Starostové z Vranovska jednali o větrnících v Podyjí

Vranov nad Dyjí – Starostové z okolí Vranova nad Dyjí se dnes sešli, aby jednali o uvažované výstavbě obřího větrného parku na rakouské straně Národního parku Podyjí. Investor tam chce postavit až 31 větrníků o výšce 200 metrů. Proti záměru se zvedl široký odpor veřejnosti, nejbližší elektrárny by byly pouhý kilometr od zástavby obce Šafov. Starostové se setkali i se zástupci Národního parku Podyjí, Národního památkového ústavu, krajského úřadu, občanských iniciativ či podnikatelů. Společně se dohodli na postupu proti zvažované výstavbě.

Výsledkem schůzky bylo písemné prohlášení směřované na Úřad Zemské vlády Dolního Rakouska v St. Pöltenu, který do poloviny února přijímá připomínky k dodatku územního plánu. Odpůrci větrných elektráren před časem spustili i on-line petici, kterou už podepsalo téměř 2500 lidí.

Kdo dorazil na dnešní jednání?

  • starostové Vranovska a okolních obcí
  • zástupci Národního parku Podyjí
  • zástupci Národního památkového ústavu
  • krajský radní JMK pro oblast životního prostředí Jaroslav Parolek (ČSSD)
  • krajská radní JMK pro oblast kultury a památkové péče Bohumila Beranová (ČSSD)
  • zástupci občanských iniciativ, podnikatelů a veřejnosti

Video Telefonát starosty Vranova nad Dyjí Lubomíra Vedry (nez.)
video

Telefonát starosty Vranova nad Dyjí Lubomíra Vedry (nez.)

Hlavním argumentem proti větrníkům jsou obavy o snížení turistické atraktivity Podyjí, Vranovska a Bítovska. Turismus je jednou z mála prosperujících hospodářských činností v oblasti, kde je nezaměstnanost vysoko nad deseti procenty. Obavy jsou i z narušení ekosystému národního parku.

Společně s českou veřejností se proti záměru postavil i rakouský Bürgerinitiative Thayatal a některé další spolky. Obří Windpark Nord má vyrůst nedaleko Hardeggu na dohled moravské obce Šafov. Investor, jimiž jsou Rakouské spolkové lesy a obce Hardegg, Langau a Weitersfeld.

Windpark Nord se má sestávat z 26 až 31 větrníků, které budou vysoké 150 metrů a lopatky se dostanou až do dvousetmetrové výšky nad zem. Park se má rozprostírat na 600 hektarech.


Jak mají být elektrárny vysoké?
Zdroj: www.podyji-thayatal.eu

Rakouské úřady teď projednávají změny územního plánu Dolního Rakouska. Do 14. února k němu lze zaslat připomínky, dolnorakouská vláda má návrh schvalovat v květnu.

Chvalovice

Velký odpor vyvolal záměr firmy Viventy postavit větrníky u Chvalovic na Znojemsku. V roce 2006 se stavbou tamní radnice souhlasila. Každý rok po dobu 20 let měla větrná elektrárna do obecní pokladny přispět zhruba 150 tisíci korunami. Naopak proti byla znojemská radnice. Později se ale proti výstavbě postavila i část místních obyvatel. V referendu v roce 2012 větrníky odmítli, soud ale referendum kvůli malé účasti neuznal. Krajský úřad následně potvrdil územní rozhodnutí, které umístění stavby povoluje, firma tak může žádat o stavební povolení. Odpůrci stavby podali v létě 2013 žalobu, od které si slibují, že minimálně oddálí vydání stavebního povolení.

Větrníky u Dukovan

VětrníkHned několik obcí na Vysočině a západu Jihomoravského kraje doufalo, že budou mít na svém katastru větrníky, které přilepší jejich obecním rozpočtům. O větrný park stály například Tavíkovice, Rešice či Horní Dubňany. Naopak proti se postavily obce Dukovany, Rouchovany či Slavětice. Proti se nakonec postavil Jihomoravský kraj i Vysočina.

Slavkov

Větrné elektrárny měly vyrůst na kopci poblíž slavkovského bojiště. Projekt za 160 milionů korun ale narazil na odpor a po třech letech debat a správních řízení nedostal v roce 2008 stavební povolení. Dva stometrové větrníky by mohly pokazit krajinný ráz, nesouhlasili s nimi majitelé okolních pozemků, existovaly i obavy, že by zasahovaly do ochranného pásma blízkého radaru NATO. Rousínovský stavební úřad přitom původně stavbu povolil, na stranu odpůrců se ale postavil jihomoravský krajský úřad a ministerstvo životního prostředí.


Průměrná větrná elektrárna vyrobí 4400 MWh za rok. To je stejně jako 40 000 metrů čtverečních solárních panelů. Průměrná domácnost přitom za rok spotřebuje přibližně 2MWh elektrické energie.

V Jihomoravském kraji stojí už celkem sedm větrných turbín.

Břežany na Znojemsku – pět větrných turbín, s celkovým výkonem 4,25 MW

Bantice – jedna větrná elektrárna o výkonu 2 MW stojí nedaleko silnice Znojmo – Pohořelice

Tulešice – kousek od Moravského Krumlova stojí větrná elektrárna s výkonem 2 MW.

Ve Zlínském kraji je jediná větrná elektrárna na Hostýně, kterou spravuje Římskokatolická duchovní správa. Elektrárna má výkon pouze 0,225 MW.

Zdroj: Česká společnost pro větrnou energii