Janáček letos slaví 160. výročí narození. A Brno slaví s ním

Brno - Letošní rok 2014 připomíná 160. výročí od narození jednoho z nejslavnějších tuzemských skladatelů - Leoše Janáčka. Národní divadlo Brno i Filharmonie Brno si jeho dílo připomenou desítkami koncertů a operních představení. Vše vyvrcholí v listopadu mezinárodním festivalem Janáček Brno 2014. Virtuos také stále funguje jako turistické lákadlo, moderní expozici o jeho životě ale Brno nemá.

"Coby muzikant začínal Janáček jako varhaník a dirigent. Turista, který není orientován na hlubší zájem o Janáčkovo dílo, by v Brně jistě uvítal giftshop, kde by si mohl koupit tričko,
nahrávky a třeba i tužky s jeho podpisem. Dokonce bych se přimluvila i za Janáčkovy hospody v Brně," navrhla ředitelka Nadace Leoše Janáčka Eva Drlíková.

Zájem o dílo skladatele vážné hudby podle odborníků kolísá. „Jsou to takové vlny, v 50. letech mělo divadlo peníze udržovat celý jeho repertoár. Byla i menší kapacita, do sálu se vešlo jenom 900 lidí. Zaplnit dnes operní sál Janáčkova divadla, který je největší v republice, není snadné,“ upozornil hudebník Miloš Štědroň, který si na éru obdivu k Leoši Janáčkovi pamatuje.

V Brně existuje Památník Leoše Janáčka, a to v domě, kde několik let žil a tvořil. Podle členů jeho Nadace ale nejde o moderní expozici, která by jeho život a dílo přiblížila v multimediálním duchu. „Už roky existuje snaha vybudovat v Brně muzeum, které by splňovalo vše, co má současné muzeum nabízet,“ vysvětlila Drlíková. Odkaz Leoše Janáčka proto připomínal alespoň veletržní stánek v rámci Regiontour.

Památník Leoše Janáčka

Brněnský památník funguje pod správou Moravského zemského muzea v Smetanově ulici 14. Otevřený je celoročně, ale pouze o víkendech mezi 13. a 18. hodinou. Návštěvníci se mohou těšit na původní Janáčkovu pracovnu i s klavírem. Památník vznikl v budově bývalé varhanické školy, na které skladatel působil mezi lety 1910 a 1928. S manželkou žil v přilehlém zahradním domku.

Letošní Rok Janáčkapřinese uším posluchačů jeho Sonáty, Říkadla, Příhody lišky Bystroušky nebo operu Osud. Brno uvítá i mezinárodní konferenci Opera Europa, která do města přiláká 350 hostů ze všech kontinentů. Společným tématem pro ně bude česká hudba.

Podzimní festival Janáček Brno zve na Její pastorkyňu či novou premiéru Věci Makropulos. Festival ale přiblíží i hudební díla, jež Janáčka inspirovala, nebo která měl rád. „Z operní tvorby jmenujme například Charpentierovu Louisu,“ slibují organizátoři akce, kteří se pro festival snaží vyjednat například recitál Magdaleny Kožené. Podzimní hudební slavnost se bude konat 21. - 29. listopadu v Brně s podtitulem „Happy birthday Leoš“.

„Základní myšlenkou je poctít Janáčka dárkem v podobě uvedení některých jeho zamilovaných děl,“ popsali smysl festivalu pořadatelé. Letošní ročník připravil i program pro děti, například Říkadla či Lišku Bystroušku, od jejíž světové premiéry uplyne letos 90 let. K této příležitosti doprovodí operu i výstava o historii „liščí“ inscenace.

„Bude tam třeba udělaná taková zmenšenina původní scény i kostýmů vynikajícího výtvarníka Eduarda Miléna. Připravujeme knížku o Janáčkovi a Lidových novinách, připravujeme i dětskou knížku o Lišce Bystroušce,“ prozradil muzikolog Jiří Zahrádka.

Novoroční ohňostroj

První připomínkou letošního výročí byly Janáčkovy tóny v rámci novoročního ohňostroje nad Špilberkem.

Zítra slaví 110. výročí i představení Její pastorkyňa, které si 21. ledna 1904 odbylo svou světovou premiéru v Brně. Janáček realistické drama z českého venkova nabídl nejprve pražskému Národnímu divadlu, to jej ale odmítlo. Dnes patří toto představení, které se ve své době netěšilo velké oblibě, mezi nejhranější tuzemská díla na zahraničních scénách. Její pastorkyňa se tak zařadila po bok Dvořákovy Rusalky nebo Smetanovy Prodané nevěsty.

Leoš Janáček a Brno

Hudebník, dirigent a skladatel Leoš Janáček se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech. Jeho život byl ale spojený s jižní Moravou, v Brně totiž studoval nejprve klášterní školu, později gymnázium. Po studiu varhanické školy v Praze, Vídni a Lipsku se do Brna vrátil, aby zde roku 1881 založil varhanickou školu. O 38 let později zakládal Konzervatoř Brno. Janáček byl prvním čestným doktorem Masarykovy univerzity.

Janáček se zapojoval do národního hnutí a boje za moravskou univerzitu. Působil například také jako sbormistr Filharmonického spolku Beseda brněnská. S jeho jménem jsou také často spojovány lázně Luhačovice, kam rád jezdil na ozdravné pobyty, a kde také tvořil.