Senioři v Modřicích budou bydlet úsporně: v pasivním domě

Modřice - V Modřicích dnes otevírají první pasivní dům pro seniory v České republice. Stavba za 64 milionů korun nabídne bydlení ve 41 bytech i společnou zahradu. O bydlení v pasivním domě pro seniory zaznamenala radnice obrovský zájem už před zahájením samotné stavby v roce 2012.

Pasivní dům nabízí malometrážní byty pro seniory, kteří jsou schopni se sami o sebe postarat. Stavba počítá s tím, že vyšší věk přináší zejména pohybová omezení, je proto uzpůsobena pro lidi na vozíku nebo obecně hůře pohyblivé. Službou pro tamní seniory bude výpomoc v domácnosti: v ceně nájmu je úklid, praní a žehlení prádla či donáška nákupů. „Bude výrazná úspora na energiích. Počítáme, že by vydávali na energie 450 korun měsíčně: na vodu, na elektřinu i na vytápění,“ uvedla místostarostka Modřic Hana Chybíková (KDU-ČSL).

Pasivní domy šetří peníze i zdraví

Podle příznivců pasivních domů mají tyto stavby výhody nejen ekonomické. Kromě peněz šetří i zdraví: zařízení, které pracuje i v noci, filtruje vzduch a tím ho zbavuje škodlivých nečistot a prachu. Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. U běžného rodinného domu, který má podlahovou plochu kolem 120 metrů čtverečních to dělá 1800 kilowatthodin. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních stačí 200 wattů, pro porovnání tepelný výkon člověka v klidu je 80 wattů, výkon stolního počítače 250 wattů.

Zdroj: Pasivní domy


Stavba byla zahájena v září 2012. Ještě než se pomyslně koplo do země, sešlo se na modřické radnici přes sto žádostí o přidělení bytu v budovaném domově. Teď je obsazena polovina z 41 bytů. Senioři zaplatí za nájem od šesti a půl do osmi a půl tisíce korun měsíčně.

Jednotlivé budovy domova jsou vybaveny centrální rekuperační jednotkou, která zajišťuje zpětný ohřev vzduchu, a tím snižuje náklady na vytápění. Energii uspoří i sluneční kolektory a kotel na peletky s akumulačním zásobníkem. Budovy mají zelené střechy, které v létě ochlazují a přispívají k příjemnému mikroklimatu, a nádrže na dešťovou vodu, které umožní její využití na splachování či zalévání zahrady.

Stavbu za 64 milionů korun si město Modřice platilo ze svého, přes osm milionů přispěl Státní fond životního prostředí, zbylých 45 milionů si radnice půjčila.

Nízkoenergetický, pasivní, nulový…

Úsporné domy lze rozdělit do několika kategorií, podle toho, jak moc tepla spotřebovávají. Pasivní domy jsou budovy s roční spotřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kilowatthodin na metr čtvereční. Takto nízkou energetickou spotřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé topné soustavy, pouze se systémem zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malého zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot.

Norma dále dělí budovy s nízkou energetickou náročností obecně na domy nízkoenergetické a pasivní. Hraniční hodnotou pro nízkoenergetický dům je v České republice 50 kilowatthodin na metr čtvereční, například v Německu je za nízkoenergetický považován již dům na úrovni 70 kilowatthodin.

V zahraniční literatuře je také možné najít termín nulový dům. Těchto parametrů většinou dosáhnou domy jen s pomocí navýšení plochy fotovoltaických panelů. Za nulové domy jsou považovány ty se spotřebou tepla menší než 5 kilowatthodin na metr čtvereční.

Dalším navýšením vnějších tepelných zisků je možné dosáhnout i takového stavu, kdy lze kompletně pokrýt spotřebu domu, a ještě dodávat elektrickou energii nebo teplo do rozvodné sítě. Zde je používán termín dům s přebytkem tepla v zahraničí Energie-plus.

Zdroj: Pasivní domy


Pasivní domy se začaly stavět v Česku poprvé v roce 2004, od té doby jich v Česku vyrostly tisíce. Převážně soukromých, úřady se do jejich stavby zatím nehrnou, přestože na provozu ušetří. První pasivní dům z veřejných peněz nechala postavit radnice v Praze – Slivenci. Pasivní mateřskou školku otevřela v září loňského roku. „Bohužel naprostá většina staveb financovaných z veřejných zdrojů moc nereflektuje budoucí provoz. Jde hlavně o to dům postavit co nejlevněji. Modřická stavba je ojedinělá tím, že už uvažuje v dlouhodobém horizontu, že stavby bude muset někdo provozovat,“ chválil Jan Bárta z Centra pasivního domu.

Brzy ale budou standardy pro budovy mnohem přísnější. Od roku 2020 musí všechny novostavby v Evropské unii splňovat velmi přísné energetické normy, které se pasivním domům téměř rovnají.

Příklady energeticky úsporných staveb v regionu

Ekocentrum v Otevřené zahradě

Součástí ekocentra je i pasivní důmNa jaře 2013 byla v Brně zpřístupněna tzv. Otevřená zahrada. Tamní ekocentrum, jinak sídlo ekologických organizací, patří mezi provozně nejekologičtější stavby v zemi. Cílem bylo postavit modelovou zelenou budovu, která bude inspirací pro investory. Dům dosáhl pasivního energetického standardu, šetří vodu a byl zbudován z maximálního možného množství obnovitelných materiálů. Stavba vyhrála ocenění Český energetický a ekologický projekt v kategorii Stavby a také cenu Stavba roku podle ministra životního prostředí. Ekologické centrum například používá dešťovou vodu na zalévání a splachování, čímž ušetří 60 procent pitné vody.

Kaprálův mlýn

Kaprálův mlýnSkautské ekologické středisko Kaprálův mlýn je nabité zelenými technologiemi. Kromě šetrného provozu nabízí také možnost tyto technologie zkoumat. Stavební fakulta brněnského VUT díky zázemí skautského mlýna získala možnost v praxi testovat chování eko-technologií, jako jsou například světlovody, nebo tepelné vlastnosti střechy. Kaprálův mlýn funguje také jako výukové centrum, které učí další generace, jak se chovat k planetě Zemi, a jak je důležité důvěřovat obnovitelným zdrojům.

Tower B v rámci Spielberk Towers

Dostavba projektu Spielberk office centreDvacetipatrová stavba Tower B šetří energii speciální klimatizací a fasádou, která odráží sluneční paprsky. Před kancelářským centrem jsou umělá jezírka, která jsou napájena recyklovanou vodou z budov. Uzávěry vody jsou v kancelářském zázemí na pohybová čidla.

Ekologické centrum Hostětín na Uherskohradišťsku

Ekovesnice na UherskohradišťskuObec Hostětín se prezentuje jako ekologické centrum, při stavbě tamního ekologického centra byly použity přírodní stavební materiály. Z venku budovu izoluje minerální vlna a slaměné balíky. Vnitřní omítka je zase z nepálené hlíny. V obci funguje bio moštárna, kořenová čistírna odpadních vod, obecní výtopna na biomasu, sušírna ovoce i ukázkový sad s přírodní zahradou. Centrum Hostětín funguje pod nadací Veronica. Obec se celá zaměřuje na ekologické pobyty v přírodě.

Jaké pasivní domy stojí na jihu Moravy? Podívejte se do databáze na portálu pasivnidomy.cz