Dobrovolníků v Česku přibývá

Brno - Dobrovolníků v Česku přibývá. Nezištná práce pro druhé, která měla v 90. letech pro některé negativní punc socialismu, láká čím dál víc. Vznikají sdružení a webové portály, které radí jak samotným dobrovolníkům, tak i organizacím, které neplacenou pomoc poptávají.

Martina Kotoučková má doma tři malé děti. Ve svém volném čase se ale dobrovolně a bez nároku na odměnu stará o další. V boskovickém stacionáři pečuje o mentálně postižené. „Představovala jsem si, že bych pracovala s bezdomovci nebo narkomany, ale nakonec mi v Blansku na charitě nabídli, že bych mohla pracovat s mentálně postiženými,“ svěřila se žena. Poté, co si práci s postiženými zkusila, zjistila, že tento druh dobrovolnické činnosti ji opravdu baví.

Definice dobrovolnictví

„Dobrovolnictví jako veřejně prospěšnou činnost chápeme jako ochotu člověka dát část svého času a sil ve prospěch potřebné organizace nebo člověka, aniž by s příjemcem pomoci byl vázán přátelskými či jinými vazbami. Z dobrovolné činnosti má přínos nejen její příjemce, ale i dobrovolník, kterému přináší nové přátelské vztahy, nové zkušenosti a dovednosti, někdy i částečné řešení problému nezaměstnanosti. Oblasti s největším zapojením dobrovolníků v současnosti jsou ekologická oblast, humanitární a lidských práv, sociální a zdravotní, kulturní, sportovní, vzdělávací a oblast práce s dětmi a mládeží.“

Zdroj: Dobrovolnik.cz


Lidí, kteří mají jako Martina Kotoučková chuť zdarma dělat něco pro druhé, stále přibývá. Před pěti lety jich bylo 10 tisíc, dnes přes 15 tisíc. Kromě práce bez nároku na odměnu, která zařízením ušetří nemalé peníze, přinášejí dobrovolníci i nadšení a energii. Téměř všichni dobrovolníci totiž pomáhají v oblasti, která je baví. „Martina dává týmu pracovníků povzbuzení a nadšení do práce, totéž platí pro naše uživatele, mají ji rádi,“ potvrdila vedoucí střediska Betany Boskovice Renata Musilová.

Dobrovolníci ušetří miliony

V roce 2012 bylo podle zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí v Česku 862 organizací, které v různých oblastech (sociální, zdravotní, ekologie atd.) deklarovaly spolupráci s dobrovolníky. Z tohoto množství tvoří většinu (685 organizací) poskytovatelé sociálních služeb. Pokud bychom postupovali podle výpočtu ministerstva, že hodina dobrovolnické práce má hodnotu 142 korun, a že v roce 2011 odpracovali dobrovolníci jen v sociálních službách 584 490 hodin, získaly organizace díky dobrovolníkům práci v hodnotě přes 83 milionů korun.

Zdroj: Dobrovolnictví v sociálních službách (Ministerstvo práce a sociálních věcí)


Právě na radost z dobrovolné činnosti klade důraz i server Dobrovolnik.cz, který je rozcestníkem dobrovolnických příležitostí v Česku a zároveň budoucím i stávajícím dobrovolníkům radí. Právě na tuto stránku může zavítat každý, kdo zvažuje dobrovolnou práci, ale ještě si nevybral v jaké oblasti či organizaci by chtěl pomáhat.

Kdo se chce stát dobrovolníkem, může nahlédnout do databáze dobrovolnických příležitostí.


Řada dobrovolníků míří například do nemocnic a zdravotnických zařízení. Ve zdravotně-sociálním centru uherskohradišťské nemocnice pomáhají hned tři desítky mladých studentek uherskohradišťské střední zdravotnické školy. „Má to obrovský význam. Když si představíte, že náš pacient tráví v nemocnici víc než měsíc, není to příjemná záležitost. Každý, kdo přijde, se vás snaží zabavit. Pakliže příbuzní nemohou nebo někteří nechtějí chodit, což je smutné, každá taková pomoc je vítána,“ chválila si mluvčí Nemocnice Uherské Hradiště Dana Lipovská.

Každého dobrovolníka pohánějí jeho vlastní motivy, tím základním a společným je ale touha, být prospěšný. „Dává mi to pocit štěstí. Jsem s lidmi, kteří jsou šťastní za moji přítomnost. Mám z toho prostě radost. Každý je rád, když je s někým druhým,“ vysvětlila studentka Barbora Ráčková, která svůj volný čas tráví se starými a nemocnými lidmi v nemocnici.

I dobrovolníci mají svůj svátek

Mezinárodní den dobrovolníků připadá na 5. prosinec. OSN tento den vyhlásila svátkem dobrovolníků roku 1985, slavit se tak mohl od roku 1986. Evropská unie vyhlásila rok 2011 rokem dobrovolnictví.


Podle ředitele občanského sdružení Hestia, které dobrovolníky školí, se začínáme přibližovat západu, kde má dobrovolnictví velkou tradici. „Řekl bych, že stoupá věkový průměr dobrovolníků. Ve světě je tak 35 let, u nás byl těch 20 až 25 let. Ale dnes máme řadu projektů, kde sami senioři pomáhají v mateřské školce nebo jiným seniorům a podobně. Je to o zrání společnosti,“ uzavřel předseda občanského sdružení Hestia Jiří Tošner.

Mirek Dušín v obleku

V posledních letech je v česku na vzestupu i firemní dobrovolnictví. Zejména velké korporace nabízejí některým svým zaměstnancům možnost, strávit část pracovní doby dobrovolnickou prací. Lidé, kteří tráví svoji pracovní dobu v oblecích za kancelářským stolem, tak vyrážejí pečovat o seniory nebo čistit lesy a řeky. Firemní dobrovolnictví je výhodné pro všechny: pomoc společnosti či přírodě na straně jedné, utužení vztahů ve firemním týmu a pozitivní reklama na straně druhé.

Firemní dobrovolnictví navazuje na myšlenku Společenské odpovědnosti firem (CSR, Corporate social responsibility). Největší tuzemskou odbornou platformou firem pro sdílení a šíření principů CSR je Byznys pro společnost.


Mládí vpřed

Mladí lidé, kteří umí jazyky a nechtějí „dobrovolničit“ doma, mají možnost vyrazit do světa. Evropská unie podporuje výjezdy dobrovolníků do zahraničí. Program Mládež v akci skončil v roce 2013, od letoška by jej měl do roku 2020 nahradit program Erasmus+. Tzv. Evropská dobrovolná služba umožňuje mladým lidem zapojit se do dobrovolnických projektů konaných v zemích EU. S evropským příspěvkem mohou dobrovolníci vyrazit za hranice na dva měsíce až rok.