjíždějí jen minimálně. Podle nich jde o nejteplejší zimu za posledních 15 let. „Já dělám u Správy a údržby silnic víc než dvacet let, ale takový průběh zimy zatím nebyl,“ svěřil se provozní náměstek jihomoravské Správy a údržby silnic Alois Vybíral. Sklady posypové soli jsou zatím plné, silničáři ji nepotřebují. Naopak na Zlínsku by si správci silnic přáli, aby co nejdříve začalo mrznout a ještě lépe i sněžit. O silnice 1. třídy se totiž stará soukromá firma, která je placena od výkonu. Teplá zima pro ni proto znamená velkou ztrátu.

S menšími zisky počítají i brněnské teplárny, které letos dodávají o 15 procent tepla méně než v loňském roce. Z pěti brněnských výtopen zatím fungují jen tři, další dvě čekají na ochlazení. „Předpokládáme propad tržeb z prodeje tepla. Za prosinec by měl být na hranici šedesáti milionů korun,“ vyčíslil generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.

Příroda je z teplé zimy zmatená

Teplé počasí mate lesní zvěř. „Už koncem prosince jsme mohli pozorovat, že se začínají honcovat zajíci. Malí zajíčci pak mohou přijít na svět už koncem ledna. Pokud se ochladí a napadne sníh, tak může být problém s jejich přežitím,“ upozornil myslivec Rostislav Beránek. Jarní teploty jsou ale obecně pro zvířata příjemné, ta totiž mají přístup ke své přirozené potravě a nemusí se uměle dokrmovat. „Nespotřebují tolik sena jako minulé roky,“ pochválil úspory Beránek.

Teplotní změny působí na imunitu

Zatímco loni touto dobou plnily lékařské ordinace zástupy nemocných chřipkou, letos jsou to jen lehké virózy. Celá střední Evropa letošní zimu trhá teplotní rekordy a nadprůměrně teplé počasí působí i na lidi.

"Pro lidský organismus je nejhorší, ldyž se prudce změní teplota, třeba o dvacet stupňů. Nejdůležitější je, abychom se nejen správně oblékali, ale i stravovali. Naši předci si v zimním období dávali kvašené zelí, které je nejlepším zdrojem vitamínů, různých enzymů a laktobacilů," doporučila lékařka Vladimíra Strnadelová.


Z úlu v lednu vylétly i některé včely. Pokud by si spotřebovaly své zásoby, které jim mají vydržet až do jara, mohly by kvůli slabosti i uhynout. Z klidového spánku se probudili ježci, netopýři nebo klíšťata. „Z pohledu ornitologa je právě teď polovina března, ptáci zpívají a páří se. Kosi stavějí hnízda, což je špatné, protože zima teprve začne. Ptáci létají zmateně, dostávají se do husté mlhy, kde se mohou srazit s autem nebo elektrickým vedením,“ popsal úskalí teplého počasí správce Ptačího centra Zdeněk Machař.

Vegetační klid skončil i některým rostlinám, které začaly opět růst, jako například mechy či lišejníky. Houbaři zase ocení, že mohou do lesa vyrazit na sběr podzimních hub, které letos rostou i přes zimu.