Rada ČT: Zpravodajství nepochybilo. Uhdemu neprošla nová komise

Praha - Rada ČT nenašla známky porušení nestrannosti ve zpravodajství televize jako celku. Podle většiny radních prý nelze prokázat pochybení uvedená ve stížnosti skupiny redaktorů, kteří upozorňovali na cenzurní zásahy vedení zpravodajství. Podle vedoucího regionálních redakcí Adama Komerse, který stížnost podepsal, byla rada v řešení sporu pasivní a spoléhala se pouze na stanovisko generálního ředitele, další spoluautorka dopisu Daniela Drtinová pro Lidovky.cz uvedla, že rada zcela selhala. Kolegium na zasedání své rozhodnutí zdůvodňovalo několika odbornými stanovisky mimo ČT. S konečným verdiktem ale nesouhlasil předseda panelu Milan Uhde, který navrhoval zřídit novou sedmičlennou komisi. Jeho návrh nicméně nebyl přijat.

Na cenzurní zásahy vedení do předvolebního vysílání si stěžovalo 24 členů redakce s tím, že šéfredaktor Petr Mrzena měl svými zásahy nadržovat Miloši Zemanovi a SPOZ. „Generální ředitel měl velmi šťastný nápad a ustavil skupinu mediálních expertů nezávislých na Radě ČT a na České televizi. Myslím si, že je škoda, že ta skupina nezačala pracovat a tu skutečnost zkoumat,“ prohlásil Uhde předtím, než přečetl usnesení. Odkazoval na fakt, že skupina vybraná generálním ředitelem ČT Dvořákem se záhy rozpadla. V novém kontrolním sboru měla podle Uhdeho dva členy navrhnout sama rada, dva generální ředitel a stejnou možnost měli mít i signatáři stížnosti. Sedmého člena by si zvolila sama komise jako svého předsedu.

Většině rady na komisi navrhované Uhdem vadil fakt, že skupina redaktorů, kteří by nominovali dva ze členů, není vyjma dvou jmen známá. Navíc prý není jasné, jestli všechny navržené strany budou chtít plně spolupracovat. „U takové komise zase neznáme žádné zadání. Pokud by taková komise vznikla, tak by měla mimo jiné prohlédnout 1 200 hodin zpravodajství. Myslím, že by bylo lepší předložit návrh někdy v budoucnu, jak by se zpravodajství mělo vyvíjet,“ řekl člen rady Jiří Závozda. Radní se myšlence na sestavení kontrolního orgánu ale do budoucna ještě chtějí věnovat. „Pro mě ta věc není uzavřená,“ dodal Uhde.


Rada ČT se tak dnes opřela o stanovisko generálního ředitele ČT Petra Dvořáka. A stížnost, že ČT ve zpravodajství zamlčovala některé informace a záběry, rada zamítla. Její členové uvedli, že k dispozici měli rozsáhlé podklady od nejvyššího vedení ČT, a jak řekl radní Jan Prokeš, „celou řadu dokumentů, které zpracovali nezávislí odborníci“.

Ředitel ČT Dvořák již dříve řekl, že v případech, na které si stěžovalo 24 redaktorů, nebyl porušen zákon ani etický kodex televize. Podle radního Antonína Bajaji postavil Dvořák obhajobu vedení zpravodajství na vyjádření šéfa zpravodajství Zdeňka Šámala, analýzách agentury Media Tenor, materiálech kolektivu pod vedením Jaroslava Formánka a stanovisku experta Milana Šmída. Rada dále využila usnesení etického panelu ČT, který rovněž neshledal žádné porušení pravidel ani novinářské etiky. Generální ředitel ČT zároveň v prosinci oznámil, že plánuje editoriální panel, který by se kontroverzními rozhodnutími zpravodajských editorů zabýval.

Bývalý zástupce šéfredaktora Komers, který sám z funkce odstoupil, bere verdikt rady na vědomí. Ta podle něj ale pouze přijala stanovisko ředitele Dvořáka, aniž by cokoliv sama aktivně zkoumala. Dozvuky aféry by ale podle něj měly rezonovat i v Parlamentu. „Je to teď otázka spíš pro Poslaneckou sněmovnu, která jednotlivé radní volí a schvaluje i výroční zprávy Rady ČT, jestli takovou kontrolu fungování televize veřejné služby považuje za dostatečnou a korektní,“ uvedl Komers.


Spor, který několik měsíců vířil debaty o kvalitě i poměrech ve zpravodajství na Kavčích horách, probíhal takto:

I. OHROŽENÍ NESTRANNOSTI? RADA ZÍSKÁVÁ DOPIS

Dvacet čtyři členů redakce zpravodajství se v říjnu obrátilo na Radu ČT s obavami o nestrannost média. V dopise adresovaném pouze panelu, jehož znění následně zveřejnil server iDnes.cz, si stěžovali na editoriální zásahy ve prospěch prezidenta Miloše Zemana a strany SPOZ, kterou kdysi zakládal. Dopis detailně rozebíral celkem 12 případů, kdy podle signatářů došlo k nátlaku na redaktory či editory během předvolebního vysílání. 

Příklady stížností:

  • Záběry vrávorajícího prezidenta Miloše Zemana při otevírání korunovačních klenotů byly staženy z vysílání.
  • Zpravodajství o vztyčeném prostředníčku výtvarníka Davida Černého směrem k Hradu se objevilo jen ve čtené zprávě a bylo vyřazeno z hlavní zpravodajské relace Události.
  • Po personálních přesunech v resortu ministerstva dopravy dostal prostor k vyjádření jen ministr Zdeněk Žák kandidující za SPOZ.
  • Tisková konference Karla Schwarzenberga na téma Benešových dekretů a ataků ze strany Miloše Zemana nebyla na příkaz šefredaktora odvysílána, a to údajně s nejasným zdůvodněním.

Podrobnější informace i o dalších případech viz zveřejněný dokument v odkazu

Kvůli obavám z personálního nátlaku na signatáře zveřejnili své jméno pod petici jen moderátorka Daniela Drtinová, Komers a naposledy Nora Fridrichová. O všech dalších podepsaných redaktorech se dozvěděl jen šéf rady Uhde. Záhy po seznámení s dopisem jen zmínil, že podobný způsob může značit obavy z otevřeného jednání, což je podle něj stejně znepokojivé jako obsah dopisu. Generální ředitel Dvořák tehdy uvedl, že o některých příkladech stížnosti věděl už z předchozích schůzek, ale neobdržel žádané argumenty sepsané v bodech. „Nicméně ani tato skutečnost přirozeně nemění nic na mém rozhodnutí nechat důkladně prověřit všech dvanáct údajných pochybení,“ dodal.

II. SERIÁL PETICÍ: PODPORA VEDENÍ, ALE I POŽADAVEK STÍŽNOST ŘEŠIT

Pouhý den poté řediteli napsalo dopis 61 redaktorů, kteří naopak cenzurní zásahy dle svých zkušeností vyloučili. „Odmítáme, že bychom byli v období před parlamentními volbami i během nich vystaveni jakémukoli tlaku či ovlivňování reportáží. Naopak byl každý den kladen důraz na maximální objektivitu,“ stojí v krátkém vyjádření. Šestnáct redaktorů z dané skupiny poté v dalším dopise vyjádřilo podporu řediteli zpravodajství Zdeňku Šámalovi a upřesnilo, že dostali od nadřízených informaci, že má být kvůli podnětu k radě v nejbližší době odvolán. Skupina šestnácti signatářů nicméně dodala, že trvá na důkladném prověření jednotlivých bodů původní stížnosti.

Daniela Drtinová v reakci pro server Aktuálně.cz uvedla, že podnět k radním vznikl kvůli Mrzenovi a v žádném případě nebyl namířen na práci Šámala. „Stížnosti, které jsme my z různých stran dostávali a které jsme důkladně mapovali a sledovali, všechny ukazovaly na Petra Mrzenu,“ řekla. Situaci ve zpravodajství ČT prý nevnímá jako „nějaký souboj 61 proti 23“.

III. DO HRY VSTUPUJE KOMISE, PŘICHÁZÍ VYSVĚTLENÍ

Týden po zveřejnění původního dokumentu ředitel Dvořák navrhl vytvořit nezávislou komisi z odborníků i zástupců médií. Zároveň také informoval o zadání vnitřního auditu. Ředitel zpravodajství Šámal se také vyjádřil ke všem bodům stížnosti a prohlášení adresované Radě ČT zveřejnil na webu. Předseda rady Milan Uhde uvedl, že záležitost vysvětlením Šámala nekončí a problém považuje za velmi vážný.

K neodvysílání vrávorajícího prezidenta při představení korunovačních klenotů Šámal například uvedl, že záběry se objevily ve všech třech hlavních zpravodajských relacích a další opakování záběrů nemocného člověka na ČT24 by bylo v rozporu s kodexem ČT. Jediné oficiální stanovisko k prezidentovu stavu totiž bylo, že má virózu, a tím se redakce řídila. Některá média spekulovala o jeho opilosti.

Zdeněk Šámal v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

K tvrzení, že Mrzena v srpnu během eskalujícího sporu uvnitř ČSSD trval na větším prostoru ve vysílání pro statutárního místopředsedu ČSSD Michala Haška v neprospěch předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, Šámal řekl, že oba aktéři se na obrazovce objevili rovnoměrně, ve zmiňovaný den každý celkem jedenáctkrát, a podobný prostor dostali i v hlavních relacích den předem.

Neodvysílání přenosu tiskové konference prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga na téma Benešových dekretů podle Šámala souviselo s předvolebními pravidly, podle kterých televize před volbami přímé přenosy kandidátů nikdy nevysílá. Základní sdělení briefingu ČT poté odvysílala desetkrát ze záznamu, dodal.

Vyjádření ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala

Adam Komers
Zdroj: ČTK
Autor: Kateřina Šulová

IV. KOMERS NA PROTEST ODCHÁZÍ Z FUNKCE

Den poté, 7. listopadu, kvůli nesouhlasu s počínáním vedení rezignoval na funkci zástupce šéfredaktora Komers. Nadále zůstal vedoucím regionálního zpravodajství. Pozastavil se nad dvěma články, které ovlivňování zpravodajství v České televizi odmítají a které podle něj do novin doručila PR agentura Bison a Rose. „Na protest proti těmto nepřijatelným praktikám, se kterými tento manažerský systém evidentně pracuje, jsem se rozhodl s okamžitou platností rezignovat na funkci zástupce šéfredaktora Redakce zpravodajství ČT,“ píše Komers v dopise, jehož celé znění otiskly Lidovky.cz. Využití PR agentury popřela jak tisková mluvčí Alžběta Plívová, tak i další zástupce šéfredaktora ČT Michal Kubal, který je podepsaný pod zmiňovaným článkem v Hospodářských novinách.

V reakci na dnešní verdikt rady Komers připomněl také stanovisko Etické komise Syndikátu novinářů ČR, která naznačuje výtky redaktorů v některých bodech za oprávněné. V případě možného stažení záběrů Zemanovy „virózy“ by například dle komise redaktor měl jako nosné měřítko brát veřejný zájem. „Ten se týká především veřejně činných osob a redaktor se na něj vždy může odvolat, v případě politiků a prezidenta tím spíš,“ zmiňuje komise. Ta navíc navrhuje, aby byl mimo ČT zřízen nezávislý ombudsman, se kterým může redaktor sporné situace řešit a odvolat se. I Komers vítá, že celá aféra přiměla představitele televize uvažovat o lepším systému řešení sporů. „Tedy otázky redaktorského kodexu a vnitřního arbitra, což v ČT, na rozdíl od televizí ve vyspělých západoevropských zemích, dosud neexistovalo,“ dodává.

V. SLOŽENÍ KOMISE ZVEŘEJNĚNO

Na dalším jednání Rady ČT zveřejnil šéf televize Dvořák jména pětice členů komise, která měla stížnosti redaktorů projednat. Šlo o prorektora UK Michala Šobra, předsedkyni Etické komise Syndikátu novinářů Barboru Osvaldovou, sociologa Jaromíra Volka, zahraničního zpravodaje Roba Camerona z BBC a Danu Schmidt z dánského deníku Politiken.

Generální ředitel ČT Petr Dvořák na semináři o Déčku na Zlín Film Festivalu
Zdroj: ČTK
Autor: Zdeněk Němec

Řada radních poté uvedla, že vybraná jména jsou pro ně zárukou nezávislého posouzení. Proti proceduře výběru se ale postavil například radní Radek Mezuláník, který prý očekával, že jména vzniknou po vzájemné konzultaci s autory stížnosti. Nad tím se pozastavila také Drtinová. Osobnosti označila za důvěryhodné, přesto podle ní bylo nutné posoudit, jestli u někoho z nich nehrozí střet zájmů. „Nebudeme nic bojkotovat, podstatné je pro nás řešení problému,“ řekla tehdy moderátorka s tím, že by mohla představit dalších pět nominantů, kteří by pracovali nezávisle na Dvořákově komisi a výsledky by poté porovnala.

VI. ROZPAD KOMISE

Po několika dnech ale odstoupila z komise Schmidt kvůli zdravotním důvodům, z rodinných důvodů se poté omluvil i Šobr. Šéf rady Uhde v reakci pro média zmínil, že o tom nebyl informován a vyjádřil rozpaky nad postupným rozpadem komise. „Domnívám se, že ti lidé odcházejí proto, že zadání pro ně není přesvědčivé. Ale to je jen moje domněnka,“ poznamenal. Webu zároveň řekl, že kdyby byl nezávislým odborníkem a byl by o vstup do komise požádán, „nevstoupí tam ani za milion“. Uhdeho slova následně označil ředitel Dvořák za zpochybňování komise a dopisem požádal radu o to, aby vyjádřila, zda má nadále v generálního ředitele důvěru.

VII. ŘEDITEL UKONČUJE ČINNOST KOMISE, NEDOSTATKY NENAŠEL

11. prosince dostala Rada ČT od ředitele Petra Dvořáka informaci o ukončení činnosti expertní skupiny. Ve stanovisku šéf ČT uvedl, že sám žádné prohřešky proti zákonu nebo kodexu televize ve zmiňovaných případech neodhalil a za vedením zpravodajství nadále stojí. Do budoucna mimo jiné plánuje organizační změny, jako vytvoření editoriálního panelu. Výraznější úlohu má mít také Etický panel ČT. „Chtěl bych zopakovat, že ředitel zpravodajství má moji plnou důvěru a nepochybuji, že praktická realizace uvedených kroků pod jeho vedením povede nejen k udržení současné vysoké úrovně zpravodajství, ale že přispěje k jeho ještě větší transparentnosti a kvalitě,“ řekl Dvořák. Dvořákovo rozhodnutí Drtinovou překvapilo, ale řekla, že konečné rozhodnutí je odpovědností rady.

Stanovisko generálního ředitele ČT